Domů     Příroda
Co dělají největší predátoři planety v hlubinách?
21.stoleti 3.3.2010

Obrovští kytovci vorvani se jako správní savci se musí zdržovat blízko hladiny, aby mohli dýchat vzdušný kyslík. Čas od času se však ponoří do obrovských hloubek, kde loví svou nejoblíbenější potravu, obrovské hlavonožce. Vědci z amerického Oregonu je nedávno sledovali pomocí moderní techniky a zjistili nečekané podrobnosti o jejich loveckých postupech. Obrovští kytovci vorvani se jako správní savci se musí zdržovat blízko hladiny, aby mohli dýchat vzdušný kyslík. Čas od času se však ponoří do obrovských hloubek, kde loví svou nejoblíbenější potravu, obrovské hlavonožce. Vědci z amerického Oregonu je nedávno sledovali pomocí moderní techniky a zjistili nečekané podrobnosti o jejich loveckých postupech.

Vorvani jsou neuvěřitelně nenasytná zvířata. Denně sice spořádají „jen“ zhruba 3% toho, co sami váží. Při jejich běžné hmotnosti okolo 100 tun se však jedná o dosti vysoké číslo. Aby svou potřebu hladu ukojili, obracejí se do mořských hlubin, kde lze nalézt živočichy, kteří by jim velikostně vyhovovali. Jejich ponory míří většinou do hloubky okolo 400 metrů a trvají okolo 40 minut, výjimečné však nejsou ani sestupy do více než kilometrových hloubek. Vorvani žijí většinou ve skupinkách, které jsou tvořeny buď samicemi s mláďaty, nebo mladými dospívajícími samci. Na lov se proto do velkých hloubek vydávají také společně, potápějí se dokonce bok po boku. I když se vědcům již několikrát podařilo jejich potápění nafilmovat, o tom, jak přesně vypadají jejich souboje s hlavonožci v hlubinách, však doposud pouze spekulovali. Oceánologové z Hatfieldova centra mořských nauk při Oregonské státní univerzitě v Newportu v americkém Oregonu se proto rozhodli sledovat velryby pomocí GPS vysílaček, které monitorují jejich přesnou pozici v prostoru i v čase. Z dat, která nashromáždili, pak odvodili zajímavý obraz jejich lovecké techniky. Prvním, čeho si všimli bylo, že některá zvířata se potápěla hlouběji, než ostatní. Vědci usuzují, že úkolem těchto „hloubkařů“ je bránit hejnu hlavonožců, aby se ponořilo do hůře přístupných oblastí. Zajímavé bylo, že při každém ponoru se stejná zvířata chovala různě. Někdy sestupovala do větších hloubek, jindy jakoby si vybírala „oddechový čas“. I přes to, že jsou vorvani k potápění dobře přizpůsobení, jim totiž nedělá úplně dobře a stojí je hodně sil. Zvířata si tedy podle všeho dobře pamatují, jak se kdo choval v průběhu předcházejících lovů a spravedlivě se střídají.

Související články
Nejnovější výzkum, provedený odborníky z Univerzity Heinricha Heineho v Německu, ukázal, že okyselování oceánů, způsobené rychlou absorpcí oxidu uhličitého, významně poškozuje zuby těchto vrcholných mořských predátorů. Kvůli tomu by mohli mít potíže se sháněním potravy, což by narušilo stabilitu celého mořského ekosystému… Strachem z toho, že je v moři napadne žralok a zakousne se do […]
Stonehenge, světoznámý komplex menhirů sestavených do kruhů, se nachází v hrabství Wilshire v jihozápadní Anglii. Zatímco některé kamenné bloky pochází z míst poblíž, jiné byly na místo dopravována až z Preseli Hills ve Walesu. Kravský zub nalezený vedle vstupu do komplexu by mohl být důkazem, že k jejich přepravě byl využíván právě skot. Čelistní kost […]
Příroda 25.8.2025
Jde o jeden z nejpalčivějších problémů, jemuž moderní věda čelí. Tím problémem je syndrom zhroucení včelstev, jednoduše řečeno úbytek včel. Expertům se aktuálně podařilo vyvinout „superpotravinu“, která má potenciál k záchraně včel výrazně pomoci Proč včely mizí? Na vině jsou třeba virová onemocnění, změny klimatu či nedostatek živin. S touto globální krizí, ohrožující potravinovou bezpečnost planety, […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
Příroda 23.8.2025
Člověk se sice cítí jako pán tvorstva, ale inteligence zdaleka není jen jeho výsadou. I jiné druhy zvládnou abstraktní uvažování, matematiku nebo plánování. A to mnohdy i takové, kde by se to třeba vůbec nečekalo. Pro člověka je vyvinutá mozkovna a s tím související inteligence jedním z adaptačních mechanismů. Jeho předci neměli kdovíjaké fyzické superschopnosti, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz