Domů     Příroda
Antibakteriální ponožky nepřejí životnímu prostředí
21.stoleti 17.8.2010

Před několika lety šlo o velký hit. Textílie obohacená o stříbrné nanočástice dokáže likvidovat bakterie. Když budete mít na noze ponožku z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne.

Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili. Když budete mít na nohou stylové ponožky z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne. Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili.

Před několika lety šlo o velký hit. Textílie obohacená o stříbrné nanočástice dokáže likvidovat bakterie. Když budete mít na noze ponožku z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne. Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili.

Stříbrné nanočástice  naleznou své uplatnění především všude tam, kde je třeba sterilního prostředí, tedy zejména ve zdravotnictví. Textílie napuštěné stříbrnými nanočásticemi se však musí někdy prát, nemluvě o tom, že časem zkrátka doslouží. Z vítaného spolubojovníka se tak může rázem stát nepříjemný odpad. Většina experimentů, které doposud jejich nepříjemný účinky zkoumaly, byly prováděny pouze v laboratorních podmínkách. Chemik Benjamin Colman z Duke univerzity v Durhamu v Severní Karolíně se proto rozhodl zjistit, jak velkou moc mají tyto částice v reálném životním prostředí. Spolu se svými kolegy připravili dva vzorky. Jeden v laboratoři, který obsahoval obrovskou koncentraci nanočástic: 1,25 miligramu/ 1 g vody. Druhý byl umístěn do venkovní půdy a obsahoval koncentraci nižší, ale takovou, která se blíží reálné koncentraci v odpadních vodách: 55 mikrogramů/ 1g vody.  Když se po dvou měsících ke vzorkům vrátili, zjistili, že venkovním vzorkům se vedlo v poměru ke vzorkům z laboratoří o dost hůře. Podle výsledků Colmanova týmu klesla enzymatická aktivita bakterií o celých 34%. Na vědce však čekala ještě jedna nepříjemná zpráva. Podle chromatografu, který monitoroval koncentrace plynů, byla u venkovního vzorku 4x vyšší koncentrace oxidu dusného (rajského plynu). Tento plyn je v současné době považován za jednu z největších hrozeb pro ozonovou vrstvu, neboť je asi 200x účinnější, než oxid uhličitý. Antibakteriální ponožky se možná brzy přesunou z kategorie „vítaný pomocník“ do kategorie „nepříjemný nepřítel“.

Související články
Příroda 30.7.2025
Korálové útesy, to je bezesporu klenot, který je třeba chránit. Koneckonců jsou zásadní součástí oceánských ekosystémů. Jedno z nebezpečí, kterému v současnosti čelí, představuje živočich z vodní říše. Dravá hvězdice trnová koruna Tahle hvězdice je schopná za rok zdecimovat přes deset čtverečních metrů korálového útesu. Při svém krmení se k němu jakoby přicucne a obalí korál trávicími šťávami. […]
Příroda Technika 27.7.2025
Antihmota už dávno není jen teoretickou kuriozitou, vždyť ve výzkumných centrech, jako je CERN, ji vědci dokážou nejen vytvářet, ale i uchovávat. A nyní se poprvé podařilo přepravit částice v přenosném zařízení, což otevírá nové možnosti pro studium i praktické využití tohoto mimořádného jevu. Jedním z hlavních problémů při práci s antihmotou je její extrémní […]
Příroda 24.7.2025
Česká republika má nový druh včely. Odborníci z CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu) zaznamenali vůbec první výskyt impozantní včely čalounice jerlínové (Megachile sculpturalis). Tato samotářsky žijící včela pochází z východní Asie a může dorůst délky přes dva centimetry. Na první pohled může připomínat čmeláka nebo drvodělku – vydává hluboký bzukot, má černou hlavu a zadeček, ochlupenou […]
Příroda 23.7.2025
Často se mluví o tom, že divoká příroda Jižní Ameriky skrývá mnoho ještě nepoznaných druhů zvířat. Týmu peruánských vědců se podařilo hned tři takové druhy objevit. Přesněji řečeno objevili tři druhy malých žab. Jejich domovem je území na severozápadě Peru, v horském prostředí, ve značné nadmořské výšce. Krajinu tu často pohlcuje mlha. Žít v tamních drsných podmínkách […]
Bez kyslíku by život na naší planetě nebyl možný. Vědci však tvrdí, že Země nebude mít atmosféru bohatou na kyslík navždy. Podle nich je budoucí životnost zemské atmosféry bohaté na kyslík již jen miliarda let. Co čeká naši planetu potom? Existuje hned několik scénářů smutného konce naší „modré planety“. Podíl na tom může mít změna […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz