Domů     Zajímavosti
Proč jsou muži homosexuální?
21.stoleti 8.2.2010

Mužská homosexualita není trnem v oku jen nejrůznějším mravokárcům, kteří své názory opírají o starodávné mravní kodexy. Problém s ní mají i moderní vědci. Přestože je tento jev v přírodě běžně rozšířený, vzpírá se na první pohled jednoznačnému evolučnímu vysvětlení. S potvrzením jedné z hypotéz, která vysvětluje jeho existenci, přišli nedávno kanadští psychologové. Mužská homosexualita není trnem v oku jen nejrůznějším mravokárcům, kteří své názory opírají o starodávné mravní kodexy. Problém s ní mají i moderní vědci. Přestože je tento jev v přírodě běžně rozšířený, vzpírá se na první pohled jednoznačnému evolučnímu vysvětlení. S potvrzením jedné z hypotéz, která vysvětluje jeho existenci,  přišli nedávno kanadští psychologové.

Evoluční teorii vládne jasný zákon. Nejlépe by na to měli být z dlouhodobého hlediska ti, kteří zanechají nejvíce životaschopné potomstvo. Někteří potomci zvítězí v evoluční soutěži tím, že jsou nejsilnější, jiní tím, že jsou nejlépe maskovaní, jiným například  náhoda přihraje odolnost vůči některému z parazitů. Důležité je, aby se jedinec co nejúspěšněji rozmnožil. Jaká výhoda by však měla spočívat v genech, které nutí své nositele k náklonnosti ke stejnému pohlaví? Takoví jedinci se přeci nemohou rozmnožovat a teoreticky by tedy měli dávno zmizet v propadlišti dějin. Jenže opak je pravdou. Homosexuálové se rodí stále a u řady druhů organismů zastávají dokonce takřka nezastupitelnou roli. Jedním z možných vysvětlení tohoto paradoxu je dnes již klasická  teorie „příbuzenského výběru“ (kin selection) britského genetika W.D. Hamiltona. Výhoda homosexuálního chování podle něj nespočívá v tom, že se takový jedinec sám rozmnoží, ale v tom, že nalezne dostatek času, aby mohl v rozmnožování napomáhat svým blízkým příbuzným. Biologové a antropologové se tedy předhánějí v tom, kdo z nich u některého druhu takové chování skutečně nalezne. Dvojice evolučních psychologů z University of Lethbridge v kanadské provincii Alberta Paul Vasey a Doug VanderLaan se rozhodla testovat tuto teorii u domorodců obývajících tichomořský ostrov Samoa. Na tomto ostrově jsou totiž homosexuální muži ve společnosti velmi dobře rozpoznávání. Ostatní je nazývají fa afafine, tedy ani muž, ani žena. Jejich výzkumy předpovědi teorie jednoznačně potvrdily. Homosexuální strýčkové věnovali svým synovcům a neteřím mnohem více času, než strýčkové běžné orientace. Nejenže se ochotně starali o novorozeňata, ale podporovali je nejrůznějšími radami a dary po celý jejich život. Dají se však výsledky těchto výzkumů uplatnit ještě někde jinde mimo Samou? Příslušníci euro-americké civilizace jsou přeci mnohem více individualističtí, než Samoané! Vědci jsou přeci jen optimističtí. „Samojská civilizace by mohla být modelem společnosti, v níž žili lidé po desítky až stovky tisíc let. Není to tedy strýček-svobodný mládenec, který se špatně přizpůsobil. To spíše moderní svět se stal nehostinným místem,“ shrnují své závěry Kanaďané.

Související články
Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk zahájila výrobu v novém závodě v Bohumili ve Středočeském kraji. Firma do areálu investovala více než osm miliard korun, což z projektu dělá jednu z největších investic do moderní farmaceutické výroby v České republice za poslední roky. Výroba se rozbíhá po dokončení testovacího provozu. V první fázi se závod zaměří […]
Objevy Zajímavosti 15.6.2026
Pesticidy jsou obecně vnímány jako způsob obrany úrody před škůdci. Aktuálně jsou však stále více využívány prostředky, u nichž nehrozí, že budou mít negativní vliv na životní prostředí či potraviny. Říká se jim biologická ochrana. Takovou biologickou ochranu představují například parazitické vosičky, které bývají úspěšně aplikovány proti některým druhům hmyzu.  Takové vosičky jsou dosti malé, […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz