Domů     Objevy
Proč převažuje hmota nad antihmotou?
21.stoleti 25.5.2010

Mezinárodní vědecký tým, pracující ve Fermilabu nedaleko Chicaga, přišel nedávno s návrhem na řešení jedné z největších záhad současné vědy – proč vlastně převažuje ve vesmíru hmota nad antihmotou? Mezinárodní vědecký tým, pracující ve Fermilabu nedaleko Chicaga, přišel nedávno s návrhem na řešení jedné z největších záhad současné vědy – proč vlastně převažuje ve vesmíru hmota nad antihmotou? Od fyziky vysokých energií můžeme očekávat odpovědi na ty nejzásadnější otázky, které  fyzikové a kosmologové vůbec mohou vyslovit. Jednou z nich je i dávná záhada, proč je vlastně pozorovatelná (baryonová) hmota vesmíru složená především z hmoty a nikoliv z anitihmoty. Projekt DZero, který již sedmým rokem běží v dnes již druhém největším srážeči částic, Tevatron Collideru ve FermiLabu v nedaleko amerického Chicaga, má proto na první pohled nenápadný úkol: zkoumat interakce mezi protony a antiprotony při srážkách o nejvyšších dostupných energiích. Tyto srážky produkují pro fyziky velmi slibné neutrální částice mesony, které „žijí“ pouze 1,5 pikosekund, tedy biliontin sekundy (10-12). Ani mesony, které jsou složeny z páru kvarku a antikvarku,  však nejsou všechny stejné – záleží na tom, o který ze šesti základních typů kvarků se jedná. Jejich důležitou vlastností je právě to, že dokáží oscilovat mezi hmotou a antihmotou. V takzvaných „B-továrnách“, kterých je dnes na světě již několik, dokáží vědci připravit již několik typů B mesonů, tedy mesonů složených z b-kvarku a některého z dalších kvarků.   V gigantickém Tevatron Collideru však mají přístup i k velmi neobvyklé a „vzácné“ částici – tzv. Bs mesonu, který obsahuje podivný („strange“) kvark. A nyní to nejdůležitější: Během svého kraťoučkého života osciluje tento meson mezi dvěma formami, z nichž každá je svou vlastní antičásticí mnohem rychleji, než další B mesony.  Fyzikové by očekávali, že oba stavy budou stejně pravděpodobné, jejich výsledky se však zdají nasvědčovat opaku.  „Podle toho, co jsme naměřili se však zdá, že přednost dávají hmotě,“ popisuje výsledek jeden z mluvčích vědeckého týmu Dmitrij Denisov. Zda-li se však fyzikům skutečně podařilo najít zlomový bod, od něhož se později odvíjela převaha hmoty nad antihmotou, to ukáže až čas.

Související články
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz