Na otázku po karbonu, předposledním geologickém období prvohor každý školák okamžitě: černé uhlí. V této době však došlo také k obrovskému rozvoji hmyzu. Britům se nedávno podařilo zrekonstruovat dávného karbonského „prašvába“.
O karbonu se také někdy mluví jako o „věku švábů“. Není to však tak úplně přesné. Tato doba byla zlatým věkem nejen pro šváby, ale pro hmyz obecně. V karbonu navíc nežili švábi v dnešním slova smyslu, ale jejich předchůdci, z nichž se postupem času vyvinuli nejen dnešní švábi, ale i hmyz z dalších příbuzných řádů, jako jsou dnešní kudlanky a všekazi (termiti). Jedním z nejběžnějších druhů byl i Achimylacris eggintoni, jehož fosílie nacházíme v karbonských vrstvách prakticky po celém světě. Týmu britských paleontologů z prestižní Imperial College London se nedávno podařilo tohoto prašvába znovu „vzkřísit“. Ne, nebojte se, nejde o nějakou hmyzí verzi Jurského parku. K vytvoření realistického modelu, takzvané „virtuální fosílie“ jeho těla, využili vědci možností moderní technologie, výpočetní tomografie (CT). Nejprve pořídili z těla hmyzu 3142 rentgenových snímků a ty poté využili k vytvoření trojrozměrného modelu. Před očima se jim tak doslova zhmotnil asi 9 cm velký hmyz, který měl již velmi dobře vyvinutá křídla. Vědce velmi zaujaly i jeho nohy, vybavené zvláštními přísavnými orgány zvanými euplantulae, které mu velmi dobře napomáhaly v přidržování na plochách listů. Technologii, která se velmi osvědčila v případě nejběžnějšího „švába“, se vědci chystají dále využít pro rekonstrukci dalších dávných druhů členovců. Dalším „pánem na holení“ bude dávný druh pavoukům příbuzného sekáče.