Vynález zemědělství se lidem podařil asi před 11 000 lety v oblasti blízkého východu a odtud se pomalu šířil dále na sever. Podle rozsáhlého genetického výzkumu, který provedli britští vědci, byli první zemědělci také velmi úspěšnými milovníky. V současné evropské populaci nese jejich geny asi 80% mužů.

Takzvaná neolitická revoluce znamenala asi největší přelom v dějinách lidstva vůbec. Její největší význam nespočíval jen v proměně životního stylu a úrovně, ale zejména v dramatickém nárůstu počtu lidí. V době, kdy v dnešním Izraeli, Iráku a Turecku již lidé sklízeli první pšenici a žito, žili lidé na sever od nich, v Evropě, ještě podstatně „primitivnějším“ životním stylem sběračů a lovců. Vědci dlouho neměli jasno, podle jakého scénáře se vlastně zemědělská kolonizace Evropy odehrála. Možnosti jsou v podstatě dvě. Buď se do Evropy šířilo pouze jejich „know-how“ a sami jeho nositelé zůstali pěkně doma, nebo na sever skutečně táhli sami. Odpověď na tyto otázky tradičně podávala archeologie, dnes je však hlavním spojencem vědců genetika. Nechme tedy hovořit genetika prof. Marka Joblinga, který projekt vědců z britské University of Leicester vedl: „Soustředili jsme se na nejběžnější linie Y-chromozomu, které nese v Evropě asi 110 miliónů mužů. (Y-chromozomy se dělí pouze v mužské linii, pozn. redakce) Jejich distribuce následuje gradient šířící se od jihovýchodu k severozápadu. Sledovali jsme, jak jsou jednotlivé linie distribuovány, jak rozdílné v různých oblastech jsou  a také jak jsou staré.“ Výsledkem jejich pátrání bylo, že celých 80% evropských nositelů Y-chromozomů tvoří potomci dávných farmářů. Zajímavé je, že většina ženských genů pochází podle všeho z lovecko-sběračských společností. Muži, kteří se šířili z jihu, byli oproti místním podstatně evolučně úspěšnější. Jak se jim to však podařilo nezbývá než domýšlet.