Domů     Historie
„Etruské Pompeje“ vydávají svědectví
21.stoleti 10.6.2010

Civilizace Etrusků se sice rozvíjela v oblasti pozdějšího centra civilizovaného světa, na Apeninském poloostrově, stále však patří mezi historiky a archeology k velkým neznámým. Nedávný nález nedaleko toskánského města Vetulonia má šanci posunout naše poznání záhadné civilizace o pěkný kus dále. Civilizace Etrusků se sice rozvíjela v oblasti pozdějšího centra civilizovaného světa, na Apeninském poloostrově, stále však patří mezi historiky a archeology k velkým neznámým. Nedávný nález nedaleko toskánského města Vetulonia má šanci posunout naše poznání záhadné civilizace o pěkný kus dále.

Toho, co o vyspělé a dlouho trvající civilizaci dávných Etrusků víme s jistotou, je skutečně poskrovnu. Je tomu tak v první řadě proto, že  obyvatelé dávné Etrurie po sobě nezanechali žádné významné písemné památky. Ale i kdyby náhodou nějaký etruský Homér či Vergilius žili, stejně  bychom měli se čtením jejich díla značné potíže.  Jazyk Etrusků totiž na rozdíl od drtivé většiny ostatních evropských jazyků nenáležel do tzv. indoevropské jazykové rodiny a jeho slovní zásoba i gramatika by pro nás byla jen stěží srozumitelná. Při rekonstrukcích jejich všedního i svátečního života jsme tedy odkázáni na výzkum hmotných památek roztroušených v oblasti dnešního Lazia a Toskánska. Jedním z nich je i nedávno objevené naleziště asi 160 km severně od Říma zvané Poggiarello Renzetti, které vedoucí vykopávek Simona Rafanelliová z Archeologického muzea ve Vetulonii překřtila v interview pro kanál Discovery na „Etruské Pompeje“. Důvodem jejího přirovnání je především to, že se nejedná o nejčastěji nacházená pohřebiště, ale o velmi dobře zachované zbytky obydlí včetně řady věcí denní potřeby. Dům pochází z helénistického období mezi 3. a 1. stol. př.n.l., kdy Etruskové a Římané žili vedle sebe víceméně mírumilovně. Zkázu mu přivodil až požár, který pravděpodobně přikázal založit římský diktátor Lucius Cornelius Sulla v roce 79 př. n.l. Požáru, který dům zničil, vděčí však archeologové například za vynikající uchování hliněných cihel, které oheň „vypálil“. Simona Rafanelliová však připomíná, že výzkumy na této jedinečné lokalitě jsou stále ještě na začátku. Archeologové doufají, že se jim podaří odkrýt celou obytnou čtvrť a vysvětlí také nalezené schodiště. „Toto schodiště vedlo k důležité budově na nedalekém vršku, která, mohla být například i chrámem,“ nechává se prozatím unášet fantazií dr. Rafanelliová.

Související články
Ačkoliv měli dosti zjednodušenou představu o lidské anatomii a při léčbě spoléhali i na nadpřirozené síly a magii, jejich lékařství bylo značně pokročilé. Informace o tom, jak léčili nemocné, lze čerpat ze 13 zachovaných lékařských papyrů. Nejnovější nález svědčí o tom, že se dokonce snažili léčit i rakovinu mozku. Egypťané léčili pomocí nejrůznějších pilulek, sirupů […]
Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků. Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, […]
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci. Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky! Lepra je infekční onemocnění, které […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz