O škodlivých účincích pasivního kouření bylo popsáno již tolik papíru, že dnes své nekouřící děti či kolegy vystavuje cigaretovému dýmu snad už jen úplný hulvát. Pomůže však zakouřenou místnost vyvětrat? Vědci z prestižní univerzity v kalifornském Berkeley tvrdí, že nikoliv. 
Koncept „kouřeni z třetí ruky“ se v medicíně stále teprve zabydluje, už dnes však jeho výzkum přináší řadu alarmujících výsledků. A co přesně vlastně tento termín znamená? Kromě kuřáka totiž přirozeně pasivně kouří i kuřákovo okolí, takříkajíc pasivně čili z druhé ruky. Cigaretový dým však obsahuje obrovské množství nejrůznějších komponent. Většina z nich se skutečně snadno vyvětrá, jistá část však přeci jen ulpí na plochách nábytku či na záclonách. A je zaděláno právě na problém „kouření z třetí ruky“. Některé ze zbytků tabákového dýmu totiž mohou reagovat s kyselinou dusitou, která se běžně vyskytuje v atmosféře a dávají tak vzniknout nebezpečným látkám, nazývaným odborně tabákově specifické N-nitrosaminy (TSNA). Tyto látky patří mezi velmi mocné karcinogeny, tedy látky, které mají na svědomí podněcování vzniku rakovinných nádorů. Nejohroženější skupinou jsou stejně jako u pasivního kouření děti. „Do jejich krve se může dostat nikotin také díky kontaktu s kůží dospělého kuřáka a je-li přítomna kyselina dusitá, což většinou je, vzniknou TSNA,“ říká jedna ze spoluautorek studie Lara Gundelová. Vědci proto kuřákům doporučují nejen vyvětrat, ale pokud možno co nejčastěji vyměňovat ve svých bytech nábytek i koberce. Nejlepší ze všeho je ovšem nekouřit.
