Domů     Příroda
Kdo to zanechal svůj podpis ve sněhu?
21.stoleti 19.11.2009

Během většiny roku žijí divoká zvířata v lesích téměř jakoby nepovšimnuta. Když však všechno kolem přikryje na čas bílá peřina, stane se najednou spousta lesních nájemníků mnohem nápadnějšími. Mohou za to podpisy, které na sněhu zanechávají. Dokázali byste správně určit, kdo že to žije u vás za humny? Během většiny roku žijí divoká zvířata v lesích téměř jakoby nepovšimnuta. Když však všechno kolem přikryje na čas bílá peřina, stane se najednou spousta lesních nájemníků mnohem nápadnějšími. Mohou za to podpisy, které na  sněhu zanechávají. Dokázali byste správně určit, kdo že to žije u vás za humny?

1.Liška obecná (Vulpes vulpes)

Že lišky obecné patří mezi nejběžnější druhy evropských šelem, dokládá i to, že vystupují snad v každé druhé pohádce. Žijí snad ve všech typech lesů a rády se zdržují i v blízkosti lidských příbytků, odkud často pořádají noční nájezdy za lidskými odpadky či domácími zvířaty. Její stopa je typickým otiskem nohy psovité šelmy se 4 čtyřmi prsty a nezatažitelnými drápy.

2.Kuna skalní (Martes foina)

Oba druhy kun, které u nás žijí (kuna lesní i kuna skalní), jsou typickými obyvateli krajiny mírného pásu a u nás jsou rozšířeny prakticky po celém území. Patří mezi velmi nevítané návštěvníky kurníků či králíkáren. Stopy kun jsou typickými stopami drobné lasicovité šelmy s pěti drápy, které jsou v podstatě rovnoběžné.

3.Lasice hranostaj (Mustela erminea)

Hlavní potravu lasice sice tvoří myši a hraboši, sem tam si ale troufne i na větší kousek, jako je bažant či slepice. Její drobné stopy  působí jako zmenšeniny stop kun – na délku měří jen okolo 2 cm. Díky tomu, že hranostajové jsou velmi lehcí, bývají stopy velmi mělké a těžko čitelné.

4.Jezevec lesní (Meles meles)

Jezevec je největší kunovitou šelmou, která se vyskytuje na našem území. Ačkoliv nejsou nijak vzácné, snadno uniknou pozornosti jednak pro svůj noční způsob života, jednak pro to, že velkou část času tráví ve skrytu svých nor. Na jeho pětiprstých stopách jsou patrné výrazné drápy, na předních jsou však výraznější.

5.Rys ostrovid (Lynx lynx)

Stopy vzácného obyvatele naší přírody, rysa ostrovida, se velmi podobají stopám jeho příbuzných – kočky domácí či kočky divoké. Oproti nim jsou jeho čtyřprsté stopy bez viditelných drápů dvakrát až třikrát větší.

6.  Mýval severní (Procyon lotor)

Mývalové nejsou původními zjevy naší fauny: dostali se k nám jako původně kožešinová zvířata ze Severní Ameriky. Dnes je u nás potkáme nejčastěji na Šumavě. Otisky předních noh mývalů jsou menší, často s rozevřenými prsty. Stopy zadních končetin jsou podlouhlejší a delší. Na otiscích obou jsou patrné drobné drápky.

7.Ondatra pižmová  (Ondatra zibethicus)

Ondatry jsou podobně jako mývalové nepůvodními druhy naší fauny, pocházejí taktéž ze Severní Ameriky. Na jejich stopy narazíme nejspíše na vodních březích. Větší zadní nohy mají pět prstů, na předních je jeden takřka zakrnělý. Výraznou rýhu zanechává i její ocas.

8.Bobr evropský (Castor fiber)

Bobři byli u nás dlouho vyhubeným druhem, od 60. 20. století se však začali do naší přírody navracet dnes už nalezneme na území Čech i Moravy několik jejich stabilních populací. Bobří stopy nalezneme v blízkosti vody. Otisky předních tlapek jsou drobnější, zadní tlapky s plovací blánou mají oproti nim asi trojnásobnou velikost. Obě končetiny jsou zřetelně pětiprsté.

Související články
Madagaskar je výjimečný mimo jiné tím, že tu lze narazit na valnou část dosud známých druhů chameleonů. Jedním z nich je chameleon pardálí. Ten se vyznačuje znaky typickými i pro jiné zástupce rozvětvené chameleoní rodiny. Dokáže například pohybovat očima nezávisle na sobě a pokrýt svým zrakem takřka 360 stupňů. Také vystřeluje dlouhý jazyk, jímž chytá […]
Dlouhodobé cestování vesmírem ohrožuje lidské zdraví vysokými dávkami radiace i vystavením mikrogravitaci, má také negativním vliv na psychiku. složitým ho činí i nároky na zásobování stravou. Vědci věří, že to vše by mohla vyřešit strategie, která umožňuje různý tvorům přežít extrémní nedostatek odpojením se od reality: hibernace. Bude možná i u člověka a jak jsme […]
Sup mrchožravý se řadí k ohroženým druhům. Jeho zástupce lze spatřit v různých oblastech světa – například v Libanonu, kde byl samec pojmenovaný Brok postřelený brokovnicí. Nicméně přežil a díky mezinárodní spolupráci pokračuje jeho životní cesta na nečekaném místě – v Zoo Praha. Zahrada ve stověžaté metropoli je totiž koordinátorem Evropského chovného programu (EEP), pokud […]
Příroda Vesmír 19.9.2026
Básníky inspiruje, vlky podněcuje k vytí, moře zvedá do přílivu a lidstvo nutí zvedat oči k obloze. Takový je jediný přirozený satelit naší domovské planety. Nechybělo však málo a Země by, podobně jako třeba Venuše, žádnou oběžnici neměla. Jak by takový svět vypadal? Stalo se to v dobách, kdy planeta Země byla vlastně ještě dítětem. […]
Příroda 17.9.2026
Pro každou čerstvě vylíhnutou mořskou želvu začíná životní cesta zpravidla za tmy. Dospělá samice opouští oceán, pomalu se přesouvá po pláži, vyhledá vhodné místo nad hranicí přílivu, vyhloubí hnízdo a naklade vejce. Na floridském pobřeží Space Coast se tento miliony let starý přírodní cyklus každoročně opakuje v mimořádném měřítku. Jen v oblasti Archie Carr National Wildlife […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz