V roce 2023 proběhl na Jižní Moravě výzkum, do kterého se vedle odborníků zapojili i amatérští hledači kovů, v jehož rámci bylo objeveno hned několik předmětů, jako je hrot, kopí, srp či jehlice, pocházejících z mladší doby bronzové, tedy z časů Homérovy trojské války o krásnou Helenu.

Dále bylo nalezeno několik kovových fragmentů, které vydaly své tajemství až nyní..

Všechny nalezené předměty byly záměrně poškozeny a společně uloženy do země, zřejmě jako součást obětního rituálu. Až nyní byl podrobné analýze podroben i nenápadný přehnutý plech, který byl součástí nálezu, šlo o část hrudního pancíře.

„S využitím 3D skenování se podařilo zohýbaný plech digitálně ‚rozbalit‘ a identifikovat jeho tvar i dekor,“ uvádí archeolog Muzea města Brna Aleš Navrátil. Jedná se teprve o druhý exemplář bronzového pancíře nalezený na území Česka.

Bronzové brnění elitního antického válečníka

„Právě ornament, rozpoznaný pod mikroskopem, potvrdil, že se jedná o součást ochranného brnění,“ dodává. Na analýzách brnění se podíleli i odborníci z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Zbroj podle nich pochází z doby před asi 3200 lety, tedy z pozdní doby bronzové (1600 až 1200 př. n. l.). Ve stejné době se podle Homérovy Iliady odehrávala i bájná trojská válka, stejně jako kolaps ve Středomoří.

Bronzová zbroj byla tehdy výsadou válečnické elity, její výroba totiž vyžadovala mimořádnou zručnost a byla velmi nákladná. Homér například zmiňuje, že brnění hrdinského bojovníka Dioméda mělo hodnotu devíti býků.

Neelitní vojáci pravděpodobně nosili ochranné oděvy vyrobené z organického materiálu, který se nedochoval. Vzhledem k tomu, že je bronzové brnění extrémně vzácným a cenným objevem, zůstává přesné místo jeho nálezu před veřejností utajeno.

U nás „vládla“ kultura popelnicových polí

„Tento nález potvrzuje důležitost dlouhodobé spolupráce mezi odborníky a veřejností, která je pro naše muzeum klíčová,“ komentuje nález Zbyněk Šolc, ředitel Muzea města Brna. „Díky němu můžeme objevovat a chránit cenné artefakty, které nám přibližují dávné epochy a přinášejí nové poznatky o naší historii,“ dodává.

Ve stejné době obývala území Jižní Moravy kultura popelnicových polí. Nejednalo se o jednotný „národ“, ale o skupiny nepříbuzných osob se sdílenými zvyky a způsobem pohřbívání, stejně jako zhotovování keramiky či zbraní.

Navzdory názvu spočívaly jejich pohřební rituály ve zhotovování tak zvaných žárových hrobů, a to jak popelnicových, tak bezpopelnicových. Ploché hroby byly tvořeny jámou, někdy překryté kameny či mohylami.

Uprostřed hrobu stála popelnice, nejčastěji amfora, s popelem zemřelého, kolem které se stavěly další nádoby. U bohatých pak i další předměty, například meč, kopí, jehlice, bronzové nádoby či keramika.

Se Slovany zřejmě neměli nic společného, ovšem ti se poté, co přišli na naše území, usadili na stejných místech. Muzeum města Brna nyní připravuje novou expozici, v jejímž rámci si veřejnost bude moci zbroj prohlédnout.

Zdroj: LiveScience