Domů     Historie
Kosti promlouvají: Jak se lidem dříve žilo?
21.stoleti 17.7.2010

Jak změřit životní úroveň lidí z věků dávno minulých? Archeoložka a antropoložka Nikola Koepkeová z univerzity v německém Tübingenu si našla zajímavý klíč – lidské kosti. Podle nich se totiž nejlépe pozná kvalita výživy a nepřímo tedy i to, jak se lidem dříve žilo. Z rozsáhlého výzkumu vyšlo německým vědcům nejedno překvapení!Jak změřit životní úroveň lidí z věků dávno minulých? Archeoložka a antropoložka Nikola Koepkeová z univerzity v německém Tübingenu si našla zajímavý klíč – lidské kosti. Podle nich se totiž nejlépe pozná kvalita výživy a nepřímo tedy i to, jak se lidem dříve žilo. Z rozsáhlého výzkumu vyšlo německým vědcům nejedno překvapení!

Písemné záznamy o tom, jak se žilo dříve, dobu svého vzniku často spíše zkreslují. Například řečtí či římští historikové často popisují opulentní hostiny. Musíme mít však na paměti, že taková míra luxusu byla k dispozici pouze lidem z vyšších vrstev. Nikola Koepkeová a její kolega Joerg Baten z Katedry ekonomické historie prestižní univerzity v Tübingenu se proto zaměřili na mnohem objektivnější způsob, jak odhadnout životní úroveň. Kvalitu a množství výživy podle nich nejlépe vyčteme z koster, které prozradí výšku svých bývalých majitelů. Jejich výsledky jsou poměrně překvapivé – nejlépe se lidé měli v dobách civilizačního úpadku.

Tisíce přeměřených koster
 Cíle zkoumání německých vědců, za nějž si vytkli vysledování dlouhodobých trendů v proměnách životní úrovně obyvatel různých regionů Evropy v průběhu prvních osmnácti století našeho letopočtu, není prakticky možné dosáhnout jinak než metodami tzv. antropometrické historie (viz rámeček). Aby měly jejich analýzy skutečnou výpovědní hodnotu, museli badatelé přirozeně pracovat s co největším souborem dat. Ta pochopitelně nelze získat jinak než velmi tradičním způsobem – prostě kosti přeměřit přímo v hrobě. Zde však přirozeně nastává problém. Zdaleka ne vždy měli totiž vědci k dispozici úplně celé kostry. Nezbývalo jim tedy, než skutečnou výšku dávných lidí nějakým způsobem odhadnout. Za vděk proto museli vzít tou nejspolehlivější metodu, kterou jim dává do ruky disciplína, zvaná antropometrie. Celková výška těla totiž poměrně dobře koreluje s délkou některých důležitých kostí, zejména femuru, neboli kosti stehenní. Soubor dat, který se jim nakonec podařilo opatřit, byl skutečně impresivní: celkově přeměřili 2938 žen a 6539 mužů. Tím však výčet obrovské práce německých vědců nekončí. Aby správně odhadli, čím se lidé v dané době živili, zaměřili se i na analýzu dostupných dat o kostrách domácích zvířat.

Veselý život v „temných staletích“
Ve slavné scéně z monty-pythonovského filmu Život Briana, v níž židovští revolucionáři vyjmenovávají výhody, které jim přinesla římská nadvláda, nepadne ani slovo o vylepšení úrovně stravy. Podle závěrů německých vědců je to tak zcela správně. Během období římské nadvlády totiž průměrná lidská výška mužů i žen stagnovala. „Zastavení nárůstu průměrné výšky obyvatel bylo patrné nejen ve Středomoří, tedy oblasti pod přímým římským vlivem, ale i ve střední a západní Evropě,“ popisuje jeden z nejnápadnějších výsledků rozsáhlého projektu Koepkeová. Poté však nastoupil další, na první pohled nečekaný trend. Po pádu Říma, tedy v období „temných staletí“ (400–600 n. l.), která máme ve zvyku považovat za období civilizačního úpadku, začali lidé v celé Evropě nápadně rychle růst. A čím si vědci tento trend vysvětlují? Jako první možnou příčinu typují výrazné snížení hustoty obyvatelstva, způsobené jednak rozpadem obranného systému impéria, jednak morovými ranami, typickými zejména pro 6. století. Pád Říma však paradoxně přinesl ještě další výhodu. Římané totiž neměli příliš v oblibě pěstování krav. „Proteiny z kravského mléka a masa jsou pro lidský růst zcela zásadní. Lidem se dařilo lépe zejména proto, že jejich dostupnost se po pádu Říma výrazně zlepšila,“ uzavírá dr. Koepkeová.

