Domů     Příroda
Antibakteriální ponožky nepřejí životnímu prostředí
21.stoleti 17.8.2010

Před několika lety šlo o velký hit. Textílie obohacená o stříbrné nanočástice dokáže likvidovat bakterie. Když budete mít na noze ponožku z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne.

Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili. Když budete mít na nohou stylové ponožky z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne. Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili.

Před několika lety šlo o velký hit. Textílie obohacená o stříbrné nanočástice dokáže likvidovat bakterie. Když budete mít na noze ponožku z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne. Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili.

Stříbrné nanočástice  naleznou své uplatnění především všude tam, kde je třeba sterilního prostředí, tedy zejména ve zdravotnictví. Textílie napuštěné stříbrnými nanočásticemi se však musí někdy prát, nemluvě o tom, že časem zkrátka doslouží. Z vítaného spolubojovníka se tak může rázem stát nepříjemný odpad. Většina experimentů, které doposud jejich nepříjemný účinky zkoumaly, byly prováděny pouze v laboratorních podmínkách. Chemik Benjamin Colman z Duke univerzity v Durhamu v Severní Karolíně se proto rozhodl zjistit, jak velkou moc mají tyto částice v reálném životním prostředí. Spolu se svými kolegy připravili dva vzorky. Jeden v laboratoři, který obsahoval obrovskou koncentraci nanočástic: 1,25 miligramu/ 1 g vody. Druhý byl umístěn do venkovní půdy a obsahoval koncentraci nižší, ale takovou, která se blíží reálné koncentraci v odpadních vodách: 55 mikrogramů/ 1g vody.  Když se po dvou měsících ke vzorkům vrátili, zjistili, že venkovním vzorkům se vedlo v poměru ke vzorkům z laboratoří o dost hůře. Podle výsledků Colmanova týmu klesla enzymatická aktivita bakterií o celých 34%. Na vědce však čekala ještě jedna nepříjemná zpráva. Podle chromatografu, který monitoroval koncentrace plynů, byla u venkovního vzorku 4x vyšší koncentrace oxidu dusného (rajského plynu). Tento plyn je v současné době považován za jednu z největších hrozeb pro ozonovou vrstvu, neboť je asi 200x účinnější, než oxid uhličitý. Antibakteriální ponožky se možná brzy přesunou z kategorie „vítaný pomocník“ do kategorie „nepříjemný nepřítel“.

Související články
Příroda 1.4.2026
Létavka černoblanná je skutečně fascinujícím tvorem. Tahle žába žije v oblasti jihovýchodní Asie v tropických deštných pralesích. Jak její název napovídá, je doma spíš ve vzduchu než ve vodě. Objevena byla propagátorem evoluční teorie, připisované běžně Charlesi Darwinovi (1809–1882), přírodovědcem Alfredem Russelem Wallacem (1823–1913). Ačkoli to někomu může připadat zvláštní, tato žába skutečně tráví dospělý […]
Příroda 1.4.2026
Tohle stvoření tak trochu připomíná žížalu – ovšem přerostlou žížalu s tlamou plnou ostrých zubů. Vypadá jako nějaký bájný červ z legend, třeba písečný olgoj chorchoj. Suchý písek ale není prostředí, které by mu vyhovovalo. Ostatně jde o predátora z třídy obojživelníků. Žije ve vodě i na souši, tak to přece musí být obojživelník. S […]
Dosud nejstarší přímé genetické důkazy o psech pocházely z doby před 10 900 lety, protože DNA ze starších vzorků byla příliš fragmentovaná na to, aby šlo rozlišit mezi psem a vlkem. Pokročilejší sekvenční techniky nyní umožnily analýzu starších vzorků, která jasně ukázala, že psi byli společníky lidí dlouho před vznikem zemědělství. Průlomový výzkum, jehož závěry […]
Australan Paul Conyngham využil umělou inteligenci v medicíně, aby na základě jejího doporučení nechal vyvinou personalizovanou mRNA vakcínu pro svoji osmiletou fenku jménem Rosie. Té byla diagnostikována rakovina žírných buněk a zbývaly jí měsíce života poté, co se jí na pravé zadní noze vytvořily agresivní nádory, na které nezabírala standardní léčba ani chemoterapie… Pauly Conyngham […]
Populární léky na hubnutí s obsahem GLP-1 znamenaly revoluci v léčbě obezity, bohužel mají velké množství nežádoucích účinků. Při studiu krajt tmavých narazili vědci prakticky omylem na molekulu, která snižuje chuť k jídlu, a to bez nežádoucích účinků. Stane se novým fenoménem? Krajta tmavá či též krajta barmská (Python bivittatus) je velký had, který původně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz