Supi nemají obecně příliš dobrou pověst. Nutno ovšem podotknout, že jde o úchvatné a také důležité zástupce živočišné říše. Coby mrchožrouti mají totiž v přírodě úlohu pomyslných čističů, kteří zamezují šíření nemocí. Proto je alarmující, že patří mezi vůbec nejohroženější ptáky.

Zvrátit tento nepříznivý stav se snaží řada institucí v rámci reintrodukčních procesů. K těmto institucím patří i české zoo. Tři z nich, pražská, zlínská a ostravská, dokonce za tímto účelem navázaly úzkou spolupráci.

„Odchov supů je mimořádně náročný. Samice snáší jen jedno vejce, reprodukce supů je tak velmi pomalá. Právě díky spolupráci s kolegy z pražské a ostravské zoo však dokážeme každoročně odchovat více mláďat,“ vysvětluje zoolog zlínské zahrady Václav Štraub.

Jak společné projekty reálně probíhají? Kupříkladu poté, co zlínská samice supa hnědého snesla vejce, bylo jí odebráno, což vedlo ke druhé snůšce. První, již vylíhnuté mládě, se následně vrátilo ke svým rodičům, zatímco to druhé putovalo k pěstounům ve spřátelené ostravské zoo, kteří o vlastní mládě přišli.

„Páru supů hnědých jsme po ztrátě jejich vejce nabídli podkladek, aby neztratil zájem o hnízdění a mohl tak případně přijmout mládě ze Zlína. Museli ale sedět o více než dva týdny déle, než trvá délka inkubace, vejce ve Zlíně totiž bylo sneseno o něco později.

Nebyli jsme si tak jistí, zda vydrží. Naštěstí vše vyšlo, pár o mládě příkladně pečuje…,“ podotkl vedoucí zoolog ze severomoravské zahrady Petr Vrána.

V trojském areálu se zase budou starat o mládě supa mrchožravého pocházející ze Zlína. „Po příjezdu jsme jej umístili do blízkosti zkušené pěstounské samice. Nejprve probíhá takzvaný chráněný kontakt, kdy se ptáci vzájemně seznamují přes oddělovací bariéru.

Po celou dobu chovatelé budou mládě krmit pomocí speciální loutky…,“ uvedl kurátor ptáků Zoo Praha a koordinátor Evropského chovného programu supů mrchožravých Antonín Vaidl. „Jakmile bude mládě dostatečně velké, spojíme je ve společném prostoru. Mládě si tak osvojí chování typické pro svůj druh,“ dodal expert.

„Ochrana ohrožených druhů a úspěšné odchovy dnes neznají hranice jednotlivých zoologických zahrad. Velmi často to už není práce jedné instituce, ale sítě odborníků v českých zoo nebo napříč celou Evropou.

A když se naše spolupráce promítne i do posílení volně žijící populace, je to naplnění jednoho z nejdůležitějších poslání každé moderní zoo,“ shodují se odborníci z trojice zahrad. Díky jejich repatriačnímu úsilí bylo do volné přírody vypuštěno již 90 supů různých druhů.