Domů     Příroda
Antibakteriální ponožky nepřejí životnímu prostředí
21.stoleti 17.8.2010

Před několika lety šlo o velký hit. Textílie obohacená o stříbrné nanočástice dokáže likvidovat bakterie. Když budete mít na noze ponožku z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne.

Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili. Když budete mít na nohou stylové ponožky z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne. Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili.

Před několika lety šlo o velký hit. Textílie obohacená o stříbrné nanočástice dokáže likvidovat bakterie. Když budete mít na noze ponožku z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne. Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili.

Stříbrné nanočástice  naleznou své uplatnění především všude tam, kde je třeba sterilního prostředí, tedy zejména ve zdravotnictví. Textílie napuštěné stříbrnými nanočásticemi se však musí někdy prát, nemluvě o tom, že časem zkrátka doslouží. Z vítaného spolubojovníka se tak může rázem stát nepříjemný odpad. Většina experimentů, které doposud jejich nepříjemný účinky zkoumaly, byly prováděny pouze v laboratorních podmínkách. Chemik Benjamin Colman z Duke univerzity v Durhamu v Severní Karolíně se proto rozhodl zjistit, jak velkou moc mají tyto částice v reálném životním prostředí. Spolu se svými kolegy připravili dva vzorky. Jeden v laboratoři, který obsahoval obrovskou koncentraci nanočástic: 1,25 miligramu/ 1 g vody. Druhý byl umístěn do venkovní půdy a obsahoval koncentraci nižší, ale takovou, která se blíží reálné koncentraci v odpadních vodách: 55 mikrogramů/ 1g vody.  Když se po dvou měsících ke vzorkům vrátili, zjistili, že venkovním vzorkům se vedlo v poměru ke vzorkům z laboratoří o dost hůře. Podle výsledků Colmanova týmu klesla enzymatická aktivita bakterií o celých 34%. Na vědce však čekala ještě jedna nepříjemná zpráva. Podle chromatografu, který monitoroval koncentrace plynů, byla u venkovního vzorku 4x vyšší koncentrace oxidu dusného (rajského plynu). Tento plyn je v současné době považován za jednu z největších hrozeb pro ozonovou vrstvu, neboť je asi 200x účinnější, než oxid uhličitý. Antibakteriální ponožky se možná brzy přesunou z kategorie „vítaný pomocník“ do kategorie „nepříjemný nepřítel“.

Související články
Příroda 9.7.2026
Sledování krmení zvířat v zoologické zahradě je lákavou atrakcí, málokdo si při tom ale uvědomí, že je to výsledek dlouhého a náročného procesu. Za každou porcí zeleniny, masa nebo granulí stojí rozsáhlý systém zásobování, nespočet dodavatelů a někdy i pátrání po ideálních surovinách. Každý den je v Zoo Praha totiž potřeba nakrmit více než 6500 zvířat. Systém […]
Příroda 8.7.2026
Na desítkách lokalit plánují experti z české i německé strany Krušných hor realizovat biologický průzkum, jehož cílem je komplexní zmapování situace ohledně rybích společenstev v celé oblasti. Na rozsáhlém mezinárodní projektu, který potrvá tři roky, budou pod záštitou programu Interreg Česko–Sasko spolupracovat experti z Biologického centra Akademie věd ČR, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Technické […]
Příroda 8.7.2026
Nálepku nejhorší živelní pohromy u nás od roku 1851 do současnosti získala povodeň, která na jaře 1872 ve středních a západních Čechách způsobila smrt stovek lidí. Jak podotkl meteorolog Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, měla tato tragédie jiný průběh, než je u katastrof spojených se zvyšující se […]
Příroda 6.7.2026
Žena sebou trhne. Co to bylo venku za hluk? Že by zloděj? Chvějící se rukou bere baterku a jde se podívat. Kužel světla odhalí vetřelce s lupičskou maskou. Nejde však o člověka, ale o mývala. Ženě se uleví – než si uvědomí, že mýval neuprchl a civí na ni. Co když má vzteklinu? Mýval severní […]
Výzkumníci z University of South Florida a dalších institucí zkoumali bakteriální toxiny produkované mořskými tvory, kterým se říká sumky (Ascidiacea). Ty jej používají k ochraně před predátory, ovšem odborníci se domnívají, že by se mohly stát účinnou léčbou melanomu, nejsmrtelnější formy rakoviny kůže. Tým z University of South Florida (USF), Desert Research Institute (DRI) a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz