Domů     Příroda
Velryby dnes „zpívají“ hlubším hlasem
21.stoleti 14.12.2009

Velryby, které jsou roztroušeny po obrovitých oceánských dálavách, se dokáží na velké vzdálenosti dorozumívat prostřednictvím zvuků. Američtí biologové nedávno zjistili, že v poslední době začaly „zpívat“ hlubším hlasem. Důvodem může být zvyšování jejich počtu.Velryby, které jsou roztroušeny po obrovitých oceánských dálavách, se dokáží na velké vzdálenosti dorozumívat prostřednictvím zvuků. Američtí biologové nedávno zjistili, že v poslední době začaly „zpívat“ hlubším hlasem. Důvodem může být zvyšování jejich počtu.

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) je nejen největším druhem ze však kytovců, ale pravděpodobně vůbec největším živočichem, který na Zemi kdy žil. Obrovitá těla těchto velryb, jejichž délka nezřídka přesahuje 30 metrů, představovala po dlouhou dobu tak lákavý zdroj masa, tuku a kostic, že byli přivedeni takřka na samý okraj vyhubení. Pro monitorování jejich počtů mají tedy ochranáři skutečně dobré důvody. Jednotlivé velryby se však i přes svou velikost v oceánech poměrně špatně hledají a vědci se proto musejí spoléhat na nejrůznější nepřímé metody. Jednou z nich je i monitorování jejich „zpěvu“. Plejtváci totiž podobně jako jiné druhy velryb vydávají zvláštní zvuky, které se vodou šíří na obrovské vzdálenosti. Podle vědců ze Scrippsova oceánografického institutu z kalifornského San Diega se ve nedávné době přihodilo, že velryby výrazně snížily frekvenci, na které se jejich zpěv pohybuje. „Základní styl zpěvu je stále stejný, obsahuje i stejné tóny. Ve všech typech „písní“, pro níž máme k dispozici data však došlo ke snížení,“ popisuje zjištění svého týmu profesor oceánografie na Crippsově institutu John Hildebrand. A co vlastně mohlo takovou změnu způsobit? Hlavní potíž se správnou odpovědí spočívá v tom, že o skutečné funkci velrybího zpěvu vědci zatím nemají úplně jasno. Vzhledem k tomu, že zvuky vydávají podle dosavadních zjištění pouze samci, je nejpravděpodobnější, že jim nějak napomáhají při námluvách. „Když velryby vydávají tyto zvuky, užívají k tomu většinu obsahu svých plic. Je to jako kdyby se operní zpěvák snažil předvést, jak dlouho dokáže udržet tón. Samci se tak nejspíše snaží ukázat před samicemi a také ostatními samci. V šedesátých letech, kdy byly stavy plejtváků katastroficky snížené, byli samci přinuceni vydávat zvuky o vyšších frekvencích, které jsou slyšet na větší vzdálenost. Když však jejich počty opět stouply, mohou si dovolit vrátit se zpět k nižším tónům,“ podává možné vysvětlení prof. Hildebrand. Vědci tedy doufají, že hlubší pobrukování velryb je skutečně dobrou zprávou. 

Související články
Moderní kukuřice může být až dvakrát vyšší než dospělý člověk, pro děti je chůze v kukuřičném bludišti zábavou. Ovšem výška rostliny ji činí náchylnou ke zničení během silných poryvů větru. Proto byla vyvinuta nižší varianta kukuřice, která skýtá řadu výhod. Kukuřice je starobylou zemědělskou plodinou Ameriky, známá byla již 4000 let před naším letopočtem. Její […]
Mezi přední světové producenty kakaa (Theobroma cacao) patří i africká Ghana. Její produkci však decimuje nemoc zvaná viróza zduřelých výhonků kakaovníku, přenášená drobným hmyzem vlnatkou. Od roku 1946 muselo být kvůli tomu v Ghaně vykáceno přes 254 milionů kakaovníků. Pomocnou ruku zemi nabídl profesor matematiky z Texaské univerzity. Až polovina světové produkce čokolády pochází z […]
Říká se, že není malých rolí. A že i nicotný jedinec může dokázat velké věci. To se potvrdilo v savaně v Keni, kdy jeden druh mravenců zapříčinil malou změnu v přírodním prostředí, která ale měla dalekosáhlé důsledky. Celá desetiletí působil a žil na pastvinách v africké Keni původní druh mravenců akátových (Crematogaster). Ten svými jedovatými […]
Vinaři používají dvě metody k detekci toho, zda bylo jejich bílé víno kontaminováno nežádoucími mikroby, a to čichovou zkoušku a testování vzorků vína v Petriho misce. Nyní by se k nim mohla přidat ještě třetí, hi-tech metoda, a to testování vína pomocí elektronického jazyka. Elektronický jazyk se tomu lidskému vůbec nepodobá co do vzhledu, ale […]
Za hadího rekordmana byl dosud považován Titanoboa cerrejonensis, jehož pozůstatky byly objeveny v roce 2002 v severovýchodní Kolumbii. Žil zhruba před 60 miliony let a dle odhadů mohl měřit kolem 13 metrů. Nyní vědci v Indii objevili obratle zřejmě ještě většího příslušníka podřádu hadi… V hnědouhelném dole Panandhro v indickém státě Gudžarát bylo objeveno celkem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz