Nanočástice proniknou doslova i obrazně všude. V tomto případě jsou předmětem nadějného výzkumu výroby levné efektivní a čisté vodíkové energie. Působí totiž jako velmi efektivní katalyzátor pro rozklad vody na vodík a kyslík působením slunečního záření.

Tým chemiků pod vedením profesora Grega Methy z University of Adelaide se věnuje výzkumu syntézy a vlastností nanočástic jako katalyzátorů na molekulární úrovni a aktuální výsledky stavějí na jejich předešlém výzkumu.  Skupina pracuje s tzv.

nanoklastry kovů o velikosti asi 0,25 nanometru, méně než 10 atomů. Ty  působí jako superefektivní katalyzátory (usnadňují a urychlují průběh chemických reakcí) právě při přípravě vodíku z vody působením slunečního záření.

Nyní se vědci věnují převedení procesu do praktických rozměrů, pro jeho využití pro výrobu vodíkového paliva. Použití nanočásticových katalyzátorů může snížit spotřebu energie a pokud bude možné ještě namísto energie získané spalováním fosiních paliv využívat energii slunečního záření, je na obzoru poměrně významný přínos životnímu prostředí.

Profesor Metha upozornil, že existují i ​​další průmyslové chemické reakce, kde by mohlo být možné uplatnit tyto katalyzátory, využívající sluneční záření jako zdroj energie , například přeměna oxidu uhličitého na metan nebo methanol.