Domů     Příroda
Velryby dnes „zpívají“ hlubším hlasem
21.stoleti 14.12.2009

Velryby, které jsou roztroušeny po obrovitých oceánských dálavách, se dokáží na velké vzdálenosti dorozumívat prostřednictvím zvuků. Američtí biologové nedávno zjistili, že v poslední době začaly „zpívat“ hlubším hlasem. Důvodem může být zvyšování jejich počtu.Velryby, které jsou roztroušeny po obrovitých oceánských dálavách, se dokáží na velké vzdálenosti dorozumívat prostřednictvím zvuků. Američtí biologové nedávno zjistili, že v poslední době začaly „zpívat“ hlubším hlasem. Důvodem může být zvyšování jejich počtu.

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) je nejen největším druhem ze však kytovců, ale pravděpodobně vůbec největším živočichem, který na Zemi kdy žil. Obrovitá těla těchto velryb, jejichž délka nezřídka přesahuje 30 metrů, představovala po dlouhou dobu tak lákavý zdroj masa, tuku a kostic, že byli přivedeni takřka na samý okraj vyhubení. Pro monitorování jejich počtů mají tedy ochranáři skutečně dobré důvody. Jednotlivé velryby se však i přes svou velikost v oceánech poměrně špatně hledají a vědci se proto musejí spoléhat na nejrůznější nepřímé metody. Jednou z nich je i monitorování jejich „zpěvu“. Plejtváci totiž podobně jako jiné druhy velryb vydávají zvláštní zvuky, které se vodou šíří na obrovské vzdálenosti. Podle vědců ze Scrippsova oceánografického institutu z kalifornského San Diega se ve nedávné době přihodilo, že velryby výrazně snížily frekvenci, na které se jejich zpěv pohybuje. „Základní styl zpěvu je stále stejný, obsahuje i stejné tóny. Ve všech typech „písní“, pro níž máme k dispozici data však došlo ke snížení,“ popisuje zjištění svého týmu profesor oceánografie na Crippsově institutu John Hildebrand. A co vlastně mohlo takovou změnu způsobit? Hlavní potíž se správnou odpovědí spočívá v tom, že o skutečné funkci velrybího zpěvu vědci zatím nemají úplně jasno. Vzhledem k tomu, že zvuky vydávají podle dosavadních zjištění pouze samci, je nejpravděpodobnější, že jim nějak napomáhají při námluvách. „Když velryby vydávají tyto zvuky, užívají k tomu většinu obsahu svých plic. Je to jako kdyby se operní zpěvák snažil předvést, jak dlouho dokáže udržet tón. Samci se tak nejspíše snaží ukázat před samicemi a také ostatními samci. V šedesátých letech, kdy byly stavy plejtváků katastroficky snížené, byli samci přinuceni vydávat zvuky o vyšších frekvencích, které jsou slyšet na větší vzdálenost. Když však jejich počty opět stouply, mohou si dovolit vrátit se zpět k nižším tónům,“ podává možné vysvětlení prof. Hildebrand. Vědci tedy doufají, že hlubší pobrukování velryb je skutečně dobrou zprávou. 

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz