Umělá kůže pro roboty je pro inženýry skvělou příležitostí, jak předvést své schopnosti v propojování mnoha funkcí. Inženýrka Če-nan Pao z amerického Stanfordu nedávno přišla s vynálezem robotické kůže, která dokáže využívat sluneční energii a zároveň je pružná i elastická. 
Cílem výzkumů Če-nan Pao a jejích kolegů z prestižního amerického Stanfordu je skutečná robotická „superkůže“. Umělá kůže si může oproti naší běžné organické kůži přezdívku super skutečně v mnohém zasloužit. Její tvůrci do ní totiž mohou zařadit funkce, které bychom od běžné kůže asi stěží čekali. Superkůže může být například mnohem citlivější na dotek či přítomnost vybraných chemických molekul, než kůže lidská. V neposlední řadě se může také podílet na zásobování robota elektrickou energií. Stačí do ní jen šikovně zabudovat solární kolektory. Zatím poslední výrobek z dílny stanfordských inženýrů je umělá kůže, která umí získávat sluneční energii a je nejen ohebná, ale také roztažitelná. Proti své původní délce může získat až 30%, aniž by došlo k jejímu poničení. Taková kůže se bude budoucím robotům jistě hodit!
