Domů     Příroda
V boji proti globálnímu oteplování mění lední medvědi svoji DNA

Vědci zjistili, že lední medvědi žijící v jižním Grónsku se geneticky liší od svých druhů ze severu ostrova, což naznačuje, že se mohli přizpůsobit teplejším podmínkám, které v místě vládnou. Mohlo by to lední medvědům pomoci přežít ve stále teplejším světě?.

Vědci z University of East Anglia ve studii, která je považována za první statisticky významnou svého druhu, nalezli souvislost mezi rostoucími teplotami a změnami v DNA u divoce žijícího druhu savce.

Zaznamenali změny v DNA ledních medvědů, které mohly těmto zvířatům pomoci adaptovat se na teplejší klima. Přitom zvláště lední medvědy ohrožují klimatické změny velmi významně, neboť se očekává, že do roku 2050 zmizí dvě třetiny jejich populace, a to právě vlivem tajícího ledu a rostoucích teplot.

Vědci zjistili, že některé geny související s tepelným stresem, stárnutím a metabolismem se u ledních medvědů žijících v jihovýchodním Grónsku chovají odlišně, což naznačuje, že se jejich organismy možná snaží přizpůsobit teplejším podmínkám.

Odborníci analyzovali vzorky krve odebrané ledním medvědům ve dvou oblastech Grónska a pozorovali tak zvané skákající geny: malé, mobilní části genomu, které mohou ovlivňovat fungování jiných genů.

Jiná DNA ledních medvědů „z jihu“

Zkoumali geny a jejich expresi ve vztahu k teplotám v obou oblastech. „DNA je jakousi knihou s instrukcemi pro fungování nacházející se uvnitř každé buňky, která určuje, jak organismus roste a vyvíjí se,“ vysvětluje vedoucí výzkumnice Alice Goddenová.

„Porovnáním aktivních genů těchto medvědů s místními klimatickými daty jsme zjistili, že rostoucí teploty zřejmě způsobují dramatický nárůst aktivity skákajících genů v DNA medvědů z jihovýchodního Grónska.“.

Z toho plyne, že se genetika medvědů snaží přizpůsobit měnícím se podmínkám. Skupina medvědů v nejteplejší části země přitom vykazuje více změn než komunity dále na sever. Autoři studie se domnívají, že tyto změny by nám mohly pomoci pochopit, jak by lední medvědi mohli přežít v oteplujícím se světě, informovat nás o tom, které populace jsou nejvíce ohroženy, a tím cílit budoucí úsilí o ochranu přírody.

„Toto zjištění je důležité, protože poprvé ukazuje, že unikátní skupina ledních medvědů v nejteplejší části Grónska používá skákající geny k rychlému přepsání své vlastní DNA, což by mohl být zoufalý pokus o přežití, když jim led doslova taje pod tlapami,“ myslí si Goddenová.

Přizpůsobení se novým podmínkám

Sekvence DNA u zvířat se v průběhu času mění, ale tento proces může být urychlen stresem pocházejícím z prostředí, jako je například rychle se oteplující klima. U ledních medvědů se objevily změny DNA například v oblastech spojených se zpracováním tuků, které by jim mohly pomoci přežít v době nedostatku potravy.

Medvědi v teplejších oblastech konzumovali drsnější rostlinnou stravu ve srovnání s tučnou stravou založenou na tuleních u severněji žijících medvědů a jejich DNA se tomu začala přizpůsobovat.

Golddenová podotýká: „Identifikovali jsme několik genetických hotspotů, kde byly tyto skákající geny vysoce aktivní, přičemž některé se nacházely v oblastech genomu kódujících proteiny, což naznačuje, že medvědi procházejí rychlými a zásadními genetickými změnami, protože se přizpůsobují svému mizejícímu prostředí s mořským ledem.“ Dalším krokem bude podívat se na další populace ledních medvědů, kterých je po celém světě 20, aby se zjistilo, zda k podobným změnám dochází i v jejich DNA. Tento výzkum by mohl pomoci ochránit medvědy před vyhynutím.

„Stále ale musíme dělat vše, co je v našich silách, abychom snížili globální emise uhlíku a zpomalili nárůst teploty,“ dodává vědkyně.

Zdroj: The Guardian

Foto: Pixabay
Zdroje informací: The Guardian
Štítky:
Související články
Leguáni zelení (Iguana iguana) jsou poměrně velcí plazi, kteří jsou na Floridě invazivním druhem. Nepřizpůsobili se proto dostatečně zdejšímu klimatu. Když přejde zemí studená fronta, mají tito studenokrevní živočichové problém s termoregulací. Chlad je může uvést do stavu strnulosti, kdy se neudrží na stromech či plotech a padají k zemi. Tito ještěři dosahují délky jednoho […]
Medicína Příroda 5.2.2026
Chuť na hořké v nás spouští jeden z nejstarších ochranných reflexů. V přírodě totiž hořkost často signalizovala jedovaté látky v rostlinách. Mozek se proto během evoluce naučil, že hořké rovná se potenciálně nebezpečné. I dnes, v době laboratorně testovaných potravin, tento mechanismus funguje téměř automaticky. U většiny lidí vyvolává hořká chuť instinktivní odpor, někdy dokonce […]
Příroda 4.2.2026
V minulosti získávali a dodnes někde získávají lučištníci jed na své šípy z různých zdrojů. Z rostlin, od hadů. Kapitolu samo o sobě představují takzvané šípové žáby. Jde o extrémně jedovaté a přitom malé, i kolem jednoho centimetru měřící jihoamerické pralesničky. Vyznačují se výraznými barvami, jimiž všem predátorům dávají jasně najevo, aby se jim zdaleka […]
Příroda 4.2.2026
Lesní požáry lidé z tuzemska často vnímají jako problematiku, která se týká spíš Austrálie nebo Kalifornie. Ovšem podle expertů se i ve střední Evropě, regionu, kde na tenhle typ pohromy nejsme příliš zvyklí, začnou objevovat častěji. Jak ničivě mohou naši krajinu postihnout, jasně ukázal rok 2022, kdy oheň vzplál v Národním parku České Švýcarsko. Tak […]
Proces fotosyntézy, při níž rostliny za využití slunečního světla získávají důležité živiny, je považován za naprosto klíčový. Jak se však ukázalo, ne každá rostlina ho pro svou existenci potřebuje. Buk z Moravského krasu na Blanensku se obejde i bez něj. Asi metr vysoký strom se vyznačuje tím, že jeho listy jsou bílé, nikoli zelené. Postrádá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz