Ačkoliv nejběžnějším nástrojem archeologů jsou a zůstanou především lopaty a štětečky, tu a tam se do jejich výzkumů zapojí i mnohem méně tradiční technologie. Když nedávno takzvaní „akustičtí archeologové“ zkoumali jihoanglický monument Stonehenge, vypadalo to tam tak trošku jako na pouti. Uvnitř kruhu ze vztyčených kamenů se pohybovaly dvě postavy a oddávaly se zvláštní činnosti – nafukovaly a praskaly běžné pouťové balónky. Tito dva lidé však nebyli nějací nepraktičtí podivíni, ale vědci Bruno Fazenda a Ruppert Till. A o co jim vlastně onoho rána šlo? Pomocí praskání balónů a přistavených mikrofonů se snažili změřit „impulzní odpověď“ kamenného monumentu. „Impulzní odpověď“ je vlastně jakýmsi „otiskem prstů“ Stonehedge. Tedy – nikoliv doslova prstů, ale zvuku. Vědci doufají, že jejich detailní rozbor povede k přesnějšímu pochopení, zda jsou jedinečné akustické vlastnosti Stonehenge dílem záměru či náhody.
Americký recept na efektivitu
Psí výkaly osvětlují město
Města, zaneřáděná výkaly našich psích mazlíčků, známe důvěrně i z naší země. Američanům z Cambridge ve státě Massachusetts (mj. sídla Harvardovy univerzity) se z lapálie podařilo vykřesat přednost. Do města nainstalovali zařízení zvané Park Spark, které dokáže využívat metan ze psích exkrementů. Tento plyn pak Američané využívají k pohonu městského osvětlení.
Hlavou dolů pomocí nanotechnologie
Robot inspirovaný gekony
Tým Marka Cutkoskyho z americké Stanfordovy univerzity přišel s nápadem, jak napodobit technologii, kterou nadělila příroda ještěrkám gekonům. „Přísavky“ robota vyrobili z gumovitého materiálu, který obohatili o drobounké „chloupky“ ze zvláštního polymeru, jejichž struktura se snaží napodobovat architekturu známou z od gekonů. Díky ní působí mezi sklem a nohou molekulární síly, takzvané van der Waalsovy. Jejich Stickybot, jak mechanické ještěrce přezdívají, už má za sebou řadu důležitých (po)kroků – poměrně hravě se udrží na stěně, na níž jeho pohyb nezanechává žádné stopy.
Migrace a „splašené hormony“
Nový klíč k neuvěřitelné migraci krabů
Spontánní migrace miliónů krabů nachových (Gecarcoidea natalis) za pářením ze souše do moře je jedinečný a podle očitých svědků neobyčejně fascinující jev. Britští vědci pod vedením prof. Steve Morrise z Přírodovědecké fakulty univerzity v britském Bristolu nedávno přišli s důkazem, že milióny krabích těl dokáží „přešaltrovat“ z klidového do pochodového režimu díky hormonálním změnám. Čím méně mají krabi v tělní tekutině (hemolymfě) hyperglykemického hormonu (CHH), tím více glukózy mohou jejich svaly využívat. Přítomnost cukru hladinu tohoto hormonu naopak potlačuje a krabi se tak vesele mohou vydat na cestu, během níž spálí velké množství tohoto paliva.
Kde se bere oxid dusný v těle dafnií?
Dusíkatá hnojiva způsobují nečekané problémy
Chemizace zemědělství znamená pro život v přírodě velkou ránu. Američtí toxikologové ze Státní univerzity Severní Karolíny nedávno přišli se zjištěním, že pro organismy žijící ve vodě může mít tato rána ještě mnohem fatálnější dopad, než se dříve vědělo. Korýši hrotnatky (r. Daphnia), které zná prakticky každý akvarista pod přezdívkou „vodní blechy“, dokáží totiž podle jejich zjištění přeměnit hnojiva na bázi dusičnanů a dusitanů (NO3 a NO2) na oxid dusný (NO). Ten však dokáže v jejich těle přivodit řadu lapálií, zejména vývojových vad. Práce Američanů opět potvrdila, že koloběh chemických látek v přírodě může procházet dříve nečekanými cestami.
Pivo pomáhá už dlouhá staletí
Antibiotikum, staré téměř 1600 let
George Armelagos z Emory University v americké Georgii má zvláštní povolání – je totiž bioarcheologem. V praxi to znamená, že jeho specializací je vyhledávání stop po biologických látkách, které byly využívány našimi předky. Již v roce 1980 zkoumal kosterní zbytky lidí, kteří žili v letech 350–550 n. l. v oblasti Núbie, dnešním severním Súdánu. Objevil v nich látku, která mohla být dost dobře zbytkem po tetracyklinu, který dnes patří mezi nejběžnější antibiotické preparáty. Kde se ale tetracyklin v kostech dávných Núbijců vzal? Armelagos pátral dál a došel k závěru, že půdní bakterie rodu Streptomyces, která tetracyklin produkuje, mohla být součástí obilné kaše, z níž se vařilo pivo.
„Mutrzóni“ mezi lidoopy
Maminky bonobů zařídí svým synům „nevěstu“
Známá pravda, že „úspěch je sexy“, zdaleka neplatí pouze mezi lidmi. I u velké části živočichů si vybírají odměnu za svůj společenský úspěch vysoce postavení samci. Odměnou nejsladší jsou jim povolné samičky, které jim umožní, aby poslali své geny do další generace. Neplatí to však vždy. Zakřiknutějším samečkům šimpanzů bonobo dokáží k jejich „nevěstám“ napomoci maminky. „Tím, že napomáhají svým synům, zvyšují pravděpodobnost, že budou mít více vnoučat a z evolučního hlediska tak zabodují více,“ vysvětluje Martin Surbeck.
Nečekaná role mravenců v afrických ekosystémech
Davidové a Goliáši – mravenci a sloni
O velkých výsledcích často rozhodnou věci, které jsou na první pohled titěrné. Přesně tak je to i se sotva 5 miligramů vážícími mravenci a zhruba miliardkrát těžšími giganty – slony africkými. Američtí vědci z University of Florida a University of Wyoming nedávno zjistili, že mravenci jsou klíčovými hráči, který drží v rovnováze ekosystém afrických savan. Zabraňují totiž slonům, aby ničili důležité stromy – akácie. Jak ale vlastně takový mravenec dokáže porazit slona? Není to tak těžké, stačí znát jeho „Achillovu patu“. Tou je v případě slonů vnitřek jejich chobotu, který je obzvláště citlivý. Jakmile se do něj zahryznou stovky párů mravenčích kusadel, slon si tuto nepříjemnou zkušenost zapamatuje a napříště se oblíbeným stromům mravenců vyhne.
Nový výzkum belgických psychologů:
Myšlenky na peníze snižují radost ze života
My příslušníci „vyspělé“ západní civilizace trávíme velkou část života ve snaze zajistit sobě i svým blízkým co nejvíce peněz. Jsme však šťastnější než chudí Afričané či žebraví mniši? Podle výzkumu belgických psychologů z univerzity v Liège pod vedením Jordi Quoidbacha snižuje naši schopnost užívat si života už jen pouhá myšlenka na peníze. Zkrátka: myšlenky na peníze je nejlepší držet si co nejdále od těla. K větším radosti ze života vám rozhodně nepomohou.
Jedlé molekuly budoucnosti
Molekulární „pastičky“ na skladování vodíku
Tankování jednoho z možných typů pohonu pro auta budoucnosti: vodíku, v sobě skrývá drobný problém – plyn je totiž poměrně těžké skladovat. Američtí chemici proto nedávno přišli s nápadem uskladňovat vodík v molekulárních „pastičkách“, drobných prostůrcích uvnitř zvláštních sloučenin. Tyto molekulární „skladovací prostory, které chemici nazývají metal-organické sítě (MOF), váží vodík jev velmi lehkými vazbami. Stačí je proto jen lehce zahřát a plyn se z nich snadno uvolní. Chemik Fraser Stoddard se svým týmem z univerzity v Evanstonu v americkém státě Illinois však nedávno našel způsob, jak takové jednoduché pastičky na vodík vyrobit lacině z běžně dostupných surovin. Jeden gram této látky poskytne povrchový prostor o celkové ploše asi 1300 čtverečních metrů, tedy zhruba ekvivalentu šesti a půl tenisových hřišť.
Další vylepšení vojáků
Nový „čip odvahy“ ve vojenských helmách
Americká agentura DARPA vyvíjí speciální zařízení, které by mozky vojáků zbavovalo únavy či napomáhalo hojení úrazů hlavy. Jedná se o drobné zařízení umístěné ve vojákově helmě, které vysílá krátké ultrazvukové impulsy. Ty dokáží podněcovat i oblasti mozku, které se nacházejí pod mozkovou kůrou. Prostorové rozlišení nové technologie je 5x lepší, než má technologie TMS (transkraniální magnetická stimulace), která byla také jedním z kandidátů na využití ve vojenských helmách.
Moderní technologie zkoumají tanec
Z jakého tance ženy „šílí“?
O tom, že pohyby těla sladěné s hudbou dokážou žádný protějšek eroticky vyladit, jistě není třeba nikoho přesvědčovat. Britští vědci si však nedávno vzali na pomoc moderní zobrazovací techniku a zjistili, jakým pohybům u mužů dávají ženy přednost. Kdo by čekal, že nejvíce budou bodovat „elvisovští“ tanečníci s výraznými pohyby pánví, byl by zklamán. Ženy dávaly celkově přednost mužům, kteří více hýbají horní částí těla, využívají větší množství prostoru a své pohyby obměňují. Rozdíl mezi dobrým a špatným tanečníkem vede především přes linii krk-trup-pravé koleno.
Pomoc pro tloustnoucí peněženky
Přeprogramovatelná karta: několik kreditek v jedné
Množství karet od nejrůznějších účtů rozčiluje jistě již nejednoho majitele malé peněženky. Americká společnost Dynamics Inc. nedávno představila nové řešení – jednu jedinou kartu MultiAccount s drobným přepínačem mezi jednotlivými účty. Karta je vybavena lithiovou baterií, je vodotěsná a proti zneužití je chráněna PINEM.
„Evoluční fosilie“ ve službách ženské krásy
Nová generace kosmetiky x0150 odkoukáno od sinic
Ochrana před škodlivým vlivem UV záření je důležitá prakticky pro všechny organismy, které na Zemi žijí. Za pravé pionýry těchto snah můžeme považovat fotosyntetické bakterie – sinice, které obývají Zemi již přinejmenším 3,4 miliardy let. Využívají k tomu zvláštní látky, takzvané „mykosporinům podobné aminokyseliny“ (MAA). Genetikové Emily Balskusová a Christopher Walsh z Lékařské fakulty Harvardovy univerzity se nedávno objevili geny, které kódují enzymy nutné k jejich syntéze. A proč se o to vlastně snažili? Tyto látky se totiž velmi hodí jako součást krémů, které zpomalují stárnutí kůže. Objev amerických genetiků by mohl umožnit jejich výrobu ve velkém.
I negativní výsledky jsou výsledky
Hon na magnetické monopoly opět nebyl úspěšný
O magnetických částicích, které mají jen jeden magnetický pól, takzvaných magnetických monopolech, se toho mezi fyziky napsalo tolik, že prakticky připomínají Červenou karkulku: každý ji zná, ale nikdy ji nikdo neviděl. Poslední výpravy, které se vydaly na lov těchto záhadných částic, naznačují, že jejich hledání může být zcela marné. Ani neutrinový teleskop ANITA, umístěný v balónu, ani série senzorů zapuštěných do antarktického ledu zvaná AMANDA nepřinesly kýžený výsledek. I přes další neúspěchy se však vědci nevzdávají. Velké naděje nyní fyzikové vkládají do následovníka AMANDY, zařízení IceCube. Tento gigant mezi měřícími přístroji je schopen prozkoumat až 1 km3 ledu.
Není konstanta jako konstanta
Mohou se fyzikální zákony na různých místech vesmíru lišit?
Předpoklad, že nejen fyzikální, ale veškeré přírodní zákony platí bez výjimky na všech místech vesmíru, je jedním ze základních principů, na němž stojí vědecké bádání. Australští vědci přišli však nedávno s tvrzením, že přinejmenším v jednom případě to pravda být nemusí. Celý problém se točí okolo hodnot jedné ze základních konstant fyziky, tzv. Sommerfeldovy konstanty neboli konstanty α. Tato konstanta je bezrozměrná veličina, která popisuje působení elekromagnetické interakce. Analýza 300 pozorování, kterou provedli vědci z australského Sydney, odhalila, že proměny v hodnotách této konstanty nejsou nahodilé, ale mají jednoznačnou strukturu. Podle všeho má vesmír vysokou hodnotu konstanty alfa na jedné straně, směrem ke straně druhé se snižuje. Naše země leží mezi těmito extrémy někde uprostřed.
Unikátní spojení, vzniklé ve střední Evropě
Projekt CEBBIS má napomoci cestě myšlenek do praxe
Co je třeba hlavně řešit v době, kdy se kola hospodářství přestávají točit tak, jak bychom chtěli? Odpověď je jednoduchá: budoucnost není možná bez kvalitně připravených mozků, schopných přinášet inovace, na které nebude konkurence stačit. A nejen to! Připravení lidé musejí mít možnost vyměňovat si své zkušenosti, porovnávat je a v neposlední řadě mít také možnost uvádět své myšlenky do praxe. Přesně k tomuto účelu vznikl projekt CEBBIS (z angl. Central Europe Branch Based Innovation Support). Tento projekt, který nedávno vstoupil i do naší země, sdružuje 11 partnerů ze středoevropských zemí (kromě ČR ještě z Rakouska, Německa, Maďarska, Itálie, Polska a Slovinska). Více se dozvíte na webových stránkách www.cebbis.eu.
Prolomení dalšího rekordu
V Chile nalezli praptáka s rekordním rozpětím křídel
V nedávné době byl díky spolupráci německých a chilských paleontologů pokořen další rekord živočišné říše. V Chile byly nalezeny zbytky nové druhu třetihorního mořského ptáka Pelagornis chilensis, jehož rozpětí křídel překonalo všechny představy – od konce jednoho křídla na druhý měřil tento gigant celých 5,2 metru. Pták byl příslušníkem dnes již vyhynulé čeledi Pelagornithidae, kterým se říká také „ozubení ptáci“ (příbuzní dnešních pelikánů či kormoránů).
Nejzáhadnější živočich planety:
Nový nález: „asijský jednorožec“ stále žije
Tajemný tur saola bývá pro svou obrovskou vzácnost přezdívaný „asijský jednorožec“. Ve volné přírodě tohoto tvora dlouho nikdo nespatřil – pouze v roce 1999 se podařilo nastražené fotografické pasti pořídit jeho snímky. Nedávný objev živého saoly v Laosu nedaleko hranic s Vietnamem bylo proto pro vědu velkým povzbuzení. Laosští venkované saolu nejen viděli, ale dokonce chytili a přivezli do vesnice. To se bohužel ukázalo jako velmi neprozíravé – v důsledku držení v zajetí zvíře do několika dnů uhynulo.
Ohýbání světelných paprsků v laboratoři
„Pastičky na světlo“ na zakřiveném povrchu
Práce německého fyzika Ulfa Peschela a jeho kolegů z univerzity v bavorském Erlagenu a Nurenbergu ukázala, že světlo se nemusí ohýbat jen díky silnému gravitačnímu působení. Vyslali laserový paprsek, který není ničím jiným, než zvláštně upraveným paprskem světla, proti skleněné kouli i vůči hliníkové trubici, jejíž povrch byl potažen tenoučkou vrstvičkou oleje. V obou případech se světlo šířilo po dvojdimenzionálním povrchu těchto trojrozměrných objektů. Nový vynález umožní vědcům vizualizovat, jak se světlo šíří v blízkosti gravitujících objekt.
Technologie budoucnosti představení již dnes
Nové šaty ve spreji
Španělský designér a inženýr Manel Torres, jehož pracovištěm je nyní prestižní Imperial College London, představil nedávno jedinečnou novinku. Jsou jí „šaty ve spreji“, které jsou prakticky k nerozeznání od těch, které známe ze seriálu Futurama. Stačí vytvořit vhodný mix krátkých vlněných, lněných či akrylových vláken, rozpustit je v rozpouštědle a prohnat je pod vysokým tlakem tryskou. Na holém těle člověka se zbytky rozpouštědla rychle vypaří a zůstane pouze pevná stopa tvořená textilií. Tělo sice z počátku vypadá, jakoby jej někde pouze pomaloval, látka se však brzy oddělí od těla a možné ji sundat, odložit do špinavého prádla a vyprat ji spolu s ostatními svršky. A co když se vám tričko, které jste takto vyrobili, nelíbí? Žádný problém! Stačí jej vzít, namočit do rozpouštědla a můžete si jej nastříkat na tělo znova.
Dvě mouchy jednou ranou
Kvasinky pomohou vyrábět cihly
S přeměnou nepříjemného plynu na pevnou látku by mohly napomoci organismy nečekané: geneticky upravené kvasinky. Angela Belcherová se svými studenty z Massachusettského technologického institutu (MIT) vložila do kvasinek geny, převzaté od organismů, které dokáží „ulovit“ oxid uhličitý z vody (např. mořští plži) a přeměnit jej na pevný materiál. Takto upravené kvasinky pak produkují enzymy nutné pro mineralizaci, díky nim dokáží z každého půlkilogramu zachyceného plynu vyrobit kilogram pevné látky.
Neobvyklý pohled z kosmu
Saturnovy měsíce vytvořily „sněhuláka“
Sondě Cassini, která monitoruje měsíce planety Saturn, se nedávno podařilo pořídit snímek, na němž vypadají dva z jeho měsíců, jakoby stavěly sněhuláka. Ve skutečnosti však šlo však jen o správně zvolený úhel pohledu. Měsíc Dione (v horní části obrázku), který dosahuje velikosti asi tří čtvrtin druhého z nich, Rhey, byl ve skutečnosti zrovna zhruba na polovině vzdálenosti mezi sondou a vzdálenější Rheou. Díky kráteru Evander, který se nachází v blízkosti jižního pólu Dione, vypadají oba měsíce nakonec tak, jakoby byly stmeleny dohromady.
Vesmírný urychlovač částic
Srážky kup galaxií vysílají tajemné záření
Ve vesmíru si lze stěží představit větší uvolnění energie, než jaké vzniká při srážkách těch největších objektů, které astronomové rozlišují – takzvaných kup galaxií. Díky obrovské energii, která se při nich uvolňuje, by mohlo vznikat zvláštní ultra vysokoenergetické záření.
Holanďan Reinout van Weeren z univerzity v Leidenu vypočítal, že díky tomuto šokovému zrychlení by mohly být protony při srážkách v kupě galaxií CIZA J2242.8+5301urychleny až na energii 1019 eV, což je milionkrát více, než je energie dostupná v jakémkoliv pozemském urychlovači částic. Je tedy možné, že několik vysokoenergetických protonů, které byly zachyceny v naší atmosféře, cestovalo celé 3 miliardy světelných let právě od této kupy galaxií.
Geologové odhalují souvislosti
Kde udeří příští zemětřesení?
Správné porozumění tomu, co přesně se děje hluboko pod zemí během zemětřesení, by mohlo zachránit mnoho lidských životů. Vědci se proto snaží nevynechat jedinou příležitost, jak své znalosti zlepšit. Důležité poznatky nedávno podala série zemětřesení v oblasti Afarské pouště v Etiopii. Tým pod vedením Iana Hamlinga z univerzity v britském Leedsu analyzoval 13 magmatických erupcí, k nimž zde došlo v průběhu let 2005–2009. Vědci ke svému překvapení došli k závěru, že erupce a zemětřesení neudeřily nahodile, ale byly vzájemně propojené tak, že dřívější ovlivňovaly místo i intenzitu úderů následujících. Následující menší zemětřesení podle nich vyvolal takzvaný přenos tlaku z jednoho velkého zemětřesení v září roku 2005, které následně spustilo sérii zemětřesení menších.
Stalo se:
před 99 lety:
14. 12. 1911 se norskému polárníkovi Roaldu Amundsenovi podařilo jako prvnímu člověku v historii stanout na jižním pólu naší planety. Více než o měsíc tak předběhl výpravu vedenou Robertem F. Scottem. Scottova výprava však na zpáteční cestě zahynula hladem a vyčerpáním.
před 114 lety:
5. 12. 1896 se v Praze narodil biochemik Carl Ferdinand Cori. Byl jedním z nemnoha lidí narozených na českém území, kterým se podařilo získat Nobelovu cenu. Získal ji spolu se svou manželkou, taktéž pražskou rodačkou Gertou Cori za objev hormonů na metabolismus cukrů.
před 114 lety:
10. 12. 1896 zemřel švédský chemik a podnikatel Alfréd Nobel. Z peněz z jeho odkazu je financována nejprestižnější ocenění Nobelova cena. Kromě oborů vědeckých je Nobelova cena udělována i za literaturu a za příspěvek ke světovému míru.
před 146 lety:
3. 12. 1864 se narodil významný český mykolog a botanik Ladislav František Čelakovský. Byl profesorem Vysokého učení technického v Praze, zabýval se především studiem hlenek. Byl vnukem básníka a jazykovědce Františka Ladislava Čelakovského.
před 267 lety:
1. 12. 1743 se narodil německý chemik Martin Heinrich Klaproth. Byl v první řadě průkopníkem analytické chemie, významně přispěl k poznání chemického složení minerálů. Jako první objevil prvky titan a uran.
před 367 lety:
25. 12. 1643 se v Londýně narodil jeden z největších vědců všech dob, anglický matematik, fyzik a filosof Isaac Newton. Ve svém díle položil základy novověké mechaniky, optiky a jako první zformuloval gravitační zákon. V matematice byl také jedním z objevitelů integrálního kalkulu.
Malé velké informace:
Na lokalitě Ikiztepe v dnešním severním Turecku se v průběhu let 3200–2100 př. n. l. rozkládala vesnice o asi 300 lidech. Turečtí archeologové zde nedávno objevili superostré obsidánové nože a zároveň s nimi řadu lidských lebek, které nesly stopy ran. Vědci usuzují, že šlo stopy po dávných operacích, během nichž byly lebky zaživa otevírány.
Robůtek o velikosti mušky, který by měl navíc i její letecké schopnosti, by mohl být lidem nápomocný především v místech, která jsou pro lidské průzkumníky nebezpečná či zcela nedostupná, např. při průzkumu oblastí zamořených chemikáliemi či zplodinami z požárů. Právě takového nedávno stvořili inženýři z amerického Harvardu.
Za stále pokračujícím úbytkem divokých afrických nosorožců stojí v první řadě pytláci, kteří tato majestátní a ohrožená zvířata vybíjejí v podstatě pouze kvůli rohu, o němž se věří, že má afrodiziakální účinky. Ed Hern, který je vlastníkem rezervace nedaleko Johannesburgu proto přišel s nápadem, že do rohů živých nosorožců napustí kyanid. Živým zvířatům jed neublíží, měl by však odradit pytláky.
Lidské hodování má tisíciletou tradici. Archeologové objevili v jeskyni nedaleko Hilazon Tachtit v severním Izraeli stopy po hostině staré 12 000 let, tedy ještě z doby před nástupem zemědělství. Lidé zde hodovali především na želvách a divokých turech. Společně se zbytky kostí „od večeře“ byla nalezena i kostra lidská. Vědci se domnívají, že se jednalo o šamanku, na jejíž počest byla podle všeho pohřební hostina vystrojena.
Britští vědci mají radu pro všechny z nás, kdo si občas suší své ruce pod fukarem teplého vzduchu na toaletách. Aby se snížila pravděpodobnost, že se nevhodné bakterie dostanou do všech pórů kůže, je třeba netřít si při vysoušení ruce o sebe. Podle lékařů však nejlepší službu stále udělá obyčejná papírová utěrka.
Na americké talíře se chystá první geneticky upravený živočich. Americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) je připraven schválit geneticky upraveného lososa obecného, který roste dvakrát rychleji, než jeho divoká populace. Může za to gen pro růstový hormon, který do něj vědci vpravili z jeho příbuzného, lososa čavyči (???).
Podobně, jako je možné identifikovat jednotlivého člověka podle otisku prstů, je možné identifikovat i zvířata. Samozřejmě nikoliv podle papilárních linií, ale podle kresby. Holandští programátoři nedávno vytvořili software, který umožní podle fotografie zad rozpoznat individua velkých mořských stěhovavých želv kožatek. Biologové by tak měli získat z běžných snímků mnohem více informací, než dříve.
Zeměpiscům a kartografům trvalo tisíce let, než se jim podařilo vytvořit detailní a věrnou mapu zemského povrchu. Na stejný úkol mají američtí vědci sdružení v projektu Human Connectome Project pouhých 5 let. Jejich úkolem však není vytvořit mapu Země, ale nejpodrobnější mapu lidského mozku, všech jeho spojů a funkcí.
Která součást kosmických výletů je pro astronauty nejnepříjemnější? Je to enormní přetížení při startu, ochabování svalů spojené s beztížným stavem nebo nutnost pít vlastní filtrovanou moč? Kdepak. Astronauti si nejvíce stěžují na problém s nehty. Inženýři z MIT jsou si tohoto problému vědomi a snaží se proto vyvinout rukavice, které slézání nehtů zabrání.
Oznámení osekvenování celého genomu některého z druhů rostlin a živočichů je v dnešní době stále běžnější zprávou. Když ale něco takového oznámí společnost Mars Inc., výrobce tyčinek mars, je důvod zpozornět. Onou sekvenovanou rostlinou byl totiž kakaovník. Nové výsledky by proto mohly v budoucnu přinést ještě kvalitnější čokoládu.
Netopýři užívají svých echolokačních ultrazvukových zařízení především k vyhledávání kořisti. Nedávný výzkum netopýrů říčních v Panamě však ukázal, že tito létající savci jsou díky svým sonarům schopní identifikovat nejen kořist, ale i příslušníky vlastního druhu či vlastní skupiny. Dokonce se jim podařilo objevit typ signálu, který by po překladu do lidské řeči zněl asi jako „ahoj, to jsem já“.
Malárie, nepříjemné horečnaté onemocnění, je způsobené nepříjemným parazitickým prvokem, zimničkou Plasmodium falciparum. Vědci dlouho předpokládali, že parazit, který napadá člověka, měl původ u našich nejbližších příbuzných, šimpanzů. Podle posledních genetických analýz je však třeba z přenosu malárie obvinit nikoliv šimpanze, ale další velké lidoopy, gorily.
Zapomeňte na všechny obrovité ledoborce či letadlové lodi! Největší plavidlo všech dob bude plovoucí závod na zpracování zemního plynu, který bude zpracovávat materiál vytěžený asi 500 km od pobřeží Západní Austrálie. V roce 2015 by se měl tento gigant dostat na vodu díky projektu petrolejářské společnosti Shell.
