reklama
Domů     Objevy
Proč převažuje hmota nad antihmotou?
21.stoleti
od 21.stoleti 25.5.2010

Mezinárodní vědecký tým, pracující ve Fermilabu nedaleko Chicaga, přišel nedávno s návrhem na řešení jedné z největších záhad současné vědy – proč vlastně převažuje ve vesmíru hmota nad antihmotou? Mezinárodní vědecký tým, pracující ve Fermilabu nedaleko Chicaga, přišel nedávno s návrhem na řešení jedné z největších záhad současné vědy – proč vlastně převažuje ve vesmíru hmota nad antihmotou? Od fyziky vysokých energií můžeme očekávat odpovědi na ty nejzásadnější otázky, které  fyzikové a kosmologové vůbec mohou vyslovit. Jednou z nich je i dávná záhada, proč je vlastně pozorovatelná (baryonová) hmota vesmíru složená především z hmoty a nikoliv z anitihmoty. Projekt DZero, který již sedmým rokem běží v dnes již druhém největším srážeči částic, Tevatron Collideru ve FermiLabu v nedaleko amerického Chicaga, má proto na první pohled nenápadný úkol: zkoumat interakce mezi protony a antiprotony při srážkách o nejvyšších dostupných energiích. Tyto srážky produkují pro fyziky velmi slibné neutrální částice mesony, které „žijí“ pouze 1,5 pikosekund, tedy biliontin sekundy (10-12). Ani mesony, které jsou složeny z páru kvarku a antikvarku,  však nejsou všechny stejné – záleží na tom, o který ze šesti základních typů kvarků se jedná. Jejich důležitou vlastností je právě to, že dokáží oscilovat mezi hmotou a antihmotou. V takzvaných „B-továrnách“, kterých je dnes na světě již několik, dokáží vědci připravit již několik typů B mesonů, tedy mesonů složených z b-kvarku a některého z dalších kvarků.   V gigantickém Tevatron Collideru však mají přístup i k velmi neobvyklé a „vzácné“ částici – tzv. Bs mesonu, který obsahuje podivný („strange“) kvark. A nyní to nejdůležitější: Během svého kraťoučkého života osciluje tento meson mezi dvěma formami, z nichž každá je svou vlastní antičásticí mnohem rychleji, než další B mesony.  Fyzikové by očekávali, že oba stavy budou stejně pravděpodobné, jejich výsledky se však zdají nasvědčovat opaku.  „Podle toho, co jsme naměřili se však zdá, že přednost dávají hmotě,“ popisuje výsledek jeden z mluvčích vědeckého týmu Dmitrij Denisov. Zda-li se však fyzikům skutečně podařilo najít zlomový bod, od něhož se později odvíjela převaha hmoty nad antihmotou, to ukáže až čas.

reklama
Související články
Ruiny skalního města Machu Picchu v exotických kulisách peruánských And fascinují vědce už po celá desetiletí a přesto je neochuzují o další nečekaná překvapení. K tomu poslednímu došlo teprve na počátku letošního roku, když byly v oblasti prostřednictvím speciálního laserového radaru odhaleny dosud neznámé stavby.   Právě tato nejmodernější laserová technologie v poslední době sbírá […]
Tři vědecké týmy vyvinuly levný, účinný a recyklovatelný nanomateriál, který dokáže ve vodě nejen odhalit, ale také likvidovat těžké kovy, zejména kadmium a olovo. Jde o výsledek spolupráce vědců z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, ostravské VŠB-TUO a Katalánského institutu pro nanovědy a nanotechnologie (ICN2) v Barceloně. Kontaminace […]
Věda ve své honbě za poznáním nezná hranic. Důkazem nám může být tým odborníků, který ze severoamerického souvrství Morrison nadšeně informoval o nálezu  pestré směsky pozůstatků obojživelníků, které vyzvrátilo jiné zvíře.    150 milionů let staré zvratky některého ze zástupců čeledi kaprounovitých, kteří cíleným zvracením pozřené potravy běžně matou predátory, podle odborníků odhalují, že starověké […]
Dokážou vědci docílit toho, aby byla voda vodivá podobně jako třeba měděný drát? Na první pohled se to může zdát jako holý nesmysl, jenže mezinárodní vědecký tým pod vedením Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR dokázal přijít s metodou, která něco takového skutečně umožňuje.   Samotná myšlenka, že by bylo možné […]
Neandrtálci byli po desetiletí vykreslováni jako tupí jedinci, kteří evoluční tlak nemohli zvládnout. Řada objevů z poslední doby tyto stereotypy vyvrátila, nicméně nová studie odhalila zásadní rozdíly v kognitivních schopnostech moderních lidí a neandertálců. Badatelé vložili gen neandertálského mozku do myší a malých mozkových struktur vypěstovaných z lidských kmenových buněk. Experimenty následně odhalily, že neandertálská […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz