Domů     Medicína
Protein PINK1 by mohl hrát klíčovou roli při léčbě „Parkinsona“

Parkinsonova choroba je spojena s nedostatkem neurotransmiteru dopaminu v mozku, což má za následek poruchy hybnosti. Po Alzheimerově chorobě je to druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění na světě, v současnosti na něj neexistuje lék.

Lékaři ale odhalili důležité souvislosti, které by k jeho nalezení v nepříliš vzdálené budoucnosti vést mohly..

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk, které za normálních okolností produkují dopamin, což je neurotransmiter, který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami.

Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb. Lidé, kteří trpí autozomálně recesivní formou „Parkinsona“ pak mají mutaci v genu kódujícím protein zvaný PINK1.

Najde se lék na „Parkinsona“?

Chyby ve způsobu, jakým PINK1 funguje, jsou přímo spojeny s rozvojem této autozomálně recesivní formy Parkinsonovy nemoci, která má časný nástup, tj. před 40. rokem života. Souvislost mezi PINK1 a touto formou Parkinsonovy choroby je známá již dlouhou dobu, ale vědci o ní nikdy nevěděli tolik, aby to jakkoliv mohlo pomoci s nalezením léku, až dosud. PINK1 interaguje s mitochondriemi, což jsou energetické zásobárny buněk.

Za normálních okolností dojde k tomu, že když se mitochondrie poškodí, PINK1 si toho všimne a signalizuje tělu, že by měly být odstraněny. Ovšem u lidí s Parkinsonovou chorobou nejsou tyto vadné mitochondrie odhaleny a hromadí se.

Začnou uvolňovat toxiny a nakonec buňku zabijí. Nyní se odborníkům z Centra pro výzkum Parkinsonovy choroby Waltera a Elizy Hall (WEHI) v Austrálii podařilo zjistit, jak PINK1 vypadá, jak se aktivuje a jak interaguje s vadnými mitochondriemi. Své poznatky zveřejnili v časopise Science.

Protein PINK1 v akci

„Toto je významný milník pro výzkum Parkinsonovy choroby,“ uvádí v prohlášení profesor David Komander, vedoucí divize WEHI Ubiquitin Signaling. A dodává: „Je neuvěřitelné konečně vidět PINK1 a pochopit, jak se váže na mitochondrie.“ Věří, že by toto nové zjištění mohlo odborníky přivést na způsob, jak PINK1 změnit či zapnout, což by lidem s Parkinsonovou nemocí doslova změnilo život.

Podle Sylvie Cellerariové, vedoucí pracovnice WEHI, která se na výzkumu rovněž podílela, funguje PINK1 ve čtyřech odlišných krocích, přičemž první dva z nich až do této průlomové studie vědci předtím nikdy neviděli.

PINK1 nejprve rozpozná poškozené mitochondrie, aby se na ně posléze navázal. Následně signalizuje malým proteinem zvaným ubikvitin, že je třeba tyto vadné mitochondrie odstranit. Nakonec se ubikvitin naváže na protein zvaný Parkin, aby mohly být mitochondrie zrecyklovány procesem zvaným mitofágie.

„Je to poprvé, co jsme viděli lidský PINK1 ukotvený na povrchu poškozených mitochondrií a odhalil pozoruhodnou řadu proteinů, které fungují jako dokovací místo,“ vysvětluje Callegariová.

Toxické mitochondrie v nervových buňkách

Vzhledem k tomu, že je Parkinsonova choroba zapříčiněna nadměrnou ztrátou nervových buněk produkujících v mozku neurotransmiter dopamin, hraje v jejím případě vztah PINK1 a mitochondrií významnou roli.

Mozkové buňky potřebují hodně energie, takže mají tendenci obsahovat více mitochondrií než většina buněk jinde v těle. To znamená, že mozkové buňky jsou obzvláště citlivé na poškození toxiny uvolňovanými vadnými mitochondriemi.

Když mozkové buňky odumírají, jsou také nahrazovány mnohem nižší rychlostí než buňky jinde v těle, což vede k neurologickému poklesu. Prevalence Parkinsonovy choroby se za posledních 25 let podle Světové zdravotnické organizace zdvojnásobila a očekává se, že její výskyt bude nadále dramaticky stoupat.

Autoři této studie proto doufají, že jejich výzkum pomůže urychlit vývoj léků na zastavení Parkinsonovy choroby.

Zdroj: ScienceFocus

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Související články
Medicína 21.11.2026
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu tvoří pozůstatky dávných retrovirů, které kdysi napadly naše evoluční předky. Většina už dávno nefunguje, část jejich genetické výbavy si ale evoluce […]
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz