Domů     Příroda
Za co všechno mohou bublinky v oceánu?
21.stoleti
od 21.stoleti 5.2.2010

Z pohledu laika snad neexistuje větší absurdita, než věda o bublinkách v mořích a oceánech. To, co vypadá na první pohled tak absurdně, však může mít pro odborníky velký význam. Bublinky v mořské vodě jsou totiž velmi významné pro tvorbu celoplanetárního klimatu. Nevěříte?Z pohledu laika snad neexistuje větší absurdita, než věda o bublinkách v mořích a oceánech. To, co vypadá na první pohled tak absurdně, však může mít pro odborníky velký význam. Bublinky v mořské vodě jsou totiž velmi významné pro tvorbu celoplanetárního klimatu. Nevěříte?

Fyzička Helen Czerskiová, která dnes pracuje University of Rhode Island v americkém Kingstonu, zasvětila svou vědeckou kariéru studiu jevu, nad kterým by asi většina z nás mávla rukou: bublinkám v mořské vodě. Proč si ale zvolila takto zvláštní vědeckou orientaci? Vše souvisí s její oficiální vědeckou specializací, fyzikou klimatu. „Klima je tvořeno obrovským množstvím drobounkých věcí. na těchto věcech záleží proto, že je jich tak mnoho,“ říká mladá fyzička. Bublinky vzduchu se dostávají do mořské vody díky čilému „životu“ v blízkosti mořské hladiny. Vlny uzavírají drobné komůrky plynů a posunují je hlouběji pod mořskou hladinu, většina z nich se však nedostane hlouběji, než 10 metrů pod hladinu. A co všechno mohou mít mořské bublinky na svědomí? Jejich „činnost“ je skutečně pestrá. V první řadě proměňují  fyzikální vlastnosti prostředí v blízkosti hladiny. „Když studujete šíření světla a zvuku skrze oceánskou vodu, musíte prostě s bublinkami počítat,“ vysvětluje Czerskiová. Bublinky také předávají mořské vodě živiny, zejména kyslík a oxid uhličitý, a tak přispívají nejen k životu v mořích, ale i k odstraňování nepříjemného CO2 z atmosféry.

Z celoplanetárního hlediska je však nejdůležitější další jejich úloha. Fytoplankton neboli drobné řasy v blízkosti mořské hladiny totiž produkují jednoduchou anorganickou sloučeninu zvanou dimetylsulfid (postaru sirník metylnatý, S(CH3)2). Tuto sloučeninu „chytí“ bublinky a vynesou ji na hladinu, odkud unikne do atmosféry. V jejích svrchních vrstvách se pak přemění na jiné sloučeniny síry, které pak sehrávají klíčovou úlohu: slouží jako kondenzační jádra pro tvorbu mraků. Důvodů, proč se bublinkami v oceánech podrobně seznámit je tedy více než dost. Czerskiová se snaží proniknout do světa bublinek nejen prostřednictvím počítačů a matematických modelů, ale také pomocí potápěčského vybavení. Aby zjistila jejich počet a velikost, spouští se pod hladinu oceánu u pobřeží Havaje a Kalifornie s velmi citlivým akustickým rezonátorem, který je schopen odhalit útvary o velikosti 3 – 170 mikrometry (miliontinami metru).  Mladá vědkyně doufá, že její výzkumy napomohou především při zpřesňování klimatických modelů.

reklama
Související články
Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se dlouhodobě věnuje problematice plýtvání potravinami v domácnostech, zjistil, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu. Průměrně je to 36,4 kilogramů za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kilogramů na osobu. Nyní se chtějí zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a […]
Po desetiletích poklesu populace se budoucnost některých druhů ryb díky dlouholetému úspěšnému řízení rybolovu a ochranným opatřením zdá být o něco růžovější než předtím. Podle nového výzkumu však mají někteří žraloci, žijící v otevřených vodách, stále problémy. Tito žraloci jsou často náhodnou kořistí při lovu tuňáků. Nedostatek specializované ochrany těchto druhů znamená, že riziko jejich […]
Máte doma čtyřnohého mazlíčka? Pokud ho krmíte jen suchým krmivem, jste podle posledního zjištění vědců ekologičtější než ti, kdo je krmí konzervami a kapsičkami. Tak to aspoň tvrdí veterinářka Vivian Pedrinelliová z univerzity v São Paulu a její kolegové. Jejich analýza více než 900 stovek krmných dávek pro domácí zvířata ukázala, že téměř 90 % […]
Pokud se dotknete naší kopřivy dvoudomé, zabodnou se vám do kůže její trichomy, které způsobí bolest a svědění. Ovšem to je nic proti ďábelskému kopřiváku morušovitému, jehož kontakt s lidskou kůží vyvolává pocit ne nepodobný poleptání kyselinou… Kopřivák je v průměru dva až čtyři metry vysoká stálezelená rostlina s širokými „lopuchovitými“ listy, která roste výhradně […]
Pokojové rostliny měly dlouhá léta pověst fotosyntetických organismů zlepšujících klima v uzavřeném prostoru. Z piedestalu výkonných čističek vzduchu je však nakonec srazili sami vědci… Jeden květinový list vytvoří za hodinu v průměru 5 ml kyslíku, za celý den jde o množství srovnatelné s 2,4 litry kyslíku. Na vyčištění vzduchu v celé místnosti je to však […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz