Domů     Zajímavosti
Hlenky i lidé používají stejnou logiku
21.stoleti
od 21.stoleti 25.1.2010

Práce s laboratorními mikroorganismy nemusí inspirovat zdaleka jen biology či lékaře. Své si s nimi dokáží užít i vědci z na první pohled mnohem odlehlejších oborů, jako je matematika či kybernetika. Další důkaz o tom nedávno podali japonští vědci, kteří pozorovali čím dál oblíbenější laboratorní organismus – hlenku vápenatku. Práce s laboratorními mikroorganismy nemusí inspirovat zdaleka jen biology či lékaře. Své si s nimi dokáží užít i vědci z na první pohled mnohem odlehlejších oborů, jako je matematika či kybernetika. Další důkaz o tom nedávno podali japonští vědci, kteří pozorovali čím dál oblíbenější laboratorní organismus – hlenku vápenatku.

Hlenky jsou zvláštním, skoro až nevzhledné organismy, připomínající kousek hnijícího materiálu či malé houby. Než se ukázalo, že ve skutečnosti s nimi dokonce méně příbuzné, než živočichové, byly mezi houby také poměrně dlouho řazeny. Jednou z nich, která se v posledních letech zabydlela v laboratořích nejrůznějších vědců, je vápenatka mnohohlavá (Physarum polycephalum). Tento tvor se může vyskytovat i jako útvar jasně žluté barvy, takzvané plazmodium, které je vlastně jednou obrovskou mnohojadernou buňkou. Toto plazmodium se může rozrůstat nejrůznějšími směry a vytvořit jakýsi superorganismus o rozloze až několika čtverečních metrů. Právě s jeho růstem do nejrůznějších směrů si rádi hrají vědci v laboratořích. Ve Výzkumném ústavu elektronických věd v japonském Sapporu je vědci pod vedením dr. Atsushi Tera začali zvláštním způsobem krmit. Jejich oblíbenou potravu, ovesné vločky, rozložili okolo centra hlenky přesně do podoby slepé mapy Tokia a jeho okolí, resp. 36 měst, které jej obklopují. K jejich překvapení vytvořila „chapadla“ hlenky prakticky navlas stejnou síť, jako je ta, která již ve skutečnosti existuje: síť železnic, která jednotlivá města propojuje. Je náhoda, že hlenky a lidé používají stejnou „logiku“?  „Kdepak,“ odpovídá dr. Tero. „Jak lidé tak hlenky se prostě snaží stlačit náklady a maximalizovat efektivitu.“ Vědci se však tápáním jednobuněčných organismů nezabývali jen tak pro nic za nic. Na základě studia jejich chování odvodili matematický model, který bude moci být využíván při řešení nejrůznějších technologických úkolů.  „Sebeorganizace, sebeoptimalizace a schopnost sám sebe opravit, kterou nacházíme u hlenky vápenatky, jsou schopnosti, které vyžadujeme od nejrůznějších technologických systémů jako jsou sítě mobilních telefonů či počítačové sítě. Tento model kvantitativně napodobuje jevy, které nemohou být zachyceny prostřednictvím pouhého slovního vyjádření,“ vysvětluje přínos modelu japonských vědců Wolfgang Marwan z univerzity v německém Magdeburgu.

reklama
Související články
Veletrh vědy, největší vědecká akce v České republice, otevírá své brány široké veřejnosti. Ode dneška se v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech bude prezentovat více než 100 vědeckých pracovišť, firem i science center. Doprovodný program nabídne přednášky, workshopy nebo panelové diskuse. Třídenní akci pořádá Akademie věd ČR. Vstup je zdarma. Lákadly letošního, již sedmého […]
Jak poznat rozdíl mezi spermií potkana, myši i člověka? Chcete si vyzkoušet napsat své jméno husím brkem a v hlaholici? Jak vzniká epilepsie, Alzheimerova choroba, cukrovka nebo infarkt? A jak k nám hovoří stromy? To a mnohé další jsou lákadly letošního Veletrhu vědy. Svět vědy, výzkumu a nejnovějších technologií opět míří do Letňan. Největší populárně […]
Zájem o hamburgery z hrachoviny obarvené červenou řepou už opadává, fritovaní cvrčci a mouka z larev narážejí na těžko překonatelný faktor odporu. Novou nadějí, jak lidstvo uživit, se stávají potraviny přirozené, ale vzniklé z buněk v laboratoři. Říká se tomu celulární zemědělství. V belgickém Gentu si hýčkají Margaret. Je ocelová, výkonnosti špičkových dojnic sice zdaleka […]
Tým vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnil výsledky rozsáhlého výzkumu v oblasti veřejného zdraví – jeho cílem bylo mapování výskytu viru SARS-CoV-2 v prostředcích pražské hromadné dopravy, během pandemie COVID-19. Za tímto účelem zároveň vyvinul speciální biosenzory, jejichž využití přineslo nové poznatky v boji proti infekčním chorobám „Biosenzory se ukazují jako slibný nástroj […]
Masaryk, Beneš, Havel a… Kučera. Pouze tito čtyři Češi byli zvoleni do vysoce prestižní a elitní Americké filozofické společnosti. Společnost má aktuálně méně než 1000 členů, z toho jen 158 ze zahraničí, a oceňuje mimořádné úspěchy v oblasti matematiky a fyzikálních věd, biologických věd, společenských a behaviorálních věd, umění a humanitních věd a věcí veřejných. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz