Výzkum nejrůznějších mikroorganismů může někdy přinést výsledky, které vědci původně vůbec neočekávali. Na kalifornské univerzitě v Irvine zkoumali mikrobiologové schopnosti jedné z bakterií fixovat vzdušný dusík a zjistili, že se také výborně hodí k výrobě plynu, který lze užívat jako palivo – propanu. Bakterie Azotobacter vinelandii patří mezi bakteriemi mezi ty „hodné“. Namísto parazitování a škození se ostatními organismy naopak spolupracuje. Žije sice volně v půdě,    řadě rostlin (zejména bobovitých, jako je např. s vikev, vojtěška či soja) však  napomáhá s přeměnou nepříliš vhodného plynného dusíku na amoniak, který již  rostliny bez problémů využívat. Kvůli této schopnosti je pochopitelně velmi intenzivně studována: vypěstovat ještě efektivnější bakteriální „hnojiče“ by jistě nebylo od věci. Detailní výzkumy odhalily, že tyto bakterie „vyrábějí“ amoniak prostřednictvím enzymu vanadium nitrogenázy. Podle výzkumů Markuse Ribbeho z univerzity v Irvine však tentýž enzym dokáže ještě jinou věc – přeměňovat molekuly oxidu uhelnatého (CO) na krátké uhlíkové řetězce: etylen, etan a propan. Podle vědců to znamená důležité propojení mezi cykly dusíku a uhlíku v přírodě. Tuto nečekanou přírodní křižovatku by bylo ale pochopitelně možné využít i v lidský prospěch. Oxid uhelnatý je nepříjemný jedovatý plyn, který vzniká při spalování fosilních paliv. Enzym z bakterií by pak mohl této v podstatě odpadní sloučenině napomoci zpět do komplikovanějších uhlíkatých řetězců, které se zase mohou stát palivem. Marcis Ribbe nyní pracuje na tom, aby  přinutil příslušný enzym produkovat ještě delší uhlíkaté řetězce a vyráběl tak v podstatě naftu. Auta by pak mohla být nakonec poháněna vlastními zplodinami a vzduchem okolo nich.Autor: Jan Weyer