Schopnost upravit si své bezprostřední životní okolí podle nejen praktických, ale i estetických kritérií je v nebývalé míře vlastní nám, lidem. Izraelští archeologové nedávno nalezli krásně „uklizené“ sídlo dávných hominidů staré 790 000 let a ukázali, že lidská praktičnost a čistotnost má dávnější kořen, než si dříve mysleli.
Lidé si začali poprvé stavět trvalá bydliště asi před 15 000 lety. Do té doby žili výhradně potulným způsobem sběračů a lovců a na nejrůznějších místech přebývali vždy jen dočasně. Smysl pro čistotu a praktické uspořádání jejich přechodných domovů se tak rodil skutečně postupně. Za typicky „čistotný“ a organizovaný druh byli dlouho považováni až naši přímí předkové, příslušníci druhu Homo sapiens. Nedávné nálezy ze Španělska (Abric Romaní) a Jordánska (Tor Faraj) však ukázaly, že co do pořádkumilovnosti na tom byli naši evoluční bratranci, neandrtálci, prakticky stejně. Tyto nálezy však nejsou o moc starší než 50 000 let. Izraelští a britští archeologové, kteří pracovali na vykopávkách na místě zvaném Gesher Benot Ya aqov v severoizraelském údolí Hula však nedávno odhalili, že pořádnost byla vlastní i podstatně starším předkům dnešních lidí. Pruh země o rozloze asi 26 m2 byl velmi zřetelně rozdělen do několika oblastí, z nichž každá byla vyhrazená jinému typu činnosti. Například zatímco na jeho severozápadním konci se pralidé věnovali výrobě pazourkových nástrojů, na konci opačném se koncentrovala výroba nástrojů pouze z vápence a bazaltu. Stopy jednoznačného rozdělení nalezli archeologové i u zbytků potravin. Zatímco krabí krunýře a ořechy byly louskány nedaleko ohniště, ulovené ryby byly pojídány na dvou zřetelně oddělených místech u krajů sídliště. Lokalitu, jejíž stáří odhadují na téměř 800 000 let, obývali podle všeho příslušníci druhu Homo heidelbergensis. Tento hominid starší doby kamenné byl podle dnešních představ nejspíše společným předkem jak druhu Homo sapiens, tak neandrtálců.