Rukopis o 75 000 znacích zvaný šifra Copiale, který vznikl v Německu kolem roku 1760, byl konečně rozluštěn. Tajuplný rukopis rozlouskli v druhé polovině roku 2011 vědci ve svém volném čase. Jak se to podařilo?

„Jediné, co jsme hned dokázali přečíst, byly dvě zprávy psané latinkou, ochranná známka >Philipp 1866< a >Copiales 3<, podle čehož se celý rukopis jmenuje,“ vysvětluje Kevin Knight z Institutu informatiky Univerzity v Jižní Karolíně v USA, který šifru rozluštil.

Spolu s kolegyněmi z katedry filologie a lingvistiky z Uppsalské univerzity ve Švédsku, Beátou Megeyesiovou a Christiane Schaeferovou, se na šifru vrhli jen jako na volnočasovou hříčku. Čím začít? >Philipp 1866<

je podle všeho jen značka někdejšího vlastníka. Musí se tedy pátrat dál.

„Nemám mnoho zkušeností z kryptologie,“ říká úspěšný luštitel Knight, jenž, i když není vystudovaný matematik, má přesto k šifrám blízko – jako počítačový lingvista se věnuje technice strojového překladu (části jím vyvinutého softwaru používají i celosvětoví giganti jako Apple či společnost Intel, pozn. red.). „Na začátku bylo nekonečně mnoho možností,“ přiznává počítačový odborník.

Krasopis za jedna

Kniha v luxusní vazbě ze zeleného brokátu prošívaného zlatem skrývá 105 zažloutlých stran z kvalitního papíru s dvěma různými vodoznaky. Jsou popsané desítkami tisíc znaků neznámého, velice úpravného, dekorativního, ručně psaného písma.

Nyní již díky lingvistickému rozboru víme, že zašifrovaná zpráva popisuje iniciační obřad německé tajné společnosti, kterou fascinovalo oční lékařství a chirurgické operace očí.

Rukopis byl objeven v roce 1970 v univerzitní knihovně v bývalém východním Berlíně.

75 000 znaků bylo napsáno kombinací abstraktních symbolů a latinky, řecké abecedy, a to jejích velkých i malých písmen. A co je zajímavé – jedná se o text psaný prakticky v jednom kuse, nejsou patrné mezery mezi slovy či větami, v textu nejsou žádné odstavce, nedělí se na kapitoly, občas vybočuje uvozené slovo a text není opatřen žádnými ilustracemi.

Tudy cesta nevede

Nejprve dekódovací tým musel zjistit, v jakém jazyku je dokument zašifrován. Vědci v textu napočítali přibližně 90 vyskytujících se různých znaků (včetně 26 písmen v latince, bez diakritiky).

„Abychom mohli text počítačově analyzovat, museli jsme znaky převést do nějaké transkripce,“ říká Knight s tím, že s kolegyní přepsali znaky co nejjednodušší cestou pomocí znaků z počítačové klávesnice, takže se z ““stalo “pi“ a podobně a analyzovali jej programem, který vyvinul sám Knight. Program měl kvantifikovat výskyt a souvislost znaků a vzorců.

Nejprve se snažili přečíst text jen z izolovaných řeckých nebo latinských písmen. Domnívali se, že latinské a řecké znaky ponesou význam a ostatní symboly budou jen čtenáře mást.  „Když jsme totiž odstranili všechny ostatní znaky, zbývající latinská písmena skutečně naznačovala přirozený jazyk.

Nejhojnější písmeno se i v textu objevovalo v 12 % případů. Naopak písmena, která se obecně využívají nejméně, byla také v textu nejméně obsažena,“ vysvětlil Knight.

Je to šifra, nebo ne?

Vypsaný text však žádný smysl nedával a vědci hned uvažovali o substituční šifře, kdy dochází k záměně (substituci) nějaké množiny symbolů za jinou množinu symbolů. Takto „odemčený text“ pak analyzovali pomocí překladače Google a chtěli jej přeložit do nějakého cizího jazyka.

Časově náročná cesta exotického jazyka selhala, i když Knight s Megeyesiovou vyzkoušeli snad 80 možností. „Trvalo to dost dlouho a bylo to úplně zbytečné,“ řekl Knight.

Když selhala tato možnost, bylo jasné, že klíč k řešení v latince nebude. „Latinka sloužila v šifře jen jako jakási vata, jako písmena nulového významu, která měla zmást luštitele,“ směje se Knight. A dá se říct, že se to „šifraři“ povedlo.

Intuice: němčina

Vědci tedy začali bádat pouze nad abstraktními symboly. Těch bylo ale více, než kolik má abeceda znaků, což ukazovalo na homogenní šifru, kdy symboly stejného tvaru mají význam jednoho symbolu. Počítačový test, který měl ukázat možný jazyk podle četnosti písmen, však vyhodnotil jako možných 42 jazyků.

Do hry musela vstoupit lidská intuice a tým odborníků jako nejpravděpodobnější jazyk rukopisu určil němčinu. Přiklonil se k tomu, že se samotný rukopis se objevil v bývalém Východním Německu a zmiňovaná značka vlastníka Philipp je německá transkripce jména Filip.

Šifra padla

Pak už to šlo všechno lehce. „Pro německý jazyk je charakteristické písmeno C, které je většinou doprovázeno písmenem H,“ vysvětluje další pracovní postup Knight. Začali si tedy všímat této časté dvojice.

Frekvenční analýza ukázala, že nejčastější dvojice se skládá z abstraktních symbolů. A najevo vyšla první slova.

V textu se najednou začaly objevovat popisy obřadů tajného společenství. Přesto se stále 8 znaků nepodařilo rozluštit. „Celých 105 stran je přeloženo, až na pár znaků. Máme za to, že tyto znaky mají funkci logogramů.

Je více než pravděpodobné, že jsou to zastupující symboly jmen osob či organizací,“ uzavírá Knight.

Padnou i další šifry?

Kevin Knight s luštěním šifer neskončil. Zajímají ho i další, dosud nerozluštěné zprávy, včetně těch, které posílal tisku nikdy nedopadený americký sériový vrah Zodiac Killer řádící na konci 60. let 20. století.

Také ho zajímá tajuplný Voynichův manuskript, středověký dokument snad z dob rudolfínské Prahy, jenž už desetiletí zkoušejí rozlousknout profesionální kryptologové.

Pro Knighta však je nejsložitější kód každodenní řeč, kterou se snaží převést do řeči počítačů. „Běžná řeč je stále oříškem pro umělou inteligenci,“ říká Knight s tím, že najití kódu a algoritmu běžného jazyka bude mít nejen velký přínos pro jazykové překladače, ale též pro porozumění starých jazyků a komunikaci zvířat.

Markéta Slomková

Co se v rukopisu Copiale píše?

„Slibuji velkou poslušnost a věrnost“ a přiloží ret na kříž. „Slibuji oddanost. Nejvyšší přísahu a všechny tresty budu snášet“ Vedení ** poté mluví. „Tímto způsobem přenesu na tělo a duši bratra kandidáta, vidí-li to on.“.

(…) přenesou ho na sekundární stůl, kde musí být vedle svíček, několika nástrojů, skleněných brýlí, mikroskopu také připraven hadřík a sklenice vody.

Cílem je skrytí obsahu

*Kryptologie je věda o šifrování a dešifrování. Vychází z řeckého slova kryptos (skrytý), což ukazuje i na její samotný cíl – ukrytí významu zprávy, ale ne zprávy jako takové. Je to aplikovaná věda, která využívá poznatky z řady oborů, zejména matematiky, statistiky ale i z fyziky a chemie.

*Ústřední pojmy kryptologie jsou kódy a šifry. V rámci kódu se slovo či písmeno nahrazuje jiným slovem, číslem či symbolem. Šifra je kód na nižší úrovni, kdy se podle určitého algoritmu či klíče nahrazují písmena jinými písmeny.

Kdy padne Voynichův manuskript?

*Jednou z klasických nerozluštěných šifer a záhad je kniha známá také jako Voynichův manuskirpt.

*Je to ilustrovaný rukopis. Jmenuje se po Wilfridu Voynichovi, knihkupci z New Yorku, který ke knize přišel po 1. světové válce skoupením pozůstalosti barokního vědce Anthanásia Kirchera.

*Je prokázáno, že Kircher dostal manusrkipt od botanika Rudolfa II. Marcuse Maniho.

*Ten tvrdil, že manuskript zakoupil sám císař za vysokou částku 600 zlatých.

*Dodnes nevíme, kdo knihu napsal, jediné co lze říci je, že připomíná alchymistické knihy z té doby.

*Podle odborníků může také jít ale o knihu nesmyslných znaků.