Domů     Medicína
První evropští zemědělci byli úspěšnými milovníky
21.stoleti 26.1.2010

Vynález zemědělství se lidem podařil asi před 11 000 lety v oblasti blízkého východu a odtud se pomalu šířil dále na sever. Podle rozsáhlého genetického výzkumu, který provedli britští vědci, byli první zemědělci také velmi úspěšnými milovníky. V současné evropské populaci nese jejich geny asi 80% mužů. Vynález zemědělství se lidem podařil asi před 11 000 lety v oblasti blízkého východu a odtud se pomalu šířil dále na sever. Podle rozsáhlého genetického výzkumu, který provedli britští vědci, byli první zemědělci také velmi úspěšnými milovníky. V současné evropské populaci nese jejich geny asi 80% mužů.

Takzvaná neolitická revoluce znamenala asi největší přelom v dějinách lidstva vůbec. Její největší význam nespočíval jen v proměně životního stylu a úrovně, ale zejména v dramatickém nárůstu počtu lidí. V době, kdy v dnešním Izraeli, Iráku a Turecku již lidé sklízeli první pšenici a žito, žili lidé na sever od nich, v Evropě, ještě podstatně „primitivnějším“ životním stylem sběračů a lovců. Vědci dlouho neměli jasno, podle jakého scénáře se vlastně zemědělská kolonizace Evropy odehrála. Možnosti jsou v podstatě dvě. Buď se do Evropy šířilo pouze jejich „know-how“ a sami jeho nositelé zůstali pěkně doma, nebo na sever skutečně táhli sami. Odpověď na tyto otázky tradičně podávala archeologie, dnes je však hlavním spojencem vědců genetika. Nechme tedy hovořit genetika prof. Marka Joblinga, který projekt vědců z britské University of Leicester vedl: „Soustředili jsme se na nejběžnější linie Y-chromozomu, které nese v Evropě asi 110 miliónů mužů. (Y-chromozomy se dělí pouze v mužské linii, pozn. redakce) Jejich distribuce následuje gradient šířící se od jihovýchodu k severozápadu. Sledovali jsme, jak jsou jednotlivé linie distribuovány, jak rozdílné v různých oblastech jsou  a také jak jsou staré.“ Výsledkem jejich pátrání bylo, že celých 80% evropských nositelů Y-chromozomů tvoří potomci dávných farmářů. Zajímavé je, že většina ženských genů pochází podle všeho z lovecko-sběračských společností. Muži, kteří se šířili z jihu, byli oproti místním podstatně evolučně úspěšnější. Jak se jim to však podařilo nezbývá než domýšlet.  

Související články
Jak populace stárne, u většího množství lidí se projevují příznaky demence a kognitivního úpadku. Boj s demencí se tak stává jedním z nejpalčivějších problémů systémů veřejného zdraví po celém světě. Nejnovější studie, provedená australským týmem vědců, však přináší dobré zprávy. Podle jejích výsledků mají mladší generace menší pravděpodobnost, že se u nich rozvine demence ve […]
Když Světová zdravotnická organizace v roce 1980 oficiálně vyhlásila eradikaci pravých neštovic, jednalo se o jeden z největších triumfů moderní medicíny. Tento vysoce nakažlivý a smrtící virus, který si během staletí vyžádal stovky milionů obětí, se zdál být navždy poražen. Dnes se však znovu objevují varovné hlasy. Australská epidemioložka a odbornice na biosekuritu, profesorka Raina […]
V srpnu loňského roku svět obletěla zpráva o úmrtí nejstarší ženy světa, Marie Branyas Morerové, která se dožila úctyhodných 117 let. Narodila se ještě před první světovou válkou, přežila španělskou chřipku i covid, a přesto ji ve vysokém věku trápily jen běžné problémy s klouby a ztráta sluchu.   Na otázku, jaký je její recept […]
Kontaktní čočky, za jejichž vynálezem stojí český vědec Otto Wichterle, pomáhají korigovat zrakové vady už od 60. let 20. století. Nyní vědci vyvinuli nových druh čoček, který umožňuje vidění vlnových délek blízkých infračervenému světlu, ty by mohly mimo jiné pomáhat barvoslepým lidem opět vidět barvy. Neurovědci z Čínské univerzity vědy a techniky vytvořili kontaktní čočky […]
Genová terapie je moderní typ léčby, zaměřený na léčení onemocnění způsobených nesprávným fungováním genů. Výhodou je, že se jejím prostřednictvím dá genetické onemocnění zcela vyléčit, na rozdíl od běžné léčby, která léčí pouze příznaky. Nyní se to americkým lékařům povedlo u malého dítěte. Miminko se narodilo s těžkým deficitem CPS1 neboli karbamoylfosfátsyntetázy. Jedná se o […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz