Mezinárodní vědecký tým, pracující ve Fermilabu nedaleko Chicaga, přišel nedávno s návrhem na řešení jedné z největších záhad současné vědy – proč vlastně převažuje ve vesmíru hmota nad antihmotou? 
Od fyziky vysokých energií můžeme očekávat odpovědi na ty nejzásadnější otázky, které fyzikové a kosmologové vůbec mohou vyslovit. Jednou z nich je i dávná záhada, proč je vlastně pozorovatelná (baryonová) hmota vesmíru složená především z hmoty a nikoliv z anitihmoty. Projekt DZero, který již sedmým rokem běží v dnes již druhém největším srážeči částic, Tevatron Collideru ve FermiLabu v nedaleko amerického Chicaga, má proto na první pohled nenápadný úkol: zkoumat interakce mezi protony a antiprotony při srážkách o nejvyšších dostupných energiích. Tyto srážky produkují pro fyziky velmi slibné neutrální částice mesony, které „žijí“ pouze 1,5 pikosekund, tedy biliontin sekundy (10-12). Ani mesony, které jsou složeny z páru kvarku a antikvarku, však nejsou všechny stejné – záleží na tom, o který ze šesti základních typů kvarků se jedná. Jejich důležitou vlastností je právě to, že dokáží oscilovat mezi hmotou a antihmotou. V takzvaných „B-továrnách“, kterých je dnes na světě již několik, dokáží vědci připravit již několik typů B mesonů, tedy mesonů složených z b-kvarku a některého z dalších kvarků. V gigantickém Tevatron Collideru však mají přístup i k velmi neobvyklé a „vzácné“ částici – tzv. Bs mesonu, který obsahuje podivný („strange“) kvark. A nyní to nejdůležitější: Během svého kraťoučkého života osciluje tento meson mezi dvěma formami, z nichž každá je svou vlastní antičásticí mnohem rychleji, než další B mesony. Fyzikové by očekávali, že oba stavy budou stejně pravděpodobné, jejich výsledky se však zdají nasvědčovat opaku. „Podle toho, co jsme naměřili se však zdá, že přednost dávají hmotě,“ popisuje výsledek jeden z mluvčích vědeckého týmu Dmitrij Denisov. Zda-li se však fyzikům skutečně podařilo najít zlomový bod, od něhož se později odvíjela převaha hmoty nad antihmotou, to ukáže až čas.
