Katastrofa na konci křídy způsobená pravděpodobně srážkou Země s meteoritem se stala osudnou pro drtivou většinu obrovitých forem plazů, zejména pro populární dinosaury. Menší zvířata, kterými byli v té době například savci, však snáze přežila. Netrvalo ani tak dlouho a z jejich potomků se vyvinuly druhy, které si svou velikostí s největšími dinosaury nijak nezadaly. Proč ale v evoluční ruletě zvítězili právě oni?
Společně s koncem druhohor skončila na Zemi takřka 200 miliónů let trvající období, kdy prakticky všechna myslitelná prostředí ovládali plazi. Drobní dávní savci však žili prakticky po celou dobu trvání plazí nadvlády v jejich stínu. Velká evoluční chvíle savců měla přijít až před asi 65,5 milióny let, kdy do dnešního mexického poloostrova Yukatán vrazilo obrovské mimozemské těleso a započalo tak jedno z největších hromadných vymírání v dějinách planety. Od té doby, co o existenci tohoto vymírání bezpečně víme, však vědci stále hledají odpověď na otázku, proč některé skupiny vymizely naprosto a beze stopy, zatímco jiné se rychle oklepaly a zaplavily Zemi svými potomky. Podle paleontologa Russe Grahama z Pennsylvánské státní univerzity spočívala podstata jejich úspěšnosti právě v jejich drobné velikosti. Tlak ze strany predátorů je vytlačil do vodních či podzemních úkrytů, kde mohli snadněji než obrovští dinosauři přežít ty nevětší teploty těsně po úderu meteoritu. Když po několika dnech či týdnech teplota klesla a drobná zvířátka vylezla ze svých úkrytů, všude kolem byla naprostá spoušť. „I kdyby se velkým býložravým dinosaurům nakrásně podařilo první úder meteoritu přežít, neměli by se čím živit. Většina rostlinného materiálu na povrchu planety byla totiž zničena,“ vysvětluje Graham. Na rozdíl od nich se mohli malí savci živit například hmyzem, který katastrofa příliš nezasáhla. Tento scénář podporuje i skutečnost, že velké vymírání na konci druhohor přežili například další vodní zvířata, jako například krokodýli, kteří pro změnu nepohrnou mršinami.