Domů     Medicína
Neviditelná epidemie: Ptačí chřipka decimuje nejen ptačí populace. Ohrožuje i nás?

O ptačí chřipce je poslední dobou slyšet stále častěji. Její vysoce nakažlivá varianta H5N1 již nedecimuje jen drůbeží chovy, ale bohužel i populace volně žijících ptáků, včetně tučňáků, papuchalků či albatrosů.

Ohrožuje tuleně a lachtany, a dokonce i hovězí dobytek a prasata. Vědci se bojí, že chybí jen krůček, aby se ve velkém začala šířit i mezi lidmi….

Ptačí chřipka je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které běžně infikují pouze ptáky, méně často pak i prasata. Ovšem vlivem mutací a přeskupení může dojít ke vzniku varianty viru plně přenosné na člověka i na jiné savce.

Schopnost viru infikovat buňku a množit se v ní je podmíněna její vnímavostí k danému viru, jež je určována přítomností vhodných receptorů pro navázání viru na povrch této buňky. A protože lidské tkáně obsahují receptory pro absorpci viru ptačí chřipky, může tento virus infikovat člověka.

Virus H5N1 začal být odborníky brán vážně poté, co se jím v Hongkongu v roce 1997 od nemocné drůbeže nakazilo 18 lidí, z nichž 6 zemřelo. Následně, aby se zabránilo jeho dalšímu šíření, bylo na území Hongkongu utraceno 1,3 milionu kuřat.

Ačkoliv se od té doby čas od času vyskytla ložiska tohoto podtypu viru, k jeho masivnějšímu šíření začalo docházet až po roce 2020, kdy se virus stal virulentnějším. Šířil se nejen v zimovištích, ale i na místech, kam se ptáci slétali k páření.

Během 4 let se z euroasijského kontinentu a Afriky dostal přes Severní, Střední a Jižní Ameriku až do Antarktidy.

280 milionů kusů mrtvé drůbeže

Connor Bamford, odborný asistent virologie z Queen’s University Belfast, k tomu říká: „V roce 2021 se kmen H5N1 stal celosvětově dominantním virem ptačí chřipky, který je nyní vysoce patogenní a vysoce nakažlivý.“ Infikovaní ptáci méně žerou, mají dýchací potíže i průjem a k jejich masivnímu úhynu dochází do 48 hodin.

Podle údajů Světového informačního systému o zdraví zvířat má virus H5N1 od října 2021 na svědomí úmrtí a hromadnou porážku více než 280 milionů kusů drůbeže. Neexistuje žádný přehled o celkovém počtu úmrtí volně žijících ptáků, ale čísla půjdu do milionů.

K masivním úhynům volně žijících ptáků, a to včetně těch vzácných, dochází na všech kontinentech vyjma Austrálie a Nového Zélandu.

V Jižní Americe vyvolala ptačí chřipka hromadné umírání i mezi savci. V Chile a Peru měla na svědomí 20 000 lachtanů jihoamerických (Arctocephalus australis), což je 9 % místní populace. V roce 2023 vypuklo v Argentině ohnisko ptačí chřipky, v jejímž důsledku uhynulo více než 17 000 mláďat rypoušů sloních (Mirounga leonina), což představuje 96 % mláďat narozených v zemi v daném roce.

Podle závěrů studie provedené výzkumníky z Kalifornské univerzity v Davisu a Národního institutu zemědělské technologie (INTA) bude trvat desetiletí, než populace rypoušů opět stoupnou na úroveň roku 2022.

Z mořských savců zpět na ptáky

Vědci dále zjistili, že se virus u rypoušů vyvinul do samostatných kladů (skupin pocházejících ze společného předka) schopných infikovat ptáky i mořské savce. „Tento virus je schopen přizpůsobit se mořským savcům,“ uvádí spoluautorka studie Agustina Rimondiová z INTA a dodává:

„Závažnější ovšem je, jak naše studie ukazuje, že viry ze skupiny H5 napadající mořské savce jsou schopny přeskakovat zpět na ptáky.“ Pokud se rypouši stanou rezervoárem viru H5N1, mohli by infikovat volně žijící ptáky a tyto pobřežní druhy by tak mohly být stiženy opakovaně se přelévajícími nákazami.

V březnu 2024 se nákaza ptačí chřipkou rozšířila mezi americkým skotem, nakaženo bylo více než 100 stád. Nemoci neunikli ani lidé, kteří s infikovanými krávami přišli do úzkého kontaktu. Virus napadl mléčné žlázy krav, v důsledku čehož u nich došlo ke snížení produkce mléka.

Bylo prokázáno, že se viry ptačí chřipky mohou dostat i do mléka, což vyvolalo zděšení mezi spotřebiteli. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nicméně veřejnost uklidnil, že pasterizací došlo ke zničení případných virů v mléce.

Proč se bát nákazy u prasat

V současnosti již ptačí chřipka nakazila 48 druhů zvířat v nejméně 26 zemích. V infikování lidí je zatím tento virus neohrabaný, to by se ale do budoucna mohlo změnit. Dosud nebyl potvrzen přenos ptačí chřipky z člověka na člověka, lidé se vždy infikovali po blízkém kontaktu s nakaženými zvířaty.

Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, vyjádřil, kde on spatřuje nebezpečí: „Virem ptačí chřipky se velmi snadno nakazí prase, tento virus se v něm poté šíří stejně lehce jako lidská chřipka.“.

Pokud se tedy v buňkách prasete setká ptačí a lidská chřipka, dojde mezi těmito viry k tak zvanému přeskupování. Tím se virus zase o něco více přizpůsobí savcům a usnadní se jeho přenos na člověka. Rychlé šíření viru H5N1 zvyšuje pravděpodobnost, že se brzy změní na plně lidský patogen.

Od roku 2003 do konce loňského roku bylo Světové zdravotnické organizaci (WHO) nahlášeno 954 případů ptačí chřipky u člověka, z toho 464 jedinců jí podlehlo. Její smrtnost tak přesahuje 50 %, zatímco u španělské chřipky to bylo 2,5 %. Ovšem je také možné, že řada mírnějších nákaz proběhne nepozorovaně.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 3/2025, které vyšlo 13. února 2025.

Zdroje: The Guardian, University of Minnesota.

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Související články
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
Medicína 11.11.2026
Drobné plastové částice dnes všichni vdechujeme se vzduchem a vědci je nacházejí přímo v lidských plicích. Nejnovější evropské výzkumy ukazují, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Může se jednat o příčinu nádorového onemocnění? Výzkumné týmy prezentující své výsledky na kongresu Evropské respirační společnosti (ERS) v Barceloně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz