Studie provedená v loňském roce vědci z německé Univerzity v Duisburgu-Essenu ukázala, že nadměrné trávení času online je spojeno s vyšší úrovní stresu, horší náladou a vede k zanedbávání dalších aktivit..
Zúčastnilo se jí 900 dospělých Němců, kteří uvedli, že se v posledním roce alespoň jednou zapojili do hraní her, sledování pornografie, sledování sociálních sítí či nakupování online. Podle toho, kolik času online strávili bylo jejich chování označeno za patologické, rizikové či neproblematické.
Po dobu dvou týdnů následně vyplňovali dotazník, týkající se toho, jak a kolik času celkově strávili na internetu, a dále hodnotili svoji náladu a úroveň stresu.
Uváděli také, jak moc velké potěšení jim používání internetu přineslo a zda v důsledku toho zanedbávali jiné aktivity. Ze studie jasně vyplynulo, že lidé s větší závislostí na používání internetu se potýkali s horší náladou, větším stresem a více zanedbávali i další oblasti svého života.
Navíc se ukázalo, že pocity potěšení a úlevy, které si tito lidé s online aktivitou spojovali, působily jako hlavní hnací sila, jež je motivovala trávit online více času.
Více času online, horší nálada i stres
Andreas Oelker, spoluautor studie, k tomu říká: „Více než samotný stres nebo nálada je to momentální nutkání být online, co určuje, zda se lidé zapojí do online aktivit a zažijí jak obohacující, tak škodlivé důsledky.“ A dále vysvětluje:
„Pochopení toho, proč se jedinci, kteří jsou ohroženi problematickým užíváním internetu, připojují k internetu v určitých okamžicích, je nezbytné pro vývoj lepších strategií prevence a léčby. Naše zjištění naznačují, že pomoc lidem s rozpoznáním a zvládáním momentů pokušení může být účinnější než soustředění se pouze na stres nebo náladu.“.

Výsledky studie potvrdily hypotézu vědců, že každodenní stres, nálada a síla pokušení dokážou předpovědět, jak často člověk sáhne po internetu, a zároveň určují, jak velké mu následné online chování přinese potěšení, úlevu nebo povede k případnému zanedbávání jiných aktivit.
Vědci ale upozorňují, že negativní dopady se týkají hlavně problematického či nadměrného používání, nikoli automaticky všech forem online aktivit.
Internet přináší únik před realitou
Silke M. Müllerová, spoluautorka studie, k tomu dodává: „Rádi bychom poznamenali, že pouze malé procento uživatelů internetu si vyvíjí patologické vzorce užívání. Používání internetu přináší radost, zábavu a/nebo úlevu od stresu obohacujícím způsobem, pokud nejsou systematicky zanedbávány další důležité oblasti života.“ A pokračuje:
„Tyto oblasti zahrnují nejen základní povinnosti a odpovědnosti, ale i další činnosti, u kterých se prokázal pozitivní vliv na naši pohodu a zdraví, jako je cvičení, trávení času venku nebo aktivity s přáteli.“.
Studie tak přináší nový pohled na to, jak psychické faktory formují každodenní digitální návyky. Člověk v lepší náladě a s nižší úrovní stresu má podle ní menší tendenci trávit čas online, zejména v těch formách, které slouží jako únik, úleva nebo náhrada jiných aktivit.
A zároveň dlouhodobé přetížení online prostředím může zhoršovat celkovou pohodu. Je však třeba mít stále na mysli to, co prokázaly již dříve provedené studie, tedy, že při závislosti na internetu dochází ke změnám v chemii mozku, které patrně vedou k návykovějšímu chování.
Zdroj: The Guardian