Domů     Příroda
Změna ve fungování mitochondrií u laboratorně chovaného parazita
Veronika Tyrková 21.5.2025

Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis, který je v laboratoři chován již od roku 1971..

Tato změna spočívá ve ztrátě schopnosti mitochondrií vyrábět energii tradičním způsobem, což představuje unikátní adaptaci na umělé laboratorní podmínky.​

Přirozené versus laboratorní prostředí

Vědci porovnávali dva příbuzné druhy parazitických bičíkovců rodu Vickermania. Zatímco Vickermania spadyakhi byl izolován z mouchy bzučivky žijící v severním Rusku, Vickermania ingenoplastis je dlouhodobě udržován v laboratorních podmínkách.

Tato dlouhodobá kultivace vedla k výrazným změnám v jeho buněčném metabolismu, zejména ve fungování mitochondrií.​.

Mitochondrie: buněčné elektrárny s obráceným chodem

Buňka více než 50 let starého kultivaru ztratila schopnost vyrábět energii tradičním způsobem. Mitochondrie, tedy pomyslné buněčné elektrárny, tak u ní fungují opačně, než je běžné. Dle všeho se u tohoto bičíkovce vyvinul neobvyklý způsob přežití jako reakce na život v umělých podmínkách.

„Něco takového jsme u složitějších organismů ještě nikdy neviděli,“ vysvětluje profesor Vjačeslav Jurčenko z Ostravské univerzity.

U mikroskopického parazita, který prošel více než padesátiletým chovem v laboratoři, vědci nenašli části enzymů, jež jsou klíčové pro běžné fungování buněk. Zjistili, že podobně jako téměř všechny buňky využívá mitochondriální enzym ATP syntázu, ale u tohoto parazita pracuje obráceně – energii nevyrábí, ale naopak spotřebovává, aby udržel buňku při životě.

A další evoluce: Zatímco parazit izolovaný z přírody má stovky kroužků DNA, které nesou instrukce pro úpravu RNA, laboratorně kultivovaný parazit si jich uchoval jen zlomek. „Rychle poztrácel spoustu své genetické informace, jako kdybychom z knížky vytrhali celé kapitoly a pak se snažili pochopit její obsah.

Takto výrazná ztráta genetické složitosti během laboratorního vývoje je z evolučního hlediska naprosto fascinující,“ říká profesor Julius Lukeš z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.

Význam pro výzkum a medicínu

Objev obráceného chodu mitochondrií u V. ingenoplastis má širší dopady na pochopení buněčné adaptace na změny prostředí. Studium těchto mechanismů může přispět k lepšímu porozumění, jak buňky reagují na léčbu, stresové faktory nebo klimatické změny.

Získané poznatky mohou být využity i v medicíně, například při vývoji nových terapeutických strategií proti parazitickým onemocněním.​.

Autor: Jiří Lukša​

Foto: FOTO: Diego Delso / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Zdroje informací: bc.cas.cz, universitas.cz,
Související články
Příroda 12.1.2026
Stromy jsou obrovskými zásobárnami uhlíku. Za svůj život pohltí značné množství oxidu uhličitého. Ovšem při požárech, vypalování nebo při rozkladu se tento skleníkový plyn uvolňuje zpátky do ovzduší. Vědci aktuálně přišli s návrhem uvažovat o ukládání uhlíku ve dřevě stromů do oceánu. Na článku, který byl zveřejněn v časopisu Climate Action, partnerském periodiku časopisu Nature, […]
Příroda 11.1.2026
Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že někteří vskutku výjimeční psi se dokážou naučit význam slov pouhým nasloucháním lidské konverzaci, aniž by přitom byli přímo oslovováni nebo trénováni. Jde o schopnost, kterou si věda dosud spojovala téměř výhradně s lidskými dětmi v raném věku. Výzkum vedl mezinárodní tým behaviorálních vědců z Vídně a Budapešti […]
Příroda 8.1.2026
Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině vodních rostlin. Doplnění […]
Lední medvěd je spolu s medvědem kodiakem největší suchozemskou šelmou. Až relativně daleko za nimi zůstává král mezi kočkovitými šelmami, jímž není, jak by možná někoho napadlo, lev, ale tygr ussurijský. Potkat polárního chlupáče v jeho přirozeném prostředí příliš zblízka jistě nikdo netouží. Byla by ovšem chyba tyhle bezesporu zdatné a houževnaté lovce vnímat jen […]
Mezi lednem až březnem loňského roku byly uskutečněny dvě námořní expedice, jejichž cílem bylo zkoumání hlubokomořského prostředí u břehů Antarktidy. Toto málo prozkoumané území v sobě ukrývá obrovskou, ovšem dosud málo poznanou biodiverzitu. Vzhledem k drsným podmínkám, v nichž musí tito tvorové přežívat, je fascinující sledovat adaptace, díky kterým se tak děje, stejně jako dopady […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz