V průběhu lidské evoluce umožnilo používání nástrojů našim předchůdcům mimo jiné lov větší zvířecí kořisti, kdy konzumace na energii bohatého masa vedla ke zvětšení jejich mozků. Ovšem používání nástrojů není jen doménou lidí.

Využívá je spousta zvířat. Jaké nástroje ovládají a co jim to přináší?.

Výroba a používání nástrojů byly kdysi považovány za dovednosti jedinečné pro lidi a za jasný znak naší nadřazené inteligence ve srovnání s ostatními zvířaty. V roce 1960 však slavná primátoložka Jane Godallová, která zemřela loni 1. října ve věku 91 let, učinila převratný objev.

Jeden z divokých šimpanzů, které sledovala, otrhal z větvičky listy a pak ji s velkým rozmyslem začal opakovaně zapichovat do termitiště.

Nástroje ovládají jen lidé, opravdu?

Poté, co klacík vytáhl, z něj opatrně sebral rty hmyz, který na něm upěl, a získal tak výživnou svačinku. Tento šimpanz totiž větvičku použil jako nástroj. Když se to dozvěděl mentor Jane Godallové, slavný paleoantropolog Louis Leaky, pronesl slavnou větu:

„Nyní musíme předefinovat ‚nástroj‘, předefinovat ‚člověka“, nebo přijmout šimpanze za člověka.“ Leaky tím upozornil na důležitost přesné definice toho, co používání nástrojů vlastně znamená.

Obecně přijímaná definice nyní říká, že za užívání nástrojů zvířaty je považováno, když tvor využívá pohyblivý předmět, který není součástí jeho těla, k jasně danému účelu, přičemž před použitím ho nosí nebo drží a během něj ho správně orientuje.

Díky této definici mohlo být používání nástrojů pozorováno u mnoha živých tvorů, a to nejen primátů, ale i ryb či ptáků. Koně se například umí pomocí klacku v tlamě poškrábat na boku. Jaká další zvířata ovládla nástroje?

Kámen jako nástroj i zbraň

Používání nástrojů bylo nejvíce studováno u primátů, protože nám to pomáhá objasnit, jak se náš vlastní druh stal tak zdatným v jejich užívání a zároveň je u opic možné snáze studovat, jak se nástroje učí používat a jak je tato znalost předávána dál, případně jaké podmínky prostředí mohly být pro evoluci používání nástrojů důležité.

Zdatnými uživatelkami nástrojů jsou například malpy, kameny používají k drcení tvrdého ovoce a ořechů, přičemž vhodný nástroj vybírají na základě jeho hmotnosti a odolnosti.

Schopnost přemýšlet o vlastnostech nástroje svědčí o tom, že jsou mistryněmi v řešení problémů. Šimpanzi zase používají klacky, a to k získávání hmyzu z podzemních úkrytů a medu z včelích úlů, případně jako zbraně.

V agresivních projevech vůči jiným členům skupiny či vůči predátorům, jako jsou například leopardi, jim dobře poslouží i kameny. Ty používají také k louskání ořechů, listy zase drtí a používají je jako houby ke získání vody.

Předpokládá se, že vedle lidí vykazují šimpanzi největší rozmanitost při používání nástrojů v celé živočišné říši.

Vynalézavá vrána novokaledonská

Obzvláště zdatnými uživateli nástrojů jsou krkavcovití, mezi které se vedle krkavců řadí například i vrány a havrani. Nad všemi pak vynikají vrány novokaledonské, žijící jen na dvou ostrovech v Pacifiku.

Tyto vrány nejenže používají větvičky ke získání potravy, ale jsou schopné je dokonce kombinovat s různými dalšími předměty, aby daly dohromady funkční nástroj. Také umí svými zobáky větvičky, listí a někdy i dráty ohýbat a zkracovat, takže jsou schopné vytvořit hák k zachycení potravy, což neumí ani šimpanzi.

Mnoho dalších druhů ptáků si pak osvojilo házení kamenů na tvrdou potravu, aby ji rozbili.

Také sloni vykazují pozoruhodnou schopnost zacházení s nástroji, manipulují s nimi pomocí chobotů, které využívají obdobně jako lidé své ruce. Berou do nich větve, kterými odhánějí dotěrný hmyz či je využívají k podrbání.

V zajetí byl schopen slon dokonce malovat. V přírodě používají sloni choboty a nohy k vyhloubení jam v suchých říčních korytech, aby se dostali k podzemní vodě. Následně otrhají kůru ze stromů, kterou rozžvýkají a vytvoří z ní pevný špunt, kterým ucpou vykopanou díru a zasypou ji pískem, aby zpomalili odpařování vody.

Afričtí sloni hází kameny, indičtí sloni zase klády na elektrické ploty, aby ho zničili a přerušili vedení elektřiny. Větve mohou využít i jako zbraně proti člověku či jinému nepříteli.

Vydry používají kameny, chobotnice kokosy

Mořské vydry se pak naučily používat kameny k rozbíjení tvrdých ulit mořských měkkýšů, aby se dostaly k chutnému masu uvnitř. Nejoblíbenější kámen si dokonce uchovávají ve specializované kapse v srsti.

Aby měkkýše rozbily, lehnou si na záda na hladinu vody a položí si ho na hruď, následně do něj pomocí kamene několikrát udeří. Dokáží to udělat neuvěřitelnou rychlosti i silou, takže jsou takto schopné rozbít i opravdu tvrdé ulity, se kterými by si jejich zuby neporadily.

Díky používání nástrojů tak získávají potravu, která by pro ně jinak byla nedostupná.

Dlouhou dobu se odborníci domnívali, že užívání nástrojů je omezeno pouze na obratlovce. Z omylu je vyvedla chobotnice žilkovaná, vyskytující se v tropických vodách západního Tichého a Indického oceánu.

Potápěči byli svědky toho, jak tato chobotnice nesla pomocí chapadel dvě poloviny kokosového ořechu, zatímco prostřednictvím zbylých chapadel se pohybovala po písečném dně. Připomínala ženu nesoucí nákup.

Skořápky kokosových ořechů, případně lastury, jejichž nošení je pro ně značně nepraktické a zatěžující, využívají chobotnice jako úkryt před predátory.

Zdroj: discoverwildlife.com