Budeme jednou bydlet v domech z hub? Český projekt SAMOROST převedl zdánlivé sci-fi do reality a ukázal nový směr udržitelného stavebnictví. Podhoubí reishi propojené s odpadním substrátem s obsahem celulózy, přírodní stavební materiál s minimální uhlíkovou stopou, ekologická náhrada polystyrenu – to vše je mykokompozit, budoucnost udržitelného bydlení.

Jak vzniká, jaké jsou jeho vlastnosti a potenciál a kde všude jej lze ve stavebnictví použít?

Zázračné mycelium

Základem mykokompozitu je mycelium – podhoubí, vláknitá podzemní část houby, která funguje jako živá lepicí hmota. Když necháme podhoubí prorůstat odpadem s obsahem celulózy – například slámou, pilinami, konopným pazdeřím nebo také zbytkovým papírem ze sádrokartonu – spojí ho během několika dnů do pevné kompaktní hmoty.

„Na našem odborném pracovišti materiál tvoříme tak, že lesklokorkou lesklou neboli reishi naočkujeme daný substrát. Houbu necháme růst v pěstebním pytli přibližně týden, než vznikne pevný materiál,“ vysvětluje Matěj Róth ze startupu Mykilio a spolku MYMO. Ten se poté nadrtí a vloží do formy.

Houba zůstává živá, její vlákna, tzv. hyfy se opět spojí a rostou a sílí dál. „Vznikne tak ještě pevnější materiál, tentokrát však ve tvaru, který jsme mu formou určili,“ dodává Matěj Róth. Připravený materiál pak stačí vysušit, čímž se houba deaktivuje.

Sušením nastanou změny na buněčné úrovni houby a ta již nemůže začít znovu růst. A tak vznikne mykokompozit. Lze jej dále opracovat jako běžné materiály, tedy řezat, lakovat, barvit, impregnovat atp. Díky formám lze vytvořit předmět libovolného tvaru.

TOP „bio-matroš“

Výsledný mykokompozit má nízkou hmotnost, je výborně tepelně i akusticky izolační, přirozeně odolný vůči hoření, a především zcela biologicky odbouratelný. A protože se vyrábí z odpadních materiálů a jeho výroba není náročná na energii ani nepoužívá žádnou chemii, má i velmi nízkou uhlíkovou stopu.

Zní to jako ideální materiál budoucnosti – a právě proto si získal pozornost nejen výzkumníků a designérů, ale i Stavební spořitelny České spořitelny, která podporuje inovátorské projekty s potenciálem rozvíjet udržitelné stavebnictví.

Spojila se se spolkem MYMO, který tvoří odborníci z Mykilia a architekti z ČVUT, a vznikl projekt SAMOROST.

„V Buřince dlouhodobě hledáme cesty, jak podporovat udržitelnější bydlení s menší ekologickou stopou. Naše předchozí projekty, jako byl 3D tištěný dům Prvok, ukázaly, že inovace ve stavebnictví mohou změnit způsob, jakým společnost přemýšlí o udržitelném bydlení,“ říká Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny. Právě mykokompozit je materiál, který má v tomto ohledu obrovský potenciál.

„Potvrzením, že to jde, je projekt SAMOROST. Je to výzva všem výrobcům a stavitelům. Jsou to právě oni, kteří mohou mykokompozit převést do průmyslové výroby.“.

SAMOROST: Z laboratoře do reality

Projekt SAMOROST si stanovil odvážný cíl: nejen mykokompozit odborně otestovat, ale reálně ho integrovat do stavitelství. Cílem bylo ukázat, že má pro stavební praxi velký potenciál a je udržitelnou alternativou neekologických materiálů běžně v tomto oboru užívaných.

„Abychom si byli jistí, kde přesně ve stavbě může mykokompozit správně fungovat, museli jsme ho podrobit řadou mechanických testů. Zkoumali jsme jeho pevnost v tlaku a tahu, testovali jsme rozlupčivost, paropropustnost, tepelné a izolační vlastnosti a také jak odolává vlivu počasí,“ vysvětluje doc. Ing. arch.

Kateřina Sýsová z ČVUT a ze spolku MYMO. Ve všech testech mykokompozit vykázal lepší nebo minimálně stejné hodnoty, jako má polystyren. „Ověřili jsme si, že mykokompozit je vhodný pro vnitřní použití a že může ve stavbě nahradit neekologický polystyren 1:1.“ .

Zásadním milníkem byl test hoření, v němž mykokompozit prokázal vynikající vlastnosti. Na rozdíl od polystyrenu totiž nehoří, ale jen postupně oddoutnává, nic z něj neodkapává, ani neprská žhavé kousky.

Díky tomu poskytne násobně větší čas na únik z hořící budovy, a jeho použití je tedy bezpečnější než v případě polystyrenu.

LCA studie

Samostatnou kapitolou je tzv. LCA studie (Life Cycle Assessment) – analýza životního cyklu materiálu. Ukázalo se, že oproti běžným stavebním izolacím z polystyrenu má mykokompozit mnohem nižší environmentální dopady.

Při výrobě nevznikají toxické emise, spotřeba vody i energie je minimální, a díky biologickému původu je celý materiál kompostovatelný.

„Zjistili jsme, že produkce mykokompozitu působí téměř 20krát nižší potenciální dopad na změnu klimatu než výroba extrudovaného či pěnového polystyrenu. Potenciál globálního oteplování (GWP, vyjádřený v kg CO2 ekv.

na kg izolační desky) je u mykokompozitu 0,17, zatímco u extrudovaného polystyrenu je tato hodnota 4,15 a u pěnového polystyrenu 4,56,“ vysvětluje Jan Pešta z UCEEB, který LCA studii zpracovával, a pokračuje:

„Navíc s ohledem na spotřebu fosilních surovin – v indikátoru ADP, má mykokompozit mnohem nižší potenciální dopad než polystyren. Hodnota potenciálu úbytku surovin pro fosilní zdroje (ADP-fossil) je u mykokompozitu 5,18 MJ/kg, zatímco u extrudovaného polystyrenu 88,9 a u pěnového polystyrenu 95,9.

Využití v praxi: tepelná izolace, originální interiér

Odborné testování mykokompozitu potvrdilo, že materiál je vhodným tepelným a zvukovým izolantem. Lze jím zateplit stěny, střechu i podlahu. Pro svůj originální design může být využit také jako vnitřní obklad či jako základ nábytku a interiérových doplňků.

„Abychom naše zjištění potvrdili, rozhodli jsme se, že postavíme dům za maximálního využití mykokompozitu. A tak vznikl dům SAMOROST, který jasně demonstruje, že práce s mykokompozitem nepotřebuje žádné speciální techniky a že funguje jako skvělý izolant i designový prvek,“ doplňuje Kateřina Sýsová.

Autorem architektonického návrhu domu SAMOROST je Tomasz Kloza. „Chtěl jsem co nejvíce napodobit vzhled bedel rostoucích v přírodě. Mycelium jsme v domě doplnili o další přírodní a udržitelné součásti tvořící unikátní celek.

Pro realizaci krytiny jsme zvolili dřevěné šindele, které jsou členěné tak, aby připomínaly jednotlivé pláty bedly,“ popisuje Tomasz Kloza. Zážitek ze stavby doplňují kulaté světlíky, které lze vyklopit.

Jsou centrálním zdrojem světla, okny do nebe a pohledem na letící mraky i zářící hvězdy.

Vzorový dům

Modulový koncept domu SAMOROST umožňuje různé variace jak ve velikosti a počtu místností, tak i v jejich vnitřní dispozici a funkci. V tomto případě byla zvolena kombinace kuchyně se sezením v jedné bedle a ložnice ve druhé.

Experimentální dům má rozměry 3,04 x 7,14 metrů. Na jeho výrobu bylo použito 1800 kg mykokompozitu. Substrát se pěstoval celkem 21 dní a následně se zpracovával 3 měsíce. Příprava materiálu na bázi podhoubí tedy trvala celkem 4 měsíce.

Rozměry i konstrukce domu byly upraveny tak, aby ho bylo možné převážet v rámci putovní roadshow po českých městech, kterou tvůrci projektu realizovali letošní jaro. Využití vidí jeho autoři buď jako glampingového objektu nebo jako komunitního centra v parcích městské zástavby.

Dům vznikl v českobudějovickém ateliéru Scoolpt za odborného vedení umělce Michala Trpáka.

Autorkami interiéru jsou Karolína Petřeková a Petra Jašicová. „Naším záměrem bylo za použití mykokompozitu a dalších přírodních materiálů využít vnitřní prostor co nejvíce prakticky, ale současně tak, aby budil pocit přírody spojené s luxusem a aby své návštěvníky na první pohled uchvátil,“ říká Karolína Petřeková.

Kuchyňská část obsahuje lednici a vařič na plyn v kombinaci s dřezem, do nějž je zavedena voda z barelu umístěného ve skříňce pod kuchyňskou deskou. Vedle pracovní plochy, polic a otvíracích skříněk je zde prostor pro sezení a jídelní část.

Ložnice má řadu vychytávek přes úložné prostory až po plochy určené speciálně pro mobily, tablety, hodinky apod. „Zdroj elektřiny řešíme skrze solární systém umístěný na střeše v místě spoje bedel. Energii pro spotřebiče, osvětlení i dobíjení zařízení poskytne nabíjecí baterie.

I pro vnitřní zařizovací prvky jsme co nejvíce využívaly mykokompozit. Má tak originální vlastnosti a nádherné struktury, že skvěle dotváří moderní design obytných prostor,“ doplňuje Petra Jašicová.

Je libo polystyren, či mykokompozit?

Materiály na bázi podhoubí se zkoumají ve světě přibližně dvě desítky let. Česká republika je ale první, kdo implementoval mykokompozit do stavebnictví. Projekt SAMOROST nalezl cestu a nyní je to už výzva všem výrobcům a stavitelům, aby jej převedli do průmyslové výroby a abychom si jednou mohli vybírat, zda si svůj dům zateplíme polystyrenem, nebo půjdeme cestou ohleduplnou k naší planetě a sáhneme právě po mykokompozitu. Taková budoucnost už není sci-fi, ale je naprosto reálná.