Domů     Příroda
Co dělají největší predátoři planety v hlubinách?
21.stoleti 3.3.2010

Obrovští kytovci vorvani se jako správní savci se musí zdržovat blízko hladiny, aby mohli dýchat vzdušný kyslík. Čas od času se však ponoří do obrovských hloubek, kde loví svou nejoblíbenější potravu, obrovské hlavonožce. Vědci z amerického Oregonu je nedávno sledovali pomocí moderní techniky a zjistili nečekané podrobnosti o jejich loveckých postupech. Obrovští kytovci vorvani se jako správní savci se musí zdržovat blízko hladiny, aby mohli dýchat vzdušný kyslík. Čas od času se však ponoří do obrovských hloubek, kde loví svou nejoblíbenější potravu, obrovské hlavonožce. Vědci z amerického Oregonu je nedávno sledovali pomocí moderní techniky a zjistili nečekané podrobnosti o jejich loveckých postupech.

Vorvani jsou neuvěřitelně nenasytná zvířata. Denně sice spořádají „jen“ zhruba 3% toho, co sami váží. Při jejich běžné hmotnosti okolo 100 tun se však jedná o dosti vysoké číslo. Aby svou potřebu hladu ukojili, obracejí se do mořských hlubin, kde lze nalézt živočichy, kteří by jim velikostně vyhovovali. Jejich ponory míří většinou do hloubky okolo 400 metrů a trvají okolo 40 minut, výjimečné však nejsou ani sestupy do více než kilometrových hloubek. Vorvani žijí většinou ve skupinkách, které jsou tvořeny buď samicemi s mláďaty, nebo mladými dospívajícími samci. Na lov se proto do velkých hloubek vydávají také společně, potápějí se dokonce bok po boku. I když se vědcům již několikrát podařilo jejich potápění nafilmovat, o tom, jak přesně vypadají jejich souboje s hlavonožci v hlubinách, však doposud pouze spekulovali. Oceánologové z Hatfieldova centra mořských nauk při Oregonské státní univerzitě v Newportu v americkém Oregonu se proto rozhodli sledovat velryby pomocí GPS vysílaček, které monitorují jejich přesnou pozici v prostoru i v čase. Z dat, která nashromáždili, pak odvodili zajímavý obraz jejich lovecké techniky. Prvním, čeho si všimli bylo, že některá zvířata se potápěla hlouběji, než ostatní. Vědci usuzují, že úkolem těchto „hloubkařů“ je bránit hejnu hlavonožců, aby se ponořilo do hůře přístupných oblastí. Zajímavé bylo, že při každém ponoru se stejná zvířata chovala různě. Někdy sestupovala do větších hloubek, jindy jakoby si vybírala „oddechový čas“. I přes to, že jsou vorvani k potápění dobře přizpůsobení, jim totiž nedělá úplně dobře a stojí je hodně sil. Zvířata si tedy podle všeho dobře pamatují, jak se kdo choval v průběhu předcházejících lovů a spravedlivě se střídají.

Související články
Příroda 29.12.2025
Znečištění životního prostředí plastovým odpadem je téma, které se nejen v poslední době hodně propírá. Jedná se o jeden z výrazných ekologických problémů. Vědci nyní přišli se zjištěním, že někteří krabi dokážou rozkládat mikroplastové částice. Na studii se podílel mezinárodní tým odborníků z různých institucí včetně britské University of Exeter, kolumbijské Universidad de Antioquia v […]
Příroda 29.12.2025
Řada lidí si nedokáže představit konec roku bez pořádného pyrotechnického představení. Na některých místech jsou ovšem taková představení zapovězená. Patří k nim i území Krkonošského národního parku (KRNAP). Kromě odpalování silvestrovských dělobuchů vidí ochránci přírody neradi i vypouštění létajících lampionů štěstí. Problematiku provozování těchto oblíbených aktivit v oblasti KRNAP upravuje zákon o ochraně přírody a […]
Příroda 27.12.2025
Austrálie je v mnoha ohledech zvláštní země. Místní flóra nebo fauna je vskutku specifická, třeba nad takovým ptakopyskem vědci dlouho nevěřícně kroutili hlavou. Ani zahrávat si s mnoha zdejšími živočichy se nevyplácí, jejich jed je velmi prudký. Ale i krajina je zde zajímavá a neopakovatelná… Australské vnitrozemí má většinou pouštní či polopouštní charakter. Našinci zvyklému […]
Příroda Technika 24.12.2025
Používání dronů je v moderní době velmi rozšířené, a to v různých oblastech lidské činnosti. Spoléhají na ně i odborníci, kteří se zabývají zdravím keporkaků a dalších velryb v arktických vodách. Bezpilotní stroje jim pomáhají svým způsobem sbírat dech těchto zvířat. Tým vědců z britské King’s College London či norské Nord University navádí drony naložené […]
Příroda Zajímavosti 23.12.2025
Vědci zjistili, že lední medvědi žijící v jižním Grónsku se geneticky liší od svých druhů ze severu ostrova, což naznačuje, že se mohli přizpůsobit teplejším podmínkám, které v místě vládnou. Mohlo by to lední medvědům pomoci přežít ve stále teplejším světě? Vědci z University of East Anglia ve studii, která je považována za první statisticky […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz