Bakterie napomáhají růstu stromů

Bakterie rozhodně nemusejí být jen nežádoucími parazity, kteří svým hostitelům způsobují jenom problémy. Nové výzkumy bakterie rodu Enterobacter naznačují, že by symbióza bakterií s topoly zvyšují jejich růst o celých 40%!

Dobrá zpráva je to zejména pro ty, kteří se rozhodli pěstovat tyto stromy pro stále více žádoucí biomasu. Bakterie rozhodně nemusejí být jen nežádoucími parazity, kteří svým hostitelům způsobují jenom problémy. Nové výzkumy bakterie rodu Enterobacter naznačují, že by symbióza bakterií s topoly zvyšují jejich růst o celých 40%! Dobrá zpráva je to zejména pro ty, kteří se rozhodli pěstovat tyto stromy pro stále více žádoucí biomasu. O tom, jak rozsáhlé sítě nejrůznějších symbióz fungují napříč celou biosférou díky nejrůznějším bakterií, se začali vědci přesvědčovat zhruba od 80.

let minulého století. Dnes je výzkum bakterií a jejich prospěšnosti v centru zajmu zejména rostlinných specialistů, jejichž úkolem je vypěstovat plodiny s čím dál větším výnosem, vhodné do nejrůznějších podmínek.

Příběh neuvěřitelně úspěšné symbiózy bakterií rodu Enterobacter s kořeny křížence topolu chlupatoplodého s topolem bavlníkovým (Populus trichocarpa x deltoides) se nedávno pokusili zrekonstruovat genetikové z Brookhaven National Laboratory v New Yorku.

A proč se soustředili právě na topoly, které jsou z laického hlediska prostě jen běžnými, nepříliš zajímavými stromy? “Topol je modelovým stromem pro produkci biopaliv. Stal se jím zejména proto, že je schopen růst na půdách, které nejsou v vhodné k zemědělskému obdělávání.

Takové topolové plantáže by pak na polích nekonkurovaly plodinám důležitým pro výživu populace,” vysvětluje Daniel van der Lelie, který výzkum newyorských vědců vedl. Vědcům se podařilo nejen „přečíst“ genetickou výbavu bakterie, která žije uvnitř kořenů rostliny, ale i přijít na to, k čemu přesně jednotlivé geny slouží.

Podařilo se jim identifikovat při skupiny genů, které jsou pro topoly velice výhodné. První skupinu tvoří látky, které napomáhají topolům snáze přečkávat období sucha a také napomáhat jejich koexistenci se těžkými kovy v půdě.

Další skupina genů umožňuje bakteriím produkovat látky, které chrání topoly před houbovými a bakteriálními infekcemi. A konečně třetí, a možná nejdůležitější je schopnost bakterií produkovat „fytohormony“, které podporují růst jejich hostitelů.

U látek z poslední skupiny zjistili vědci ještě jednu velmi důležitou zajímavost. Bakterie začnou produkovat více těchto hormonů v momentě, kdy hostitelská rostlina produkuje více cukru sacharózy. Čím více si tedy topoly své bakterie „krmí“ cukrem, tím více a lépe rostou.

Vědci očekávají, že další výzkum této zajímavé spolupráce by mohl vést jak k navýšení produkce biomasy, tak k nové zbrani v boji proti půdní erozi a rozšiřování pouští.Autor: Jan Weyer

Rubriky:  Rostliny
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Jaká teplota vzduchu je pro stromy kritická?

Jaká teplota vzduchu je pro...

U stromů v tropických lesích je charakteristické, že při oteplování mohou vázat značné...
Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Doma si povídá s rostlinami. Fascinuje ho, že každý den někdo někde ve světě objeví...
Pavel Kindlmann : Lidstvo je další kometa, likvidátor života

Pavel Kindlmann : Lidstvo je další...

Spolu se 144 autory z celého světa se profesor Pavel Kindlmann podílel na...
Jak jsou na tom vzácné rostliny v evropských lesích?

Jak jsou na tom vzácné rostliny...

Zatímco před zhruba čtyřiceti lety mohl člověk narazit v evropských lesích...
Vědci z Olomouce prozkoumali Borneo

Vědci z Olomouce prozkoumali Borneo

Týmu odborníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v...
Vyhynutí hrozí až třetině druhů afrických rostlin

Vyhynutí hrozí až třetině druhů...

Podle odborníků je nezvratitelným faktem, že přibližně 7 tisícům druhů...
Postřik proti jmelí je z Brna

Postřik proti jmelí je z Brna

Jmelí bílé (Viscum album) je obzvláště ve vánočním čase velice oblíbené,...
Zachrání lnička Česko?

Zachrání lnička Česko?

Vědcům z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo prozkoumat genom...
Vystresované rostliny vydávají zvuky. My je však neslyšíme…

Vystresované rostliny vydávají...

Na serveru bioRxiv se před několika dny objevila zajímavá vědecká studie, která tvrdí, že...
Pivaři nebudou strádat: Nový gen zajistí dostatek ječmene

Pivaři nebudou strádat: Nový gen...

Vědci ze skotské Heriot-Wattovy univerzity po pěti letech izolovali gen...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pozoruhodná encyklopedie začala vznikat před 360 lety

Pozoruhodná encyklopedie začala...

Rozsáhlou zemědělskou encyklopedii Georgica curiosa začal psát její autor v...
Další holčička

Další holčička

Po šesti týdnech, jež uplynuly od narození první letošní sloní...
Náhled do jednoho z nejvyšších mrakodrapů pevninské Číny

Náhled do jednoho z nejvyšších...

Všichni v Šanghaji znají „otvírák“ neboli jednu z nejimpozantnějších...
Chytré české nabíječky elektromobilů samy komunikují se sítí

Chytré české nabíječky...

Žďárský DEL během letošního dubna uvedl na trh novou generaci chytrých nabíjecích...
Změnu městského znaku nařizuje panovnice za trest

Změnu městského znaku nařizuje...

Česká královna vdova Barbora Celská zastavuje roku 1444 město Jaroměř Jiřímu z Poděbrad. Měšťany tak chce...
Čeští herci, co se prosadili v zahraničí

Čeští herci, co se prosadili v...

Českých herců, které znají i za hranicemi, není...
Tábor odjel z Tábora pryč

Tábor odjel z Tábora pryč

Za zdánlivě banální větou v nadpisu se skrývá výrazný úspěch ZOO Tábor,...
Změří každému teplotu

Změří každému teplotu

Dvě termovizní kamery, které se na Energetickém ústavu Fakulty strojního...
Erby královských věnných měst: Přivlastnil si Hradec Králové neprávem jméno krále?

Erby královských věnných měst:...

Stará místní kronika tvrdí, že velké G ve znaku Hradce Králové značí počáteční písmeno jména Girzik, tedy...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.