Šíření onemocnění AIDS má v mnoha afrických zemích již charakter pandemie. Proč se ale virus na své vítězné tažení vlastně vydal? Tým amerických vědců nedávno publikoval studii, podle níž za ním nestojí nezodpovědné sexuální chování, ale zastavení očkování proti pravým neštovicím. O vysvětlení dramatické rozšíření viru HIV na africkém kontinentě se snažila již řada teorií. Tou hlavní přirozené zůstává nezodpovědné sexuální chování tamního obyvatelstva, vědci však uvažovali také o používání nesterilizovaných jehel ve zdravotnických zařízeních či o kontaminaci dávek očkování proti obrně. Vědci z několika amerických univerzit vedení Raymondem Weinsteinem z George Mason University ve Virginii přišli nedávno s objevem, který byl okamžitě povýšen na dalšího kandidáta na příčinu epidemie. Zjistili totiž, že lidé očkovaní proti neštovicím prostřednictvím viru vaccinia jsou vůči viru HIV podstatně odolnější, než ti, kterým nebyla tato stimulace imunitního systému dopřána. Weinstein se svými kolegy ukázal, že očkování proti neštovicím by mohlo přispět k ochraně proti AIDS tím, že má za následek dlouhodobé změny v imunitním systému, mimo jiné i expresi receptoru CCR5 na povrchu bílých krvinek. Teorii o souvislosti AIDS a očkování proti neštovicím nahrává i to, že AIDS se začal v Africe dramaticky šířit na začátku 80. let, tedy jen několik let poté, co byly pravé neštovice prohlášeny za zlikvidovanou nemoc a od hromadného očkování se ustoupilo. Sami vědci však upozorňují na to, že jejich práce je zatím spíše v začátcích a začít s hromadnou výrobou vakcíny proti neštovicím by bylo předčasné.