Ačkoliv se letní teploty u nás zatím zdají být spíše umírněné, meteorologové varují, že ty nejhorší vlny veder teprve přijdou. Jinde v Evropě trápí horko lidí i zvířata mnohem více. Zatímco my se ochladíme klimatizací či návštěvou bazénu, zvířata tolik možností, jak bojovat s vedrem, nemají.

S rostoucími teplotami totiž jejich strategie proti přehřátí nemusí být dostatečné….

Každý živočišný druh si vyvinul vlastní taktiky, jak se ochlazovat, ovšem některé jsou účinnější než jiné. S tím, jak se extrémní vedra stávají častějšími a intenzivnějšími, začínají se vědci obávat, že některým druhům tyto jejich taktiky pro úspěšný boj s vedrem nebudou stačit.

Přemýšlí proto, jak by jim lidé s adaptací na horko mohli pomoci. Většina druhů si totiž, na rozdíl od lidí, nevyvinula schopnost potit se. Snaží se tak před slunečním žárem jednoduše schovat do stínu.

Psi funí, aby se ochladili, stejně jako někteří ptáci, například kosi, kteří zrychleně dýchají s otevřeným zobákem. Další stojí ve vodě, případně si alespoň močí na nohy, díky čemuž dochází k ochlazení vypařující se tekutinou.

Jiní zvětšují plochu těla roztahováním křídel, někteří, třeba holubi či volavky, zase vibrují hrdelním lalokem, aby vystavili vlhké membrány vzduchu a rozptýlili teplo. Žížaly se zavrtávají hluboko do země, kde „spí“, čímž zpomalují svůj metabolismus, aby tak horká a suchá období přečkaly. Šneci spí v ulitách.

Hledání stínu místo potravy

Veverky zaujímají na stromech rozplácnutou polohu, aby tak odváděly teplo z těla. A ačkoliv se kočky nepotí kůží, teplo mohou odvádět přes polštářky tlapek. Ty si i olizují, stejně jako srst, aby se lépe ochlazovaly.

Problémem je, že takové strategie mohou být nákladné. „Některá zvířata tak zvaně lapají po dechu, když se dostanou do tepelného stresu, což je pro tělo důležitý způsob termoregulace. Pokud ale lapáte po dechu, je těžší hledat potravu a dostatečně se najíst,“ vysvětluje profesor Alex Thornton z Exeterské univerzity.

„Spousta zvířat se schovává do stínu, což je sice může ochránit před vedrem, ale také to znamená, že v tu dobu nehledají potravu ani partnery, což může mít negativní důsledky do budoucna, zvláště pokud horko trvá déle,“ dodává.

Účinky tepla mají rovněž dopad na kognitivní schopnosti zvířat, stejně jako lidí, kterým to ve vedru tak zvaně hůř myslí. Thornton k tomu doplňuje: „Dokonce i u některých pouštních zvířatech, žijících v divokých podmínkách, dochází k poklesu jejich kognitivní výkonnosti, pokud jsou vystavena tepelnému stresu.

To je velký problém, protože zvířata využívají své kognitivní schopnosti k reakci na změny prostředí, ke sledování potravy a tak dále.“.

Zhoršení kognitivních schopností

Testy na laboratorních tvorech ukazují, že by to na zvířatech mohlo zanechat dokonce i vývojové důsledky. Například u octomilek brání vysoké teploty růstu nových neuronů v mozku. „Pokud mláďata mušek vyrostou ve velmi vysokém teple, skončí s menšími houbovitým tělískem – částí hmyzího mozku, která řídí učení,“ říká Thornton.

Dlouhodobý tepelný stres může rovněž snížit plodnost hospodářských zvířat a zvýšit jejich náchylnost k nemocem. Horkem je obzvláště postižen skot.

„Skot chovaný v severní části Evropy je adaptován spíše na nižší teploty. Když je mu horko, dochází u něj ke shlukování, kdy zvířata stojí velmi blízko sebe,“ vysvětluje Zoe Barkerová, zemědělská vědkyně z Univerzity v Readingu.

Existuje hned několik vysvětlení tohoto chování. Shlukování ve stínu pomáhá zvířatům vyhýbat se žáru, poskytuje jim to lepší ochranu před mouchami, toto chování lze však pozorovat nejen na pastvině, ale i u zvířat v kravíně.

„Možná je horko stresuje natolik, že jim jejich stádní instinkt zkrátka velí shlukovat se,“ domnívá se Barkerová. „Jenže, když se zvířata shlukují, zahřívají se mezi sebou navzájem a vytvářejí spoustu vlhkosti,“ dodává vědkyně.

Jak pomoci volně žijících tvorům?

Pobyt ve vlhku u nich zvyšuje riziko mastitidy neboli infekce vemene a zároveň škodí jejich nohám, může totiž dojít k rozvinutí kulhavky. Vysoké teploty mají rovněž negativní vliv na dojivost krav, což znamená ekonomické ztráty pro farmáře.

Ve vedru trpí i koně, kteří jsou šest až sedmkrát těžší než člověk, ale mají jen dvakrát větší povrch kůže, tedy menší povrch pro výměnu tepla do okolí. Koně se tak mohou rychle přehřát, zejména pokud se s nimi pracuje. Je proto potřeba je ochlazovat politím studenou vodou v horku.

Do budoucna se budou vedra zřejmě ještě zhoršovat, odborníci v zemědělství se proto snaží zaměřit na to, jak například vylepšit konstrukce budov pro hospodářská zvířata. U těch volně žijících to bude obtížnější, jak dokládají ptáci padající horkem z nebe či úhyny velkého množství ryb v oceánech, řekách a jezerech.

Každý majitel zahrady ale může udělat alespoň to, že ponechá záhony s vysokou trávou a květinami, které živočichům poskytnou stín a úkryt, případně jim nachystá pítka a zdroje potravy, kterou je ve vedrech pro tyto tvory obtížnější hledat.

Zdroj: The Guardian