Na světě se s neplodností nyní potýká 48 milionů párů. Ačkoliv je metoda IVF považována za zlatý grál léčby neplodnosti, ani ta nemůže pomoci všem. Nyní se vědci z Oregonské univerzity přiblížili další metě v pomoci těmto lidem, a to metodou „klonování“..
Vědcům z Oregonské univerzity zdraví a vědy v Portlandu pod vedením profesora Shoukhrata Mitalipova se podařilo vytvořit lidská vajíčka z kožních buněk. Pokud se proces povede zdokonalit, mohl by přinést naději na geneticky příbuzná vajíčka ženám, které jsou neplodné kvůli vyššímu věku, nemoci či prodělané léčbě.
Stejný postup by ovšem mohl být použit i k „výrobě“ vajíček pro mužské páry stejného pohlaví.
„Největší skupinou pacientek, které by z toho mohly mít prospěch, by byly ženy v pokročilém věku,“ domnívá se Shoukhrat Mitalipov. „Další skupinou jsou ženy, které podstoupily chemoterapii, protože ta může ovlivnit jejich schopnost mít životaschopná vajíčka,“ dodává.
Ačkoliv se předpokládá, že hlavními příjemkyněmi budou ženy, kožní buňky použité k vytvoření vajíček nemusí nutně pocházet od potenciálních matek. „V této studii jsme použili ženské kožní buňky, ale daly by se použít i kožní buňky od mužů,“ vysvětluje Mitalipov.
Lidské vajíčko z kožní buňky
Práce jeho týmu vychází z klonování, které bylo poprvé použito v 90. letech 20. století v Roslinově institutu ve Skotsku, jehož výsledkem byla slavná ovce Dolly. Vědci získali od žen kožní buňky a z každé odebrali jádro.
To obsahuje 46 chromozomů, které nesou přibližně 20 000 genů, jež tvoří lidský genetický kód. Jádra kožních buněk pak byla vložena do zdravých dárcovských vajíček, z nichž byla jejich vlastní jádra odstraněna.

Hlavní výzvou, které vědci čelili, bylo, jak dosáhnout toho, aby takto vytvořené vajíčko obsahovalo pouze 23 chromozomů, tak jako zdravé lidské vajíčko. Embryo totiž dalších 23 chromozomů dostává od spermie při oplodnění.
Tým to vyřešil tak, že po oplodnění vajíčka spermií v něm aktivoval sloučeninu zvanou roskovitin. Ta způsobila, že vajíčka přesunula zhruba polovinu svých chromozomů do struktury zvané polární tělísko, přičemž zbývající chromozomy se spárovaly s chromozomy ze spermií.
Koncept funguje, jeho úspěšnost je však nízká
Zatímco ve zdravém, oplodněním lidském vajíčku se 23 chromozomů od matky spáruje s 23 chromozomy od otce, v uměle vytvořených vajíčkách se chromozomy párovaly a oddělovaly náhodně. To vedlo k embryím s nesprávným počtem chromozomů a nesprávným párováním chromozomů.
„Neočekává se, že by tyto abnormální chromozomální komplementy vedly ke zdravému dítěti,“ komentuje to profesorka Paula Amato, spoluautorka studie.
Z 82 vajíček vytvořených touto metodou se jich jen 10 % vyvinulo do stádia, v němž jsou embrya při IVF obvykle přenášena do matčiny dělohy, což naznačuje, že proces zatím není nijak účinný. Žádné z nich pak nebylo kultivováno déle než 6 dní.
Mitalipov označil práci za „důkaz, že koncept funguje“, nicméně dokonalení techniky a prokázání její bezpečnosti, aby mohla být použita u pacientů, může podle něj trvat i celé desetiletí. „Myslím, že to bude těžší než to, co jsme dosud dělali, ale není to nemožné,“ domnívá se.
Rozhodně se však jedná o průlom, který dává naději lidem, kteří nemohou použít vlastní vajíčka k reprodukci.
Zdroj: The Guardian