Lidské kosti – klíč k ekonomickým dějinám
 Nové vědecké odvětví, takzvaná antropometrická historie, se v odborném světě „uhnízdila“ poměrně nedávno. Tento pojem zavedl do historických zkoumání maďarsko-americký ekonom a historik John Komlos teprve na počátku 90. let minulého století, dnes už se mu však věnuje již několik vědeckých týmů světa. A co vlastně je k takovým zkoumáním zapotřebí? Především neúnavná práce. Hlavním úkolem vědců je totiž získat tzv. antropometrická data. V praxi to znamená, že musí přeměřit co největší množství kosterních pozůstatků lidí z nejrůznějších oblastí a historických období, přičemž se soustředí především na výšku lidí. To, zda někdo zůstane po celý život „prckem“, nebo se naopak vytáhne a o hlavu přeroste své vrstevníky, ovlivňuje totiž kromě genetických vloh také kvalita potravy. Krávy či další domácí zvířata, z nichž mohou lidé důležité zdroje získat, však přestavují majetek, který nemusí být zdaleka k dispozici každému. V kvalitě a dostupnosti výživy je tedy vlastně „zavinuta“ řada informací o tom, jak vlastně vypadala ekonomická a sociální struktura společnosti té které doby.

Související články
Pražské Metro slaví 50 let a jako oslavu přinášíme vzpomínky pamětníků a dokumentů z firemních archivů – přehlídku zapomenutých příběhů. Zaměstnanci Metrostavu, respektive původního státního podniku Vodní stavby či dceřiné společnosti Subterra vybudovali traťové tunely na všech třech trasách pražského metra a celkem 49 stanic, z toho 33 hloubených a 16 ražených. V roce 2018 […]
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořených vojáků je dožít v ústraní a zahalení. Pak ale přichází lékař, který jim navrátí naději. Objev anestezie, sepse a dezinfekce v 19. století spustily skutečný rozvoj v oblasti plastické chirurgie. Tohle […]
Svatý Vojtěch, který pocházel ze slavného rodu Slavníkovců, jež bojovali s Přemyslovci o český trůn, byl druhým pražským biskupem a prvním českého původu. Unikl vyvraždění Slavníkovců, aby byl zabit na misii v Prusku. Nyní se mezinárodnímu týmu podařilo zrekonstruovat jeho tvář. Vojtěch, který je v zahraničí známý pod svým biřmovacím jménem Adalbert, se narodil kolem […]
Avaři, kočovníci mongolského původu, byli zřejmě příčinou vzniku Sámovy říše na našem území. O jejich životě se toho však mnoho neví. Genetické zkoumání ostatků z jejich pohřebišť na území dnešního Maďarska, za kterým stála česká vědkyně Zuzana Hofmanová, tak nyní odhaluje taje avarské společnosti. Zuzana Hofmanová, která působí v Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty […]
V lokalitě Cañada Seca na západě Argentiny objevili vědci hrob, který vedle koster nejméně 24 lidí obsahoval i částečnou kostru vyhynulého druhu lišky. Zkoumání naznačují, že byla zřejmě oblíbeným „domácím“ mazlíčkem, proto se jí dostalo pocty být pohřbená spolu se svými „páníčky“. Naleziště, nacházející se asi 210 kilometrů jižně od argentinského města Mendoza, bylo objeveno […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz