Domů     Objevy
Proč převažuje hmota nad antihmotou?
21.stoleti
od 21.stoleti 25.5.2010

Mezinárodní vědecký tým, pracující ve Fermilabu nedaleko Chicaga, přišel nedávno s návrhem na řešení jedné z největších záhad současné vědy – proč vlastně převažuje ve vesmíru hmota nad antihmotou? Mezinárodní vědecký tým, pracující ve Fermilabu nedaleko Chicaga, přišel nedávno s návrhem na řešení jedné z největších záhad současné vědy – proč vlastně převažuje ve vesmíru hmota nad antihmotou? Od fyziky vysokých energií můžeme očekávat odpovědi na ty nejzásadnější otázky, které  fyzikové a kosmologové vůbec mohou vyslovit. Jednou z nich je i dávná záhada, proč je vlastně pozorovatelná (baryonová) hmota vesmíru složená především z hmoty a nikoliv z anitihmoty. Projekt DZero, který již sedmým rokem běží v dnes již druhém největším srážeči částic, Tevatron Collideru ve FermiLabu v nedaleko amerického Chicaga, má proto na první pohled nenápadný úkol: zkoumat interakce mezi protony a antiprotony při srážkách o nejvyšších dostupných energiích. Tyto srážky produkují pro fyziky velmi slibné neutrální částice mesony, které „žijí“ pouze 1,5 pikosekund, tedy biliontin sekundy (10-12). Ani mesony, které jsou složeny z páru kvarku a antikvarku,  však nejsou všechny stejné – záleží na tom, o který ze šesti základních typů kvarků se jedná. Jejich důležitou vlastností je právě to, že dokáží oscilovat mezi hmotou a antihmotou. V takzvaných „B-továrnách“, kterých je dnes na světě již několik, dokáží vědci připravit již několik typů B mesonů, tedy mesonů složených z b-kvarku a některého z dalších kvarků.   V gigantickém Tevatron Collideru však mají přístup i k velmi neobvyklé a „vzácné“ částici – tzv. Bs mesonu, který obsahuje podivný („strange“) kvark. A nyní to nejdůležitější: Během svého kraťoučkého života osciluje tento meson mezi dvěma formami, z nichž každá je svou vlastní antičásticí mnohem rychleji, než další B mesony.  Fyzikové by očekávali, že oba stavy budou stejně pravděpodobné, jejich výsledky se však zdají nasvědčovat opaku.  „Podle toho, co jsme naměřili se však zdá, že přednost dávají hmotě,“ popisuje výsledek jeden z mluvčích vědeckého týmu Dmitrij Denisov. Zda-li se však fyzikům skutečně podařilo najít zlomový bod, od něhož se později odvíjela převaha hmoty nad antihmotou, to ukáže až čas.

reklama
Související články
Zájem o hamburgery z hrachoviny obarvené červenou řepou už opadává, fritovaní cvrčci a mouka z larev narážejí na těžko překonatelný faktor odporu. Novou nadějí, jak lidstvo uživit, se stávají potraviny přirozené, ale vzniklé z buněk v laboratoři. Říká se tomu celulární zemědělství. V belgickém Gentu si hýčkají Margaret. Je ocelová, výkonnosti špičkových dojnic sice zdaleka […]
Tým vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnil výsledky rozsáhlého výzkumu v oblasti veřejného zdraví – jeho cílem bylo mapování výskytu viru SARS-CoV-2 v prostředcích pražské hromadné dopravy, během pandemie COVID-19. Za tímto účelem zároveň vyvinul speciální biosenzory, jejichž využití přineslo nové poznatky v boji proti infekčním chorobám „Biosenzory se ukazují jako slibný nástroj […]
Začalo to vlastně mimochodem. Před časem jsme psali článek o „Průlomu v léčbě koktavosti: Americká studie dává naději…“, a reagoval na něj biofyzik, profesor RNDr. Josef Pešák, CSc. Několik telefonátů vystřídalo pozvání do Olomouce a to vyústilo v návštěvu a povídáním na téma balbutismus (koktavost)… Dodnes široce používaná efektivní léčba koktavosti neexistuje, funguje především na bázi logopedické […]
LIDAR je nová technologie snímkovaní, která dokáže nahlížet i skrz vzrostlý prales a jiný porost. Zejména ve Střední a Jižní Americe v posledních letech přinesla řadu nových objevů, jež značně poopravily naše chápání toho, jak rozsáhlé civilizace tam vlastně kdysi žily. Jak LIDAR funguje? LIDAR je zkratka pro Light Detection and Ranging. Jedná se o […]
Zdravotní problémy významně ovlivnily kariéru jednoho z nejoblíbenějších skladatelů klasické hudby. Prameny jeho vlasů nyní umožnily vědcům zkoumat jejich příčiny. A dokonce vedly k odhalení rodinného tajemství. Ludwig van Beethoven zemřel dne 26. března 1827.Toužil, aby po smrti bylo jeho tělo zkoumáno a popsáno jeho osobním lékařem Johannem Adamem Schmidtem. Ten však zemřel 18 let […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz