Hlenky i lidé používají stejnou logiku

Práce s laboratorními mikroorganismy nemusí inspirovat zdaleka jen biology či lékaře. Své si s nimi dokáží užít i vědci z na první pohled mnohem odlehlejších oborů, jako je matematika či kybernetika. Další důkaz o tom nedávno podali japonští vědci, kteří pozorovali čím dál oblíbenější laboratorní organismus – hlenku vápenatku. Práce s laboratorními mikroorganismy nemusí inspirovat zdaleka jen biology či lékaře. Své si s nimi dokáží užít i vědci z na první pohled mnohem odlehlejších oborů, jako je matematika či kybernetika. Další důkaz o tom nedávno podali japonští vědci, kteří pozorovali čím dál oblíbenější laboratorní organismus – hlenku vápenatku.

Hlenky jsou zvláštním, skoro až nevzhledné organismy, připomínající kousek hnijícího materiálu či malé houby. Než se ukázalo, že ve skutečnosti s nimi dokonce méně příbuzné, než živočichové, byly mezi houby také poměrně dlouho řazeny.

Jednou z nich, která se v posledních letech zabydlela v laboratořích nejrůznějších vědců, je vápenatka mnohohlavá (Physarum polycephalum). Tento tvor se může vyskytovat i jako útvar jasně žluté barvy, takzvané plazmodium, které je vlastně jednou obrovskou mnohojadernou buňkou.

Toto plazmodium se může rozrůstat nejrůznějšími směry a vytvořit jakýsi superorganismus o rozloze až několika čtverečních metrů. Právě s jeho růstem do nejrůznějších směrů si rádi hrají vědci v laboratořích.

Ve Výzkumném ústavu elektronických věd v japonském Sapporu je vědci pod vedením dr. Atsushi Tera začali zvláštním způsobem krmit. Jejich oblíbenou potravu, ovesné vločky, rozložili okolo centra hlenky přesně do podoby slepé mapy Tokia a jeho okolí, resp.

36 měst, které jej obklopují. K jejich překvapení vytvořila „chapadla“ hlenky prakticky navlas stejnou síť, jako je ta, která již ve skutečnosti existuje: síť železnic, která jednotlivá města propojuje.

Je náhoda, že hlenky a lidé používají stejnou „logiku“? „Kdepak,“ odpovídá dr. Tero. „Jak lidé tak hlenky se prostě snaží stlačit náklady a maximalizovat efektivitu.“ Vědci se však tápáním jednobuněčných organismů nezabývali jen tak pro nic za nic.

Na základě studia jejich chování odvodili matematický model, který bude moci být využíván při řešení nejrůznějších technologických úkolů. „Sebeorganizace, sebeoptimalizace a schopnost sám sebe opravit, kterou nacházíme u hlenky vápenatky, jsou schopnosti, které vyžadujeme od nejrůznějších technologických systémů jako jsou sítě mobilních telefonů či počítačové sítě.

Tento model kvantitativně napodobuje jevy, které nemohou být zachyceny prostřednictvím pouhého slovního vyjádření,“ vysvětluje přínos modelu japonských vědců Wolfgang Marwan z univerzity v německém Magdeburgu.

Autor: Jan Weyer
Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Pandemie nahrává „šmírákům“

Pandemie nahrává „šmírákům“

Vaše dítě, žárlivý partner nebo zdánlivý kamarád – tito všichni mohou dostat...
Národní muzeum bez bariér

Národní muzeum bez bariér

Národní muzeum nově spustilo na svém webu sekci Národní muzeum bez bariér....
Jak přežít úmorná horka? Možná pomůže triko s chladivým efektem

Jak přežít úmorná horka? Možná...

Horké letní dny jsou pro řadu lidí nepříjemné a někdy dokonce až zdraví...
Nemoc několika tváří

Nemoc několika tváří

Roztroušená skleróza je nemocí centrálního nervového systému. Její přesná...
S každodenní únavou bojuje mnoho z nás

S každodenní únavou bojuje mnoho...

Ráno vstát z postele je pro některé již první překážkou začínajícího dne...
Co zabilo slony?

Co zabilo slony?

Pro vědce byla nedávná smrt stovek slonů v africké Botswaně záhadou. Nyní se však zdá,...
4 nejčastější chyby při používání inhalátoru

4 nejčastější chyby při používání...

U lidí, kteří trpí potížemi dýchacího ústrojí, je nepostradatelným pomocníkem...
Bezpečnější silnice? Rusko chce do automobilů umístit alkoholové zámky

Bezpečnější silnice? Rusko chce do...

Ať už se nám to líbí, nebo ne, alkohol za volant zkrátka nepatří. Rusové...
Perseverance vyrazí na svou cestu

Perseverance vyrazí na svou cestu

Již ve čtvrtek 30. července 2020 by na cestu k rudé planetě měla...
Mechanické ploty nebo elektřina?

Mechanické ploty nebo elektřina?

Desítky tisíc až statisíce kaprovitých ryb ročně táhnou z nádrže Lipno do horní...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Znáte 10 největších siláků živočišné říše?  

Znáte 10 největších siláků živočišné...

Jsou nejsilnější sloni, nebo gorily? Pokud jde o nejsilnější zástupce zvířecí...
Kde se originálně ubytovat v ČR?

Kde se originálně ubytovat v ČR?

Léto, prázdniny a s nimi spojená letní dovolená. Ukážeme...
Druhý Leonidas zachránil křesťanský svět od Turků

Druhý Leonidas zachránil...

„Ubránit se Turkům nemůžeme, nuž hrdinsky dílo dokonejme. Otevřeme bránu ode tvrze a na...
Dějepis jinak: Otravní komáři a jejich krvelačný příběh

Dějepis jinak: Otravní komáři a...

Komár je zřejmě tím nejvíc nenáviděným hmyzem na celé planetě a...
Uprchlé trestance z Austrálie zachrání americká vlajka

Uprchlé trestance z Austrálie...

„Co teď, proboha, co teď?“ drbe si temeno hlavy kapitán. Na jeho lodi se totiž...
Dějepis jinak: Hořko-sladká minulost čokolády

Dějepis jinak: Hořko-sladká...

Jakmile se poví čokoláda, většina z nás si představí chutné...
Zapomenutý vědec: Zvolil František Čuřík raději smrt než spolupráci s nacisty?

Zapomenutý vědec: Zvolil František...

Matematik a odborník na balistiku František Čuřík přemítá, jak se vyhnout námluvám s...
Osud slavné výletní hospody: Vlasovci ostřelovali dřevěného slona

Osud slavné výletní hospody:...

Hostinský Šenk spokojeně počítá tržbu. Úvěr za dřevěného slona jistě brzy...
Nejstarší česká pohádka: Příběh o dvanácti měsíčkách vyprávěli lidem mniši

Nejstarší česká pohádka: Příběh o...

Maruška s pláčem utíká do lesa. „Pamatuj! Bez jahod se zpátky nevracej!“ zní jí...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.