Novopečené matky často popisují boj s „mozkovou mlhou“, kdy se potýkají s výpadky krátkodobé paměti, roztržitostí, problémy se vyjádřit či neschopností udržet pozornost. Tyto obtíže byly dlouhou dobu připisovány nedostatku spánku a stresu při péči o novorozence.
Nyní se však ukazuje, že za tím stojí změny v mozku vyvolané těhotenstvím!.
Poporodní mozková mlha, v angličtině označovaná jako „mommy brain“ či „baby brain“, je intenzivní stav, který zná většina čerstvých maminek. Trápí je výpadky krátkodobé paměti a roztržitost, často jsou úplně ztracené v čase i prostoru.
Denní rituály pak provádějí mechanicky, přičemž si zpětně nepamatují, zda již danou věc udělaly, nebo ne. Podle odborníků na tom může mít svůj podíl stres z nové životní úlohy i spánková deprivace. Ovšem nejnovější výzkum, provedený Amsterdam University Medical Center, ukazuje, že hlavním viníkem jsou strukturální změny mozku, ke kterým dojde během těhotenství.
Již v roce 2017 provedli vědci skenování mozků žen před a po prvním těhotenství, aby je porovnali se skeny mozků žen, které nikdy těhotné nebyly. Ukázalo se, že u každé těhotné ženy došlo ke ztrátě objemu šedé hmoty, a to v přesném, symetrickém vzoru.
Tyto změny nebyly náhodné, naopak, úzce mapovaly tak zvanou síť teorie mysli (Theory of Mind Network), což je systém v mozku, který umožňuje domyslet si, co se děje v hlavě někoho jiného. Tedy vycítit, zda je někdo rozrušený, nebo předvídat, co daná osoba potřebuje předtím, než o to požádá.
Pro matku pečující o dítě, které neumí mluvit, se tato schopnost stává více než žádoucí.
Nejde o úpadek, ale o zdokonalení
Zpočátku se odborníci domnívali, že ztráta šedé hmoty znamená úpadek, ale nyní si jsou jisti tím, že se jedná o zdokonalení mozku. Jde o projev jeho neuroplasticity, kdy v mozku dochází k tak zvanému prořezávání synapsí neboli spojů mezi neurony.
Eliminace slabších spojení umožňuje rychlejší a efektivnější čtení a reakce na signály vyslané jiným člověkem. K dalším klíčovým posunům pak dochází s následnými těhotenstvími. Zatímco ztráta šedé hmoty je zpravidla srovnatelná jako u prvního těhotenství, dochází během nich ještě k dalším, strukturálním změnám mozku.
Během prvního těhotenství se většina změn odehrává v tak zvané klidové síti mozku zvané DMN (Default Mode Network), pod kterou spadá i síť teorie mysli. Jedná se o systém, který se aktivuje ve chvíli, kdy člověk vypne a jeho mozek pak běží na autopilota nebo na spořič obrazovky.
DMN je odpovědná za denní snění, vybavování si vzpomínek z minulosti, vnitřní monolog či analýzu vztahů s ostatními lidmi. Právě tato síť se zapíná, když se člověk snaží pochopit motivace druhých a odhadnout, co si myslí, případně když s někým soucítí. Právě DMN pomáhá novopečené matce předvídat a reagovat na potřeby dítěte.
Další těhotenství, další změny struktury mozku
U druhého těhotenství se změny přesouvají na specializovanější systémy. A to konkrétně na tak zvané sítě pozornosti (Attention Networks). Dorzální síť pozornosti pracuje, když se člověk soustředí na čtení (tohoto) textu či při navlékání nitě do jehly.
Izoluje okolí šum a udržuje soustředění na jeden konkrétní cíl. Naopak ventrální síť pozornosti je klíčová pro přežití, skenuje prostředí na pozadí a vyhodnocuje hrozby, například prásknutí dveří. Jejich změny umožňují matce sledovat více podnětů najednou – například rozlišovat mezi hravým výkřikem a pláčem úzkosti.
Zároveň se zdokonaluje somatomotorická síť, zodpovědná za smyslové zpracování a pohyb. To matce umožňují automaticky upravit svůj postoj tak, aby držela jedno dítě a zároveň se mohla natáhnout po druhém.
Tato změna se odráží i v „bílé hmotě“, tedy ve vnitřním propojení mozku. Zatímco změny v prvním těhotenství učí matku odhadovat potřeby dítěte z jeho pláče, výrazu tváře a pohybu, změny během druhého a každého následujícího těhotenství reagují na potřebu extrémního multitaskingu a fyzické koordinace při péči o více dětí najednou.
Zdroj: National Geographic
