Když se řekne „genetická manipulace“, většina lidí si nejspíš představí tajemné vědce v bílých pláštích. Podle nedávno publikované studie německých ornitologů však mohou s geny ptáků manipulovat i vetché stařenky na lavičkách v parcích. Podle jejich zjištění mění zimní přikrmování ptáků nejen jejich zvyky, ale i tělesné proporce. 
Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) patří mezi běžné evropské ptáky. Po většinu roku zůstávají její středoevropské populace v parcích a lesích, kde jich hlavní potravu tvoří nejrůznější hmyz. Jakmile se však přiblíží zima, začnou se pěnice stěhovat na jih (zejména na Pyrenejský poloostrov), kde přežívají díky konzumaci oliv a jiných plodů. V posledních letech však ornitologové zaregistrovali v jejich zvycích zvláštní proměnu. Do Španělska totiž nedoputují všechny středoevropské pěnice. Část z nich se odpojí a namísto na jih si to naopak zamíří na sever do Anglie. Počasí je zde sice chladnější, díky intenzivnímu přikrmování v zimě zde však i zde dokáží nalézt dostatek potravy. „Důsledkem toho je, že ptáci, kteří migrují na sever, mají zahnutější křídla, což přispívá k jejich lepším manévrovacím schopnostem. Pro dalekou migraci je však tato vlastnost nevýhodná,“ říká dr. Martin Schaefer z univerzity v německém Freiburgu, který byl vedoucím celého projektu. „Je to krásný příklad rychlosti evoluce. Můžeme jej vidět přímo vlastníma očima, stačí se jen podívat o dostatečně zblízka. Není třeba čekat milióny let,“ vysvětluje důvod své fascinace Schaefer. I když by podle jejich výpočtů stačilo ke vzniku nového druhu asi 30 generací, němečtí vědci jsou přeci jen k této možnosti poněkud skeptičtí. „Lidské zvyky se totiž poměrně rychle mění a selekční tlak proto není dostatečně vytrvalý a silný,“ vysvětluje dr. Schaeffer.
