Stonehenge, světoznámý komplex menhirů sestavených do kruhů, se nachází v hrabství Wilshire v jihozápadní Anglii. Zatímco některé kamenné bloky pochází z míst poblíž, jiné byly na místo dopravována až z Preseli Hills ve Walesu.

Kravský zub nalezený vedle vstupu do komplexu by mohl být důkazem, že k jejich přepravě byl využíván právě skot..

Čelistní kost krávy byla objevena vedle vstupu do Stonehenge již před celým stoletím a historici se celou tu dobu zajímají o to, proč byla umístěna právě tam a odkud pochází. Odhaduje se, že zuby jsou datovány do doby výstavby komplexu, jsou tedy z let 2995 až 2900 př.

n. l. Podle odborníků by mohly poskytnout nové důkazy o tom, jak byly obří kameny přepravovány na vzdálenost asi 200 kilometrů z Walesu na Salisburskou pláň. Analýza třetí stoličky ukázala, že zvíře žilo na začátku svého života ve Walesu, ale pohřbené skončilo v Anglii.

Kráva z Walesu pohřbená ve Stonehenge

To podporuje teorii, že krávy byly používány jako tažná zvířata k přepravě obřích kamenných bloků po celé zemi. Výzkumníci z Britské geologické služby (BGS), Cardiffské univerzity a University College London porovnávali mimo jiné úroveň uhlíku, stroncia a olova obsaženého v trvalém zubu během posledních šesti měsíců života krávy.

Izotopy uhlíku ukázaly, že se strava krávy měnila s ročními obdobími: v zimě to byla lesní píce a v létě otevřená pastvina. Izotopy stroncia pak naznačovaly, že sezónní zdroje potravy pocházely z různých geologických oblastí.

Z toho plyne, že se buď tato kráva během roku stěhovala, nebo byla její zimní píce dovážena. Ovšem u izotopů olova narazili odborníci na vyšší koncentraci v jednom z měsíců, což je překvapilo. Přičetli to tomu, že kráva byla zřejmě v té době březí a tele čerpalo olovo uložené v jejích kostech při osifikaci.

Toto olovo bylo navíc starší než to obsažené ve zbytku zubu, což naznačuje, že kráva pocházela z oblasti z paleozoickými horninami, jakými jsou například modré kameny ve Walesu, které byly přepravovány do Stonehenge.

O čem svědčí olovo uložené v kostech krávy

„Říká nám to, že tato kráva velmi brzy ve svém životě začlenila do své kostry olovo a že olovo pocházelo ze starých paleozoických hornin, starších než asi 400 milionů let. Tyto typy hornin se vyskytují především ve Walesu, což je nejbližší zdroj, a také v Jezerní oblasti a Skotsku,“ uvedla profesorka Jane Evansová, čestná výzkumná pracovnice BGS. To podle ní znamená, že zvíře, jehož čelist byla objevena ve Wiltshire, v ní nestrávilo raná léta svého života. Muselo se pást na starších skalách, jaké se nacházejí například ve Walesu.

Čelistní kost byla umístěna do velmi specifické části nejstarší prstencové struktury Stonehenge, což podle archeologů naznačuje, že se jednalo o nějaký druh rituálu. Podle Evansové je třeba se zamyslet nad tím, proč byla tato kráva tak důležitá a zda skutečně přišla do oblasti až s lidmi, kteří se podíleli na přepravě kamenů.

„Až donedávna archeologové nenašli žádné důkazy o tom, že by v neolitu byl dobytek tažným zvířetem, ale novější studie naznačuje, že struktura nohou některých kusů dobytka tomu odpovídá,“ vysvětluje Evansová. „Docela dobře to doplňuje tento narativ.“.

Zdroj: The Guardian