O ptačí chřipce je poslední dobou slyšet stále častěji. Její vysoce nakažlivá varianta H5N1 již nedecimuje jen drůbeží chovy, ale bohužel i populace volně žijících ptáků, včetně tučňáků, papuchalků či albatrosů.

Ohrožuje tuleně a lachtany, a dokonce i hovězí dobytek a prasata. Vědci se bojí, že chybí jen krůček, aby se ve velkém začala šířit i mezi lidmi….

Ptačí chřipka je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které běžně infikují pouze ptáky, méně často pak i prasata. Ovšem vlivem mutací a přeskupení může dojít ke vzniku varianty viru plně přenosné na člověka i na jiné savce.

Schopnost viru infikovat buňku a množit se v ní je podmíněna její vnímavostí k danému viru, jež je určována přítomností vhodných receptorů pro navázání viru na povrch této buňky. A protože lidské tkáně obsahují receptory pro absorpci viru ptačí chřipky, může tento virus infikovat člověka.

Virus H5N1 začal být odborníky brán vážně poté, co se jím v Hongkongu v roce 1997 od nemocné drůbeže nakazilo 18 lidí, z nichž 6 zemřelo. Následně, aby se zabránilo jeho dalšímu šíření, bylo na území Hongkongu utraceno 1,3 milionu kuřat.

Ačkoliv se od té doby čas od času vyskytla ložiska tohoto podtypu viru, k jeho masivnějšímu šíření začalo docházet až po roce 2020, kdy se virus stal virulentnějším. Šířil se nejen v zimovištích, ale i na místech, kam se ptáci slétali k páření.

Během 4 let se z euroasijského kontinentu a Afriky dostal přes Severní, Střední a Jižní Ameriku až do Antarktidy.

280 milionů kusů mrtvé drůbeže

Connor Bamford, odborný asistent virologie z Queen’s University Belfast, k tomu říká: „V roce 2021 se kmen H5N1 stal celosvětově dominantním virem ptačí chřipky, který je nyní vysoce patogenní a vysoce nakažlivý.“ Infikovaní ptáci méně žerou, mají dýchací potíže i průjem a k jejich masivnímu úhynu dochází do 48 hodin.

Podle údajů Světového informačního systému o zdraví zvířat má virus H5N1 od října 2021 na svědomí úmrtí a hromadnou porážku více než 280 milionů kusů drůbeže. Neexistuje žádný přehled o celkovém počtu úmrtí volně žijících ptáků, ale čísla půjdu do milionů.

K masivním úhynům volně žijících ptáků, a to včetně těch vzácných, dochází na všech kontinentech vyjma Austrálie a Nového Zélandu.

V Jižní Americe vyvolala ptačí chřipka hromadné umírání i mezi savci. V Chile a Peru měla na svědomí 20 000 lachtanů jihoamerických (Arctocephalus australis), což je 9 % místní populace. V roce 2023 vypuklo v Argentině ohnisko ptačí chřipky, v jejímž důsledku uhynulo více než 17 000 mláďat rypoušů sloních (Mirounga leonina), což představuje 96 % mláďat narozených v zemi v daném roce.

Podle závěrů studie provedené výzkumníky z Kalifornské univerzity v Davisu a Národního institutu zemědělské technologie (INTA) bude trvat desetiletí, než populace rypoušů opět stoupnou na úroveň roku 2022.

Z mořských savců zpět na ptáky

Vědci dále zjistili, že se virus u rypoušů vyvinul do samostatných kladů (skupin pocházejících ze společného předka) schopných infikovat ptáky i mořské savce. „Tento virus je schopen přizpůsobit se mořským savcům,“ uvádí spoluautorka studie Agustina Rimondiová z INTA a dodává:

„Závažnější ovšem je, jak naše studie ukazuje, že viry ze skupiny H5 napadající mořské savce jsou schopny přeskakovat zpět na ptáky.“ Pokud se rypouši stanou rezervoárem viru H5N1, mohli by infikovat volně žijící ptáky a tyto pobřežní druhy by tak mohly být stiženy opakovaně se přelévajícími nákazami.

V březnu 2024 se nákaza ptačí chřipkou rozšířila mezi americkým skotem, nakaženo bylo více než 100 stád. Nemoci neunikli ani lidé, kteří s infikovanými krávami přišli do úzkého kontaktu. Virus napadl mléčné žlázy krav, v důsledku čehož u nich došlo ke snížení produkce mléka.

Bylo prokázáno, že se viry ptačí chřipky mohou dostat i do mléka, což vyvolalo zděšení mezi spotřebiteli. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nicméně veřejnost uklidnil, že pasterizací došlo ke zničení případných virů v mléce.

Proč se bát nákazy u prasat

V současnosti již ptačí chřipka nakazila 48 druhů zvířat v nejméně 26 zemích. V infikování lidí je zatím tento virus neohrabaný, to by se ale do budoucna mohlo změnit. Dosud nebyl potvrzen přenos ptačí chřipky z člověka na člověka, lidé se vždy infikovali po blízkém kontaktu s nakaženými zvířaty.

Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, vyjádřil, kde on spatřuje nebezpečí: „Virem ptačí chřipky se velmi snadno nakazí prase, tento virus se v něm poté šíří stejně lehce jako lidská chřipka.“.

Pokud se tedy v buňkách prasete setká ptačí a lidská chřipka, dojde mezi těmito viry k tak zvanému přeskupování. Tím se virus zase o něco více přizpůsobí savcům a usnadní se jeho přenos na člověka. Rychlé šíření viru H5N1 zvyšuje pravděpodobnost, že se brzy změní na plně lidský patogen.

Od roku 2003 do konce loňského roku bylo Světové zdravotnické organizaci (WHO) nahlášeno 954 případů ptačí chřipky u člověka, z toho 464 jedinců jí podlehlo. Její smrtnost tak přesahuje 50 %, zatímco u španělské chřipky to bylo 2,5 %. Ovšem je také možné, že řada mírnějších nákaz proběhne nepozorovaně.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 3/2025, které vyšlo 13. února 2025.

Zdroje: The Guardian, University of Minnesota.