Domů     Technika
Molekulární „pavouk“ velký 4 nanometry
21.stoleti 11.6.2010

Zmenšování technologií do velikostí, kde se šíře lidského vlasu podobá šíři Amazonky, zažilo v nedávné době další skok. Tým amerických vědců z několika prestižních univerzit publikoval v časopise Nature článek, v němž popisuje svého robůtka o velikosti pouhé 4 nanometry. Zmenšování technologií do velikostí, kde se šíře lidského vlasu podobá šíři Amazonky, zažilo v nedávné době další skok. Tým amerických vědců z několika prestižních univerzit publikoval v časopise Nature článek, v němž popisuje svého robůtka o velikosti pouhé 4 nanometry.

Drobounký robůtek z dílny týmu složeného z biochemiků a fyziků z Kolumbijské univerzity, Arizonské státní univerzity, Michiganské univerzity a Kalifornského technologického institutu (Caltech) má podobu čtyřramenného pavouka. Jeho centrální část je vytvořena z proteinu streptavidinu, „pavoučí nohy“ jsou však tvořeny vlákny enzymatické DNA. Tento nanopavouček však není jen pasivní hračkou, ale dokáže se dát sám do pohybu a po nějaké době sám zastavit. Jak je to ale možné, když je jeho tělo tak malinké, že v sobě těžko udrží informace o tom, jak se má chovat? Tajemství úspěch Američanů spočívá v tom, že tuto informaci zabudovali zně robota samého – do „kolejničky“, po níž se pohybuje. Tu opět netvoří nic jiného, než vlákno DNA, na které „přišili“ kratší vlákna DNA, tzv. oligonukleotidy. Při svém pohybu je robůtek vlastně „čte“ a dozvídá se od nich, co přesně má dělat.  Takto vybaven ušel vzdálenost celých 100 nanometrů, což se rovná zhruba jeho 50 krůčkům. Možná se to jeví na první pohled jako málo, dřívější prototypy fungující na podobném principu však dokázaly učinit kroky maximálně tři. A k čemu vlastně slouží zařízení, které na první pohled vypadá jako nesmyslná hračka pro rozptýlení nudících se vědců? „Dokážeme si například představit, že na pavouka naložíme náklad léků. Ten se pak přichytí na dvojdimenzionální strukturu typu buněčné membrány, nalezne na ní receptor a propašuje léčivo do vnitřního prostředí buňky,“ popouští uzdu fantazii Hao Yan z Arizonské státní univerzity, který byl jedním ze členů výzkumného týmu.

 

 

Související články
Objevy Ostatní Technika 11.11.2024
Martin Ševeček z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze se svým týmem úspěšně otestoval materiály pokrytí jaderného paliva, které mohou poskytnout provozovatelům ekonomický benefit, a v krajním případě i dodatečný čas pro zvládnutí jaderné havárie. Poslední rok podroboval zkouškám různé varianty palivových proutků na MIT, jedné z nejlepších technických škol na planetě. Výsledky několika běžících […]
Byl prvním sériově vyráběným hybridem, který způsobil revoluci v automobilovém průmyslu. Který z Toyoty udělal lídra v oblasti elektrifikace a vlastně i největší automobilku na světě. Dodnes je to první legenda – Prius. Už více než čtvrt století zanechává Prius automobilový otisk jako první sériově vyráběný elektrifikovaný vůz. Každá další generace přinesla lepší hybridy, lepší […]
NOVINKY Objevy Technika 7.11.2024
Google dosáhl významného pokroku ve vývoji kvantových počítačů. S procesorem Sycamore nyní dokáže překonat nejlepší superpočítače na světě při provádění složitých a specifických výpočtů. Tento procesor s 67 kvantovými bity (qubity) vykazuje novou úroveň výpočetní síly díky pokročilým operacím, které vstupují do tzv. fáze slabého šumu. Je to důležitý milník v oblasti kvantových výpočtů, protože […]
Technika Vesmír 28.10.2024
Česko se chystá na největší tuzemský festival kosmických aktivit Czech Space Week, kde nemůže chybět jedna velká společnost z malého pošumavského města. V Klatovech totiž společnost ATC Space vyrábí komponenty pro novou evropskou raketu Ariane 6. Vlajková loď Evropské kosmické agentury už 9. července uskutečnila úspěšný první start, málokdo ale ví, že se raketa neobejde […]
Technika 23.10.2024
Vyvinout silové a sdělovací kabely, které budou použitelné pro rekonstrukci nebo výstavbu nových bloků jaderných elektráren. To je hlavním cílem projektu, na kterém pracují vědci z Centra polymerních systémů (CPS) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně společně se společností PRAKAB Pražská Kabelovna a Ústavem jaderného výzkumu ŘEŽ.   Nově vyvíjené kabely musí být odolné proti radiaci […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz