Domů     Technika
Přijde doba Spidermanů?
21.stoleti 20.5.2010

Budou lidé někdy šplhat po zdech jako ještěrky gekoni nebo slavný komixový hrdina Spiderman? Vědci z prestižní Cornellovy univerzity se inspirovali u hmyzu a nedávno přišli s látkou, která by tento odvěký klukovský sen mohla uvést ve skutečnost.Budou lidé někdy šplhat po zdech jako ještěrky gekoni nebo slavný komixový hrdina Spiderman? Vědci z prestižní Cornellovy univerzity se inspirovali u hmyzu a nedávno přišli s látkou, která by tento odvěký klukovský sen mohla uvést ve skutečnost.

Americká Agentura pro výzkum pokročilých obraných projektů (DARPA) je organizací, má na svém kontě již řadu skutečně významných vynálezů, například internet či GPS. Jedním z posledních projektů, na který DARPA uvolnila peníze, je pátrání po zařízení, které by lidem umožnilo šplhat po budovách podobně jako slavný komixový hrdina Spiderman. Jediné zařízení, které v dnešní době něco takového umožňuje, je založeno na podtlakovém principu. Vysávání vzduchu z přísavek je však energeticky poměrně náročné a takový „Spiderman“ si s sebou musí nosit těžkou baterii. Vědci z Cornellovy univerzity v New Yorku se však, jak je to ostatně v poslední době stále běžnější, inspirovali v přírodě.

Další inspirace v přírodě
 Život na stromech či rostlinách, zejména na površích listů, s sebou nese řadu nároků, nad nimiž my ze své „obří“ perspektivy snadno mávneme rukou. Pro život drobného broučka však znamená každá kapka deště, která na list dopadne, či každý poryv větru velmi nepříjemnou životní komplikaci. Ke svému životu jsou proto vybaveni nejrůznějšími drobnými fígly, které od nich dnes inženýři rádi okoukávají. Jedním z nich je i zvláštní způsob, kterým dokážou chodidla amerických mandelinek Hemisphaerota cyanea přilnout k povrchu listu palem, jimiž se živí. Tento drobný brouk má takřka neuvěřitelnou schopnost udržet se na listu silou, která100 násobně překonává jeho vlastní hmotnost. Chodidla broučků jsou sice vybavena drápky, v tom však hlavní klíč k jejich úspěchu neleží. Ke splnění tohoto neuvěřitelného úkolu využívá povrchové napětí velkého množství malých kapiček kapaliny. To však není vše! Příroda došla v jeho případě tak daleko, že brouk dokáže své „přisávací zařízení“ sám „zapínat“ i „vypínat“.

Spidermanovské rukavice z tisíců malých kapiček
 Americký fyzik Paul Steen se  věnuje průzkumu fyzikálních vlastností kapalin již dlouhou dobu. „Překvapivou vlastností řady kapalin je to, že jevy na mikroskopické úrovni mohou způsobit velmi nečekané efekty na makroúrovních,“ popisuje princip svého přístupu prof. Steen. Inspirace od brouků mu napomohla v promyšlení základního technického řešení, které by splňovalo požadavky zadání – připravit konstrukčně jednoduché, lehké a levné zařízení ke šplhání. V hladké desce rozmístil velký počet drobounkých dírek o průměru asi 300 mikrometrů (tedy miliontin metru). Skrze tyto drobné póry vytlačuje vodu zařízení, poháněné obyčejnou devítivoltovou baterií. Drobounké kapičky vytvoří mezi zařízením a povrchem, ke kterému má přilnout, jakési „můstky“ a výsledný efekt se silně podobá tomu, kdy k sobě díky vodě přilnou dva kusy skla. Po vypnutí elektrického proudu přestane zařízení pumpovat vodu a snadno se odlepí od povrchu. První prototyp má rozměr zhruba lidské dlaně a unese doposud nepatrnou váhu, asi 30 gramů, vědci však přirozeně počítají s mnohem efektivnějším zařízením. Nyní záleží jen na agentuře DARPA, zda bude projekt dál financovat.

Proč gekon nespadne?
 Ještěři gekoni jsou snad nejznámějším příkladem živočichů, kterým nedělá pohyb po kluzkých površích žádný problém. Jak je možné, že se gekoni hravě udrží i hlavou dolů? Tajemství jejich úspěchu není založeno na povrchovém napětí kapaliny, jako je tomu u řady druhů hmyzu, ale na přitažlivých silách mezi molekulami, zvaných van der Waalsovy interakce. Aby tyto síly začaly mezi nohou gekona a povrchem skutečně efektivně působit, musí být zespoda pokryty drobnými chloupky neboli sétami. Tyto chloupky jsou velmi krátké (okolo 2 mikrometrů) a každý čtvereční milimetr jejich chodidla jich nese na 14 000. Zajímavé je, že u každého ze zhruba tisíce druhů gekonů se vyvinul jiný „vzorec pneumatiky“, tedy způsob, jakým jsou tyto chloupky uspořádány.

Související články
Včera jsme si připomněli Mezinárodní den ochrany ozónové vrstvy. Před 39 lety se státy světa dokázaly shodnout na něčem, co mělo skutečný dopad: Montrealský protokol pomohl zastavit používání látek, které ozónovou vrstvu ničily. Je to dobrá připomínka, že udržitelnost nemusí znamenat návrat do jeskyně. Někdy stačí jednoduše méně plýtvat. Třeba i energií. A přesně na […]
Agrovoltaika vznikla před čtyřiceti lety v Německu, v současnosti ji však nejvíce rozvíjí Izrael. A zatímco v zemích s mírným klimatem se řeší, aby panely nestínily plodinám příliš, v Izraeli zase, aby stínily dostatečně a ochránily úrodu před spálením. V Údolí pramenů letos získali rekordní úrodu 30 tun hroznů vypěstovaných právě tímto způsobem. Oblast přitom […]
Technika 5.9.2026
Asi málokde tak výstižně sedí úsloví, že někomu ujíždí vlak, jako v souvislosti výstavby vysokorychlostních tratí a České republiky. Přitom vyspělé země směrem k rychlým vlakům vykročily už před nějakou dobou… První skutečný rychlovlak vyjel na trať už v roce 1964 v Japonsku. Legendární šinkansen spojil při příležitosti letní olympiády, kterou země vycházejícího slunce pořádala, […]
Medicína Technika 31.8.2026
Roztroušená skleróza je závažné autoimunitní onemocnění, které postihuje centrální nervovou soustavu. Důležité je sledovat jeho případný rozvoj, respektive změny, které se v těle pacienta odehrávají. S tím by mohla pomoci umělá inteligence. Standardní postup při kontrole roztroušené sklerózy představuje komparace snímků magnetické rezonance, během níž se lékaři snaží odhalit jakékoli změny. Pátrají po případných nových […]
Jak využít nejjemnější část betonového odpadu, pro kterou dnes recyklace jen obtížně hledá uplatnění a která často končí na skládkách? Čeští vědci prokázali, že takový betonový prach lze pomocí bakteriálně řízených procesů spojit do soudržného materiálu – a to bez použití cementu. Výzkum přitom přinesl nečekané zjištění: účinnější než původně testované ureolytické bakterie byly bakterie […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz