Domů     Zajímavosti
Hlenky i lidé používají stejnou logiku
21.stoleti 25.1.2010

Práce s laboratorními mikroorganismy nemusí inspirovat zdaleka jen biology či lékaře. Své si s nimi dokáží užít i vědci z na první pohled mnohem odlehlejších oborů, jako je matematika či kybernetika. Další důkaz o tom nedávno podali japonští vědci, kteří pozorovali čím dál oblíbenější laboratorní organismus – hlenku vápenatku. Práce s laboratorními mikroorganismy nemusí inspirovat zdaleka jen biology či lékaře. Své si s nimi dokáží užít i vědci z na první pohled mnohem odlehlejších oborů, jako je matematika či kybernetika. Další důkaz o tom nedávno podali japonští vědci, kteří pozorovali čím dál oblíbenější laboratorní organismus – hlenku vápenatku.

Hlenky jsou zvláštním, skoro až nevzhledné organismy, připomínající kousek hnijícího materiálu či malé houby. Než se ukázalo, že ve skutečnosti s nimi dokonce méně příbuzné, než živočichové, byly mezi houby také poměrně dlouho řazeny. Jednou z nich, která se v posledních letech zabydlela v laboratořích nejrůznějších vědců, je vápenatka mnohohlavá (Physarum polycephalum). Tento tvor se může vyskytovat i jako útvar jasně žluté barvy, takzvané plazmodium, které je vlastně jednou obrovskou mnohojadernou buňkou. Toto plazmodium se může rozrůstat nejrůznějšími směry a vytvořit jakýsi superorganismus o rozloze až několika čtverečních metrů. Právě s jeho růstem do nejrůznějších směrů si rádi hrají vědci v laboratořích. Ve Výzkumném ústavu elektronických věd v japonském Sapporu je vědci pod vedením dr. Atsushi Tera začali zvláštním způsobem krmit. Jejich oblíbenou potravu, ovesné vločky, rozložili okolo centra hlenky přesně do podoby slepé mapy Tokia a jeho okolí, resp. 36 měst, které jej obklopují. K jejich překvapení vytvořila „chapadla“ hlenky prakticky navlas stejnou síť, jako je ta, která již ve skutečnosti existuje: síť železnic, která jednotlivá města propojuje. Je náhoda, že hlenky a lidé používají stejnou „logiku“?  „Kdepak,“ odpovídá dr. Tero. „Jak lidé tak hlenky se prostě snaží stlačit náklady a maximalizovat efektivitu.“ Vědci se však tápáním jednobuněčných organismů nezabývali jen tak pro nic za nic. Na základě studia jejich chování odvodili matematický model, který bude moci být využíván při řešení nejrůznějších technologických úkolů.  „Sebeorganizace, sebeoptimalizace a schopnost sám sebe opravit, kterou nacházíme u hlenky vápenatky, jsou schopnosti, které vyžadujeme od nejrůznějších technologických systémů jako jsou sítě mobilních telefonů či počítačové sítě. Tento model kvantitativně napodobuje jevy, které nemohou být zachyceny prostřednictvím pouhého slovního vyjádření,“ vysvětluje přínos modelu japonských vědců Wolfgang Marwan z univerzity v německém Magdeburgu.

Související články
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
V průběhu zimy došlo v Severní Americe k úhynu 60 % včelích populací. Dlouho trvalo, než vědci odhalili příčinu. Nyní už vědí, že za zkázou stál parazitický roztoč zvaný kleštík včelí (Varroa destructor). Ještě horší zprávou je, že se tento stává odolným vůči postřikům, které dosud k ochraně včelstev postačovaly. Odborníci proto volají po urychleném […]
Moře a oceány ani zdaleka nejsou oázou ticha. Ani nemohou být. Život se tu už od svých počátků učil využívat zvuky k orientaci a komunikaci. Fungovalo to dobře, dokud nepřišel člověk se svou technikou. Vojenské sonary a vzdušná děla přinesly hluk takové úrovně, že ohrožuje vše živé od planktonu až po velryby. Za celý problém přitom […]
Zvířata jsou často vnímána jako tvorové žijící instinktivně, bez rozumu, emocí nebo péče o hygienu. Jenže nová zjištění z výzkumu chování lidoopů obracejí tuto představu naruby. Zvláště šimpanzi. Naši nejbližší evoluční příbuzní totiž předvádějí, že péče o zdraví a tělo není výsadou lidí. Vědecký tým z Max Planckova institutu zaznamenal hned několik situací, kdy šimpanzi […]
Krevní testy, které hledají rakovinné markery existují již desítky let, ale nejnovější generace se soustředí na drobné fragmenty DNA jednotlivých nádorových buněk v krvi člověka. Díky tomu jsou schopny návrat rakoviny odhalit až o 5 měsíců dříve než běžné zobrazovací metody. Je to přínosem pro pacienty? Technologie personalizovaných testů ctDNA vychází z poznatku, že rakovinné […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz