Odpočítávání skončilo, raketa odstartovala. Řítí se vstříc nebi, jako kdyby chtěla protrhnout blankytně modré plátno. Pracovníci kosmodromu spolu s dalšími odborníky sledujícími start pomalu ani nedýchají. Vyjde všechno podle plánu, nebo se něco pokazí?

Ariane 6 – tak se nazývá systém nosných raket Evropské kosmické agentury (ESA), který má sloužit pro účely nejrůznějších vesmírných misí, například k vynášení satelitů. Ve středu 17. června 2026 dopravila jedna taková raketa na oběžnou dráhu desítky družic sítě Amazon Leo – a nutno dodat, že úspěšně.

Jednalo se přitom o evropský hmotnostní rekord, pokud jde o náklad transportovaný jediným nosičem.

Spolupráce 13 států

Systém Ariane 6 je chloubou ESA, která jej prezentuje jako učebnicový příklad dokonale fungující spolupráce v rámci starého kontinentu. V čele průmyslové sítě, zahrnující celkem 13 států, stojí společnost ArianeGroup se sídlem ve Francii.

Provoz startovacího komplexu pak spravuje francouzská vesmírná agentura známá pod zkratkou CNES, a to na kosmodromu ESA, který se de facto nachází na francouzském území. Neleží sice přímo v zemi galského kohouta, ale ve Francouzské Guyaně, což je zámořský departement v Jižní Americe spadající pod západoevropskou velmoc.

36 družic

Ariane 6 je nástupcem systému Ariane 5, přičemž již v řadě případů došlo k úspěšnému startu. Ten poslední se uskutečnil právě 17. června. Přesně v 9:21 místního času, tedy v 14:21 středoevropského letního času, vzlétla z kosmodromu na pobřeží Atlantického oceánu poblíž města Kourou raketa Ariane 6 VA269. Byla výjimečná tím, že ji doplňovaly čtyři boostery, tedy pomocné urychlovací stupně založené na motoru P160C a mající o 14 tun tuhých pohonných hmot větší kapacitu.

Proto také raketa dokázala vynést více družic sítě Amazon Leo než v minulosti – celkem 36. Už zhruba hodinu po startu přitom byly tyto satelity dislokované na nízké oběžné dráze.

Nehodlají usnout na vavřínech

„Ariane 6 se opět osvědčila, čímž upevnila svou pozici všestranného nosiče, který dokáže doručit všechny typy misí na všechny oběžné dráhy,” vyjádřil se generální ředitel ESA Josef Aschbacher s tím, že série výrazných úspěchů přináší nové možnosti autonomního přístupu Evropy do vesmírného prostoru.

Zároveň zazní, že do budoucna je počítáno s dalším progresem. Experti z ESA a řady spolupracujících týmů tedy zjevně nehodlají usnout na vavřínech.