Domů     Příroda
Halofyty – rostliny, kterým nevadí sůl

Jednou z hrozeb, kterou s sebou nese změna klimatu, je růst hladiny oceánů. Pobřežní oblasti, jež dnes slouží jako klíčové zemědělské regiony, mohou být v budoucnu zaplaveny slanou vodou a stát se neúrodnými.

Řešením by mohly být takzvané halofyty – rostliny, které přirozeně snášejí vysoké zasolení půdy i vody. Vědci se nyní obracejí k těmto odolným druhům a zkoumají jejich potenciál pro budoucí zemědělství.

Halofyty jsou rostliny, které dokážou růst v prostředí s vysokým obsahem soli, kde by běžné plodiny neuspěly. Přirozeně se vyskytují v pobřežních oblastech, v okolí solných jezer a v půdách s vysokou salinitou, jako jsou poldry v Nizozemsku nebo oblasti kolem Mrtvého a Kaspického moře.

V současnosti je známo přibližně 7 000 druhů halofytů. Některé z nich jsou dokonce jedlé a mohly by rozšířit lidský jídelníček. Například Slanorožec evropský (Salicornia europaea), někdy také nazývaný jako mořský chřest nebo mořské fazole, má čerstvé výhonky, které chutnají příjemně slaně, takže pokrm téměř není potřeba dosolit.

Můžete je jíst syrové nebo upravené v páře. Už nyní je oblíbenou ingrediencí v některých přímořských kuchyních. Mezi další slané rostliny patří mořská levandule a mořský fenykl, které jsou nejen odolné, ale také výživné.

Zemědělství budoucnosti

Využití halofytů by mohlo zmírnit potravinovou nejistotu v oblastech ohrožených rostoucí salinitou půdy. Tyto rostliny by umožnily zemědělcům pěstovat plodiny i v podmínkách, kde by běžné obiloviny nebo zelenina nepřežily.

Navíc některé halofyty obsahují cenné živiny a minerály, čímž se mohou stát zdravou alternativou k tradičním potravinám.

Vědci také zkoumají možnosti genetického vylepšení běžných plodin tak, aby získaly vlastnosti halofytů a dokázaly lépe odolávat slané půdě. Tím by se mohla zásadně zvýšit odolnost světového zemědělství vůči změnám klimatu.

Výzvy a perspektivy

Přestože halofyty nabízejí slibnou alternativu k tradičnímu zemědělství, jejich pěstování ve velkém měřítku přináší výzvy. Mnohé z těchto rostlin mají nižší výnosy než běžné plodiny a vyžadují specifické podmínky růstu.

Výzkum se proto zaměřuje na jejich šlechtění a přizpůsobení tak, aby byly výnosnější a ekonomicky udržitelné.

Další otázkou je akceptace těchto plodin spotřebiteli. I když se některé druhy halofytů již používají v kulinářství, rozšíření jejich konzumace bude vyžadovat osvětu a změnu stravovacích návyků.

Navzdory těmto výzvám se halofyty jeví jako nadějný krok směrem k adaptaci na měnící se podmínky na Zemi. Pokud se podaří překonat překážky, mohly by se stát klíčovým prvkem udržitelného zemědělství budoucnosti.

Autor: Jiří Lukša

Zdroje informací a fotografie
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz