Domů     Příroda
Za co všechno mohou bublinky v oceánu?
21.stoleti 5.2.2010

Z pohledu laika snad neexistuje větší absurdita, než věda o bublinkách v mořích a oceánech. To, co vypadá na první pohled tak absurdně, však může mít pro odborníky velký význam. Bublinky v mořské vodě jsou totiž velmi významné pro tvorbu celoplanetárního klimatu. Nevěříte?Z pohledu laika snad neexistuje větší absurdita, než věda o bublinkách v mořích a oceánech. To, co vypadá na první pohled tak absurdně, však může mít pro odborníky velký význam. Bublinky v mořské vodě jsou totiž velmi významné pro tvorbu celoplanetárního klimatu. Nevěříte?

Fyzička Helen Czerskiová, která dnes pracuje University of Rhode Island v americkém Kingstonu, zasvětila svou vědeckou kariéru studiu jevu, nad kterým by asi většina z nás mávla rukou: bublinkám v mořské vodě. Proč si ale zvolila takto zvláštní vědeckou orientaci? Vše souvisí s její oficiální vědeckou specializací, fyzikou klimatu. „Klima je tvořeno obrovským množstvím drobounkých věcí. na těchto věcech záleží proto, že je jich tak mnoho,“ říká mladá fyzička. Bublinky vzduchu se dostávají do mořské vody díky čilému „životu“ v blízkosti mořské hladiny. Vlny uzavírají drobné komůrky plynů a posunují je hlouběji pod mořskou hladinu, většina z nich se však nedostane hlouběji, než 10 metrů pod hladinu. A co všechno mohou mít mořské bublinky na svědomí? Jejich „činnost“ je skutečně pestrá. V první řadě proměňují  fyzikální vlastnosti prostředí v blízkosti hladiny. „Když studujete šíření světla a zvuku skrze oceánskou vodu, musíte prostě s bublinkami počítat,“ vysvětluje Czerskiová. Bublinky také předávají mořské vodě živiny, zejména kyslík a oxid uhličitý, a tak přispívají nejen k životu v mořích, ale i k odstraňování nepříjemného CO2 z atmosféry.

Z celoplanetárního hlediska je však nejdůležitější další jejich úloha. Fytoplankton neboli drobné řasy v blízkosti mořské hladiny totiž produkují jednoduchou anorganickou sloučeninu zvanou dimetylsulfid (postaru sirník metylnatý, S(CH3)2). Tuto sloučeninu „chytí“ bublinky a vynesou ji na hladinu, odkud unikne do atmosféry. V jejích svrchních vrstvách se pak přemění na jiné sloučeniny síry, které pak sehrávají klíčovou úlohu: slouží jako kondenzační jádra pro tvorbu mraků. Důvodů, proč se bublinkami v oceánech podrobně seznámit je tedy více než dost. Czerskiová se snaží proniknout do světa bublinek nejen prostřednictvím počítačů a matematických modelů, ale také pomocí potápěčského vybavení. Aby zjistila jejich počet a velikost, spouští se pod hladinu oceánu u pobřeží Havaje a Kalifornie s velmi citlivým akustickým rezonátorem, který je schopen odhalit útvary o velikosti 3 – 170 mikrometry (miliontinami metru).  Mladá vědkyně doufá, že její výzkumy napomohou především při zpřesňování klimatických modelů.

Související články
Koně sehráli důležitou roli v historii lidstva, umožnili lidem cesty na dlouhé vzdálenosti, převoz těžkých břemen i obsluhu strojů. Díky koním se mohli rychle stěhovat z místa na místo i bojovat z jejich hřbetů. Dřívější zkoumání umístily počátky domestikace těchto ušlechtilých zvířat do doby 3300 až 3000 př.n.l. Nejnovější analýzy ji však posouvají do roku […]
Během ničivých požárů na jihovýchodě Austrálie v letech 2019 a 2020 se objevily zprávy, že vombati chránili ostatní zvířata tím, že je nahnali do svých nor. Nu, ono to bylo trochu jinak. Vombati nezakládali záchranné týmy, nicméně jejich nory skutečně posloužily jako útočiště pro řadu drobnějších savců, ptáků i plazů. Chování vombatů nyní prošetřil ekolog […]
Docent Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., a náš stálý spolupracovník, byl kalifornskou společností ScholarGPS zařazen do mezinárodního seznamu vysoce hodnocených vědců. Data ScholarGPS jsou založena na celoživotní nebo předchozí pětileté aktivitě dané osobnosti, s přihlédnutím ke kvalitě publikací a citacím, bez autocitací. Roman Pavela tak patří mezi 0,05 % nejlepších vědců na […]
Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), financovaná Evropskou komisí, zveřejnila data o teplotě ve světě. A není to hezké čtení. Květen 2024 byl celosvětově nejteplejším květnem v historii měření, s globální průměrnou teplotou vzduchu při zemském povrchu o 0,65 °C vyšší, než je průměr z let 1991–2020. To představuje už 12 po sobě jdoucích měsíců, […]
Jeskynní medvědi měřili přes tři metry a vážili kolem 750 kilogramů. Disponovali ostrými zuby i drápy, které pro pravěké předchůdce člověka, vybavené jen primitivními nástroji, představovaly smrtící hrozbu. Postupem času se ale jejich role obrátily, co k tomu přispělo? Nejstarší nálezy kosterních pozůstatků jeskynních medvědů pocházejí z dob, kdy naši planetu obývali neandertálci a člověk […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz