Získat zbraň tak ničivou, že zcela zvrátí průběh probíhajícího konfliktu. To byla meta, které se během 2. světové války snažilo dosáhnout vícero mocností. Mezi nimi i nacistické Německo v čele se svým vůdcem..
Naštěstí to ale nebyl Adolf Hitler (1889-1945), komu se podařilo takovou zbraň do svého arzenálu zařadit. A nezastavil tak pád třetí říše, která měla existovat tisíc let.
To Američané a Britové, spolupracují v rámci projektu Manhattan, byli o dost úspěšnější. Práce týmu v čele s fyzikem J. Robertem Oppenheimerem (1904-1967) ve výzkumném centru v Los Alamos vrcholily na jaře 1945, tedy v době, kdy válka v Evropě končila.
K prvnímu testu jaderné bomby došlo v červenci 1945 v poušti v Novém Mexiku. Pokusný odpal označený jako operace Trinity předčil očekávání všech zúčastněných.
V srpnu téhož roku pak byly svrženy atomové bomby Little Boy a Fat Man na japonská města Hirošimu a Nagasaki, což mělo za následek kapitulaci země vycházejícího slunce a konec 2. světové války ve světě.
Během studené války pak jaderné zbraně fungovaly na geopolitické scéně jako prostředek takzvané rovnováhy strachu, kdy se jimi supervelmoci USA a SSSR navzájem odstrašovaly. A vlastně tak fungují dodnes.
Nicméně mohou sloužit i coby nástroj mezinárodního vydírání, jelikož možnost jejich použití lidi děsí.
