S rostoucími globálními teplotami jsou sezónní alergici vystaveni většímu množství pylu v ovzduší po delší dobu. To ale ještě není to nejhorší. Teplejší planeta s sebou přináší rovněž jevy zvané pylové bouře.

Triliony pylových částic jsou během nich nasáty do mraků a v nich roztříštěny na menší úlomky, aby se následně vrátily zpět dolů, kde je lidé vdechnou. Jsou život ohrožující a čím dál častější!.

Vedle toho, že globální oteplování dává rostlinám, které produkují pyl, více času tak činit, takže jsou alergici jejich působení vystaveni díle a ve větším množství, spouští podle odborníků rovněž extrémní alergické projevy a to při událostech, kterým se říká pylové bouře či bouřkové astma.

Při nich dojde ke spuštění astmatického záchvatu vlivem podmínek prostředí způsobených lokální bouřkou. Vzhledem k tomu, že tato událost zpravidla postihne větší množství náchylných lidí zaráz, představuje výzvu pro veřejná zdravotnická zařízení v místě, kde se pylová bouře vyskytne.

Mechanismus, kterým dojde k roztříštění pylových zrn na mnohem menší fragmenty, není zcela objasněn. Hlavní teorií je, že proudy studeného vzduchu během bouřky generují silné boční větry, které vanou na úrovni země a zvedají pylová zrna a spory hub z trávy a rostlin.

Ty jsou pak pomocí vzestupných proudů unášeny vysoko do bouřkového systému, kde vlhkost v mracích způsobí jejich bobtnání a rozpad na menší úlomky, čímž se masivně zvyšuje počet částic alergenu ve vzduchu.

Silné elektrické pole, které se vyvíjí během bouřky, může také zvýšit praskání pylu.

Pylové bouře jsou nepředvídatelné

Zatímco větší pylová zrnka jsou obvykle zachycena chloupky v nose, menší pylové úlomky, které jsou unášeny zpět na úroveň země studenými větry, jsou schopny nosem projít a vstoupit do plic, aby spustily astmatický záchvat.

Hladiny pylu stoupají zejména během prvních 20-30 minut bouřky, označované jako pylová. Tento fenomén byl rozpoznán už v 80. letech 20. století. K první významné události tohoto typu došlo v roce 1983 v anglickém Birminghamu.

Studie z roku 2013, která přezkoumala případy abnormálně vysokého počtu hospitalizací souvisejících s astmatem na pohotovostních odděleních nemocnice v letech 1983 až 2013, identifikovala silnou korelaci mezi těmito případy a bouřkami.

Jelikož však byly tyto události vzácné, trvalo dlouho, než došlo k podrobnému zkoumání tohoto jevu. Pylové bouře se objevily v australském Wagga Wagga, v Londýně, Neapoli, v Atlantě i íránském Ahvázu. Významným impulsem ke studiu tohoto jevu se stala pylová bouře, která udeřila v listopadu roku 2016 na australské Melbourne.

Dosud nejhorší pylová bouře udeřila v Melbourne

Nejzávažnější dosud zaznamenaná epidemická bouřková astmatická událost zahltila městský sanitní systém a některé místní nemocnice. Kolem šesté odpoledne dne 21. listopadu 2016 začaly do nemocnic v Melbourne proudit lidé, kteří měli dýchací obtíže.

Poptávka po sanitkách byla taková, že se vozidla nemohla dostat k pacientům uvízlým doma. Na pohotovost dorazilo osmkrát více lidí s dýchacími problémy než normálně, hospitalizováno bylo desetkrát více lidí s astmatem. Deset lidí zemřelo.

Paul Beggs, vědec v oblasti životního prostředí a profesor na Macquarie University v Sydney v Austrálii, k onomu dni říká: „Byla to naprosto masivní událost. Bezprecedentní. Katastrofická.“ A dodává: „Lidé v Melbourne, lékaři a sestry a lidé v lékárnách – nikdo z nich nevěděl, co se děje.“ O měsíc později si další epidemická bouřková astmatická událost, tentokrát v Kuvajtu, vyžádala nejméně 5 úmrtí a mnoho hospitalizací na JIP. Zatím poslední významná pylová bouře se odehrála v roce 2023 v Anglii.

Ačkoliv jsou pylové bouře zatím stále poměrně vzácné, do budoucna jich bohužel bude přibývat.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 7/2025, které vyšlo 16. června 2025.

Zdroj: BBC