Domů     Medicína
Jak vlastně funguje akupunktura?
21.stoleti 2.6.2010

Principy fungování akupunktury nebyly z hlediska západní medicíny zatím dostatečně objasněny a řada lékařů ji proto dodnes považuje za pavědu. Studie, publikovaná nedávno v prestižním časopise Nature Neuroscience, ukazuje na jeden z možných mechanismů působení jehliček na molekulární úrovni. Principy fungování akupunktury nebyly z hlediska západní medicíny zatím dostatečně objasněny a řada lékařů ji proto dodnes považuje za pavědu. Studie, publikovaná nedávno v prestižním časopise Nature Neuroscience, ukazuje na jeden z možných mechanismů působení jehliček na molekulární úrovni.

Zabodáváním jehliček do různých míst těla léčí čínská medicína řadu nemocí nejméně  7000 let a bývá proto označována za nejstarší léčebnou metodu na světě. Řada pacientů, kteří byli touto metodou léčeni, na její příznivé účinky nedá dopustit. Pro skeptické vědce však stále často zůstává „pavědou“, ze níž nestojí nic jiného, než ziskuchtivost na straně „lékařů“ na straně jedné a naivita pacientů na straně druhé. A důvod? Při výkladu a obhajobě svých principů užívají zastánci západní medicíny představ a pojmů, které nemají svůj protějšek ve slovníku západní vědy a tak pro ni zkrátka neexistují. V posledních letech se však zejména ze západní strany stále více množí pokusy o to ukázat, že pomyslný most mezi západem a východem je možné začít stavět i ze západní strany. Klíč je v tom, aby se lékaři zbavili poněkud zastaralé představy těla jako velkého stroje a nahradili ji novou, kde je tělo spíše čtenářem nejrůznějších signálů či znaků. Jeden z takových signálů zprostředkovává i běžná látka adenosin, na jejíž úlohu při zkoumání efektů akupunktury se právě zaměřili autoři studie publikované v Nature Neuroscience. Své pokusy nekonali pochopitelně na lidech, ale na laboratorních myších. Adenosin plní v organismu řadu nejrůznějších funkcí, účastní se mimo jiné regulace spánku, srdeční činnosti a také potlačování nejrůznějších zánětů. Vědci přišli se zjištěním, že adenosin je také velmi aktivní ve spodních vrstvách kůže, které zasahuje právě akupunktura. Zjistili, že po zabodnutí jehličky do tkání myši byla koncentrace adenosinu až 24x vyšší, než na stejném místě před zabodnutím.  Signál, který adenosin dále předá mozku má za následek sekreci přirozených „zabijáků bolesti“, endorfinů a velmi efektivně tak od bolesti ulevuje. „Je zřejmé, že akupunktura může aktivovat celou řadu nejrůznějších mechanismů. Tato studie je zajímavým příspěvkem k našemu prohlubujícímu se porozumění velmi komplexnímu zásahu do organismu, kterým je akupunktura,“ říká jeden ze spoluautorů studie Jurgen Schnermann.

Související články
Mezi lidmi přibývá těch, kteří trpí nějakým neurodegenerativním onemocněním, především ve vyšším věku, jehož nyní dosáhne více lidí. Plně porozumět těmto poruchám není pomocí současných výzkumných metod možné. Proto se vědci snaží přijít s novými, inovativními přístupy. Jedním z nich je tvorba hybridních mozků, kdy jsou myším implantovány neurony z krys. „Máme krásné modely mozkových […]
Navzdory podfinancování, stávkám a přes všechny problémy je české zdravotnictví na vysoké úrovni. A výkladní skříní celého kolosu je porodnictví, i přes rostoucí neplodnost, vyšší počet těhotenských komplikací a ne zcela zdravých těhotných žen. České porodnictví se dlouhodobě drží na mimořádné úrovni. V nejvýznamnějších parametrech, jako je novorozenecká nebo mateřská úmrtnost, se ČR svými výsledky […]
Válka, drahé hypotéky i úzkost z dopadů klimatických změn. To vše jsou podle odborníků důvody prudkého poklesu nově narozených dětí, ke kterému došlo v loňském roce. Obavy z budoucnosti trápí stále více mladých párů. Loni se v Česku podle Českého statistického úřadu narodilo přibližně 91 000 dětí – nejméně za posledních 22 let. „Průměrný věk […]
Bolest hlavy trápí až 85 % dospělých, častěji se objevuje u žen a více než polovina pacientů bývá do věku 45 let. Nejčastěji se bolest hlavy, která není spojena s jiným onemocněním, například virózou, projeví jako migréna či tenzní bolest hlavy. Odborníci upozorňují, že mohou mít spojitost s přetížením a změnami na trapézovém svalu. Trapézový […]
Od loňska známe celkem přesnou odpověď: U štíhlého dospělého muže vědci napočítali celkem 36 bilionů buněk, u ženy 28 bilionů a u desetiletého dítěte 17 bilionů. Zjistili i počty jednotlivých typů buněk. Do mravenčí práce s počítáním buněk se pustil tým Iana A. Hattona z Institutu Maxe Plancka pro matematiku ve vědách, který sídlí v Lipsku. Dali […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz