Domů     Příroda
Bakterie napomáhají růstu stromů
21.stoleti
od 21.stoleti 21.5.2010

Bakterie rozhodně nemusejí být jen nežádoucími parazity, kteří svým hostitelům způsobují jenom problémy. Nové výzkumy bakterie rodu Enterobacter naznačují, že by symbióza bakterií s topoly zvyšují jejich růst o celých 40%! Dobrá zpráva je to zejména pro ty, kteří se rozhodli pěstovat tyto stromy pro stále více žádoucí biomasu. Bakterie rozhodně nemusejí být jen nežádoucími parazity, kteří svým hostitelům způsobují jenom problémy. Nové výzkumy bakterie rodu Enterobacter naznačují, že by symbióza bakterií s topoly zvyšují jejich růst o celých 40%! Dobrá zpráva je to zejména pro ty, kteří se rozhodli pěstovat tyto stromy pro stále více žádoucí biomasu. O tom, jak rozsáhlé sítě nejrůznějších symbióz fungují napříč celou biosférou díky nejrůznějším bakterií, se začali vědci přesvědčovat zhruba od 80. let minulého století. Dnes je výzkum bakterií a jejich prospěšnosti v centru zajmu zejména rostlinných specialistů, jejichž úkolem je vypěstovat plodiny s čím dál větším výnosem, vhodné do nejrůznějších podmínek. Příběh neuvěřitelně úspěšné symbiózy bakterií rodu Enterobacter s kořeny křížence topolu chlupatoplodého s topolem bavlníkovým  (Populus trichocarpa x deltoides) se nedávno pokusili zrekonstruovat genetikové z Brookhaven National Laboratory v New Yorku. A proč se soustředili právě na topoly, které jsou z laického hlediska prostě jen běžnými, nepříliš zajímavými stromy? “Topol je modelovým stromem pro produkci biopaliv. Stal se jím  zejména proto, že je schopen růst na půdách, které nejsou v vhodné k zemědělskému obdělávání. Takové topolové plantáže by pak na polích nekonkurovaly plodinám důležitým pro výživu populace,” vysvětluje Daniel van der Lelie, který výzkum newyorských vědců vedl. Vědcům se podařilo nejen „přečíst“ genetickou výbavu bakterie, která žije uvnitř kořenů rostliny, ale i přijít na to, k čemu přesně jednotlivé geny slouží. Podařilo se jim identifikovat při skupiny genů, které jsou pro topoly velice výhodné. První skupinu tvoří látky, které napomáhají topolům snáze přečkávat období sucha a také napomáhat jejich koexistenci se těžkými kovy v půdě. Další skupina genů umožňuje bakteriím produkovat látky, které chrání topoly před houbovými a bakteriálními infekcemi. A konečně třetí, a možná nejdůležitější je schopnost bakterií produkovat „fytohormony“, které podporují růst jejich hostitelů. U látek z poslední skupiny zjistili vědci ještě jednu velmi důležitou zajímavost. Bakterie začnou produkovat více těchto hormonů v momentě, kdy hostitelská rostlina produkuje více cukru sacharózy. Čím více si tedy topoly své bakterie „krmí“ cukrem, tím více a lépe rostou. Vědci očekávají, že další výzkum této zajímavé spolupráce by mohl vést jak k navýšení produkce biomasy, tak k nové zbrani v boji proti půdní erozi a rozšiřování pouští.

reklama
Související články
Za posledních 50 let se lidská populace více než zdvojnásobila. Momentálně se po planetě Zemi pohybuje přes 8 miliard jedinců. Predikce nastiňují, že do roku 2050 číslo „poskočí“ k hranici 10 miliard. Tím se nabízí otázka… „Zvládneme tuto masu vůbec nakrmit?“ Z na pohled nepříznivé situace proto vyplývá poměrně silný tlak na neustálé zlepšování vlastností […]
Trochu to připomíná béčkový horor. Vědci zkoumali prastaré viry, které odebrali ze zmrzlé půdy v severské tundře. Ke svému překvapení badatelé zjistili, že viry se nejen navrátily k životu, ale dokázaly být i infekční. Tedy, jen vůči jednobuněčným organismům, možnost, že by napadly i lidi je nejasná, ale i tak by viry z tajícího permafrostu […]
Žraloci kladivouni jsou aktivní predátoři, kteří si rádi pochutnávají na různých druzích ryb, hlavonožců i korýšů, větší druhy nepohrdnou ani rejnoky či jinými žraloky. Aby byli schopni pronásledovat svoji kořist, museli si vyvinou důmyslné způsoby lovu. Kladivouni bronzoví (Sphyrna lewini) patří mezi kriticky ohrožené druhy. Jsou to 370 až 420 cm dlouzí a až 150 […]
Zhotovování ostrých kamenných nástrojů bylo antropology dlouho považováno za znak evoluce hominidů neboli předchůdců člověka. Nyní zjistili, že podobnou dovednost mají i makakové jávští. Tvorba kamenných nástrojů je spojována především s pravěkými kulturami doby kamenné. Ty kámen využívaly k vytváření celé řady nástrojů, včetně hrotů šípů, kopí či žernovů neboli mlýnků na obilí. Vyráběly je […]
Radon je bezbarvý chemický prvek s atomovým číslem 86, patřící do skupiny vzácných plynů, kam vědci řadí také helium, neon nebo xenon. První z nich jistě znáte z pouťových balónků, neonová světla bezpečně poznáme z dálky a xenonovými světlomety je dnes vybaveno každé osobní auto, které to chce někam dotáhnout. Proč bychom však měli znát zrovna radon? Hlavním […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz