Domů     Příroda
Lymfatické cévy mají jedinečný tvar, který jim pomáhá plnit jejich funkci

Mízní neboli lymfatický systém je pro správné fungování lidského těla nezbytný. Je součástí imunitního systému a podílí se na obraně těla. Vědci z Uppsalské univerzity zkoumali nejjemnější lymfatické cévy, aby zjistili, co jim umožňuje plnit jejich roli při odvodu tekutin z tkání a zároveň odolávat změnám objemu těchto tekutin a jejich tlaku..

Úkolem lymfatického systému je odstraňování odpadních látek, jako jsou nejrůznější toxiny, viry, bakterie, mrtvé buňky a další patogeny, z těla. Lymfa, kterou mízní systém rozvádí po těle, obsahuje bílé krvinky, jež jsou zodpovědné za boj s infekcemi.

Míza také odvádí přebytečné tekutiny z tělesných tkání a udržuje rovnováhu tekutin v těle. Součástí lymfatického systému je řada tkání a orgánů, zejména slezina, brzlík, kostní dřeň, lymfatické uzliny a mandle.

Tvar dubového listu či dílku puzzle

Lymfatické cévy odvedou z tkání více než dva litry mezibuněčné tekutiny, tak zvaného tkáňového moku, denně, tu přefiltrují a vrátí zpět do krve. Nejjemnější ze všech těchto lymfatických cév se nazývají lymfatické kapiláry.

Mají stěny, které jsou tvořeny pouze jednou vrstvou lymfatických endoteliálních buněk, které jsou propustné pro tekutiny, buňky a velké molekuly z okolních tkání, aby jimi mohly být transportovány do jiných částí těla.

Tyto drobné kapiláry musí být schopny účinně propouštět tekutinu, ovšem zároveň být odolné vůči náhlým změnám objemu tekutiny v okolní tkáni, například v případě otoku, aniž by praskly.

Vědce z Uppsalské univerzity zajímalo, co stojí za schopností tenké vrstvy lymfatických endoteliálních buněk odolávat změnám v objemu tekutin. Ukázalo se, že je to schopnost těchto buněk neustále měnit svůj tvar.

„Dlouhou dobu je známo, že kapilární lymfatické endoteliální buňky mají laločnatý tvar, připomínající dubové listy nebo dílky puzzle,“ vysvětluje Taija Mäkinenová, profesorka na univerzitě v Uppsale, která studii vedla.

„Důvod této jedinečné morfologie však nebyl znám a nikdy předtím nebyla úspěšně replikována v kultivovaných buňkách,“ dodává.

Odolnost vůči změnám objemu tekutin

V prováděné studii vystavili proto vědci tenkou vrstvu kultivovaných lymfatických endoteliálních buněk opakovanému vícesměrnému protahování a zjistili, že buňky začaly získávat laločnatý vzhled. „Došlo také k většímu překrytí mezi buňkami, což znamenalo, že kontaktní povrch každé buňky se sousedními buňkami se zvětšil,“ komentuje zjištění Mäkinenová.

Tento lobovity tvar lze nalézt i u jiného typu buněk, a to u těch, které se nacházejí na povrchu listů rostlin. Jejich úlohou je odolávat vnitřnímu tlaku neboli turgoru, tj. tlaku tekutiny potřebnému k tomu, aby rostliny rostly a držely se vzpřímeně.

„Laločnatý tvar rostlinných buněk je řízen specifickou signální dráhou a odpovídající dráha je přítomna také v lymfatických endoteliálních buňkách. Když jsme testovali blokování této signální dráhy v kultivovaných buňkách, překrytí vyvolané roztažením mezi buňkami bylo sníženo,“ říká Mäkinenová.

U myší, které postrádaly jednu ze signálních molekul v dráze, se nejen změnil tvar lymfatických endoteliálních buněk, ale také byla narušena integrita a funkce lymfatických kapilár. To naznačuje, že lymfatické kapiláry potřebují toto překrytí, aby se céva mohla rozšířit, aniž by se roztrhla, když se tlak tekutiny zvýší.

Díky tomuto tvaru buněk mohou kapilární cévy plnit svoji specializovanou funkci: jsou schopné odolávat změnám v objemech tekutin.

Zdroj: Phys.com.

Foto: Hans Schoofs, Sapala et al
Zdroje informací: Phys.com
Štítky:
Související články
Příroda 1.9.2025
Sledování ohrožených živočichů, respektive monitorování jejich pohybu, je důležitou součástí práce ochránců zvířat. Odborníci ze Západočeské univerzity v Plzni přišli s metodou, která takové monitorování umožní provádět maximálně efektivně. A neinvazivně V rámci výzkumu spolupracují Lukáš Picek z Fakulty aplikovaných věd, Lukáš Adam z Fakulty elektrotechnické i další experti, včetně těch z USA. Na projektu se mimo […]
Zastánci potrhlé konspirační teorie o duté zemi možná slaví. U útrob naší planety totiž vycházejí prazvláštní signály. Vysvětlení samozřejmě bude někde úplně jinde, než v tom, že by uvnitř Země žila ještě nějaká jiná civilizace, ale věda v jeho hledání zatím tápe. Něco pod ledem mluví. Věda zatím nesklouzává k mimozemšťanům, ale připouští: z Antarktidy […]
Nejnovější výzkum, provedený odborníky z Univerzity Heinricha Heineho v Německu, ukázal, že okyselování oceánů, způsobené rychlou absorpcí oxidu uhličitého, významně poškozuje zuby těchto vrcholných mořských predátorů. Kvůli tomu by mohli mít potíže se sháněním potravy, což by narušilo stabilitu celého mořského ekosystému… Strachem z toho, že je v moři napadne žralok a zakousne se do […]
Stonehenge, světoznámý komplex menhirů sestavených do kruhů, se nachází v hrabství Wilshire v jihozápadní Anglii. Zatímco některé kamenné bloky pochází z míst poblíž, jiné byly na místo dopravována až z Preseli Hills ve Walesu. Kravský zub nalezený vedle vstupu do komplexu by mohl být důkazem, že k jejich přepravě byl využíván právě skot. Čelistní kost […]
Příroda 25.8.2025
Jde o jeden z nejpalčivějších problémů, jemuž moderní věda čelí. Tím problémem je syndrom zhroucení včelstev, jednoduše řečeno úbytek včel. Expertům se aktuálně podařilo vyvinout „superpotravinu“, která má potenciál k záchraně včel výrazně pomoci Proč včely mizí? Na vině jsou třeba virová onemocnění, změny klimatu či nedostatek živin. S touto globální krizí, ohrožující potravinovou bezpečnost planety, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz