Vědci se domnívají, že drobné útržky genetického materiálu z bambusu, který objevili v krvi pand, zřejmě těmto zvířatům pomáhají přizpůsobit se převážně bambusové stravě. Rostliny, které jíme my, na nás mají zřejmě stejný účinek..

Podle článku dnes publikovaného v časopise Frontiers in Veterinary Science objevili čínští vědci v krvi sedmi pand velkých (Ailuropoda melanoleuca) mikroRNA – malé kousky genetické informace, které hrají zásadní roli při zapínání a vypínání genů – z bambusu.

Tato mikro RNA podle vědců může ovlivnit expresi genů ovlivňujících čich, chuť a dopaminové dráhy pand. „Naše studie prokázala, že bambus jakožto dominantní potrava pand velkých měl velký vliv na změnu jejich stravovacích návyků,“ říká v prohlášení Feng Li, výzkumník z China West Normal University.

Vliv rostlin, které jíme, na naše tělo

„RNA je jednovláknová molekula tvořená stejnými molekulárními písmeny jako naše DNA. DNA je pak dvouvláknový návod, který se skládá z jednotlivých genů, které našim buňkám říkají, jak vytvořit specifické proteiny.

MikroRNA jsou malé útržky RNA, které mohou ovlivnit, zda jsou tyto geny zapnuty nebo vypnuty a kolik jejich produktů by mělo být vyrobeno,“ vysvětluje dále. Když pandy jedí bambusovou stravu, absorbují do svého těla malé kousky genetického materiálu z bambusu, stejně jako to děláme my s rostlinami, které jíme.

Při analýze krve pocházející od sedmi pand, z nichž jedno bylo mládě, zjistili odborníci přítomnost 57 mikroRNA, pravděpodobně pocházejících z jejich bambusové stravy. Tyto mikroRNA ovlivnily expresi genů souvisejících s krmnými návyky pand, včetně signalizace chuti a čichu, trávení a dopaminových drah.

Měly tak vliv na potravní preference pand, pomohly jim shledat pojídání bambusu atraktivnějším a přizpůsobit jejich těla situaci, kdy nejí téměř nic jiného než bambus.

Od masožravce k býložravci

„Bambusové mikroRNA nejsou jen zbytky potravy, ale aktivní regulátory, které umožňují pandám velkým prospívat na nepravděpodobné stravě, jakou je pro ně bambus, a překlenout tak propast mezi jejich masožravým původem a býložravým životním stylem,“ domnívá se Li.

Díky mikro RNA jsou pandy schopny vyčenichat bambus a absorbovat z této potraviny, chudé na živiny, co nejvíce kalorií. „Panda velká je v naší zemi velmi cenným národním pokladem a není snadné získat vzorky krve,“ vysvětluje Li, který by rád zkoumal větší množství těchto býložravých medvědů.

„Pokud to bude možné, doufáme, že shromáždíme vzorky krve mladých pand, které ještě nejedly bambus, pro výzkum a možná získáme ještě překvapivější výsledky,“ dodává.

Předchozí výzkum zjistil, že miRNA z rostlin, které jíme, může ovlivnit genovou expresi u lidí a jiných savců, a potenciálně tak hrát roli při regulaci imunitní aktivity a „zvýšení jejich odolnosti vůči chorobám“.

Objev, že miRNA z rostlin může mít až takový dopad na genovou expresi zvířat, jako se ukázalo u pand, by mohl připravit cestu k různým způsobům léčby jak pro zvířata, tak pro lidi. Li například počítá s potenciálními biomedicínskými aplikacemi pro léčbu zánětů a metabolických poruch.

Zdroj: LiveScience