Může to znít nepravděpodobně, ale stejně jako na ránu na prstě použijete náplast, obdobně se bude do budoucna zřejmě dát záplatou pomoci i poškozenému srdci, aby se mu pracovalo lépe. I když to zřejmě nebude řešení pro každého, vědci věří, že má potenciál zlepšit život milionům lidí..
Srdeční selhání postihuje více než 64 milionů lidí ročně na celém světě, mezi hlavní příčiny patří infarkty myokardu, vysoký krevní tlak či onemocnění koronárních tepen. Pro transplantace srdcí neexistuje dostatek dostupných orgánů, umělé srdeční pumpy jsou zase drahé a navíc se potýkají s vysokou mírou komplikací.
Proto vědci hledali jiné řešení, jak pacientům, trpícím kardiovaskulárními problémy, účinně pomoci.
Naděje pro lidi s kardiovaskulárními problémy
Nyní věří, že se jim podařil průlom tím, že vytvořili implantovatelné záplaty složené z tlukoucího srdečního svalu, které mohou poškozenému srdci pomoci kontrahovat. Kardiochirurg Ingo Kutschka z University Medical Center v německém Göttingenu, který se na tvorbě záplat podílel, k tomu říká:
„Nyní máme poprvé k dispozici laboratorně vypěstovaný biologický transplantát, který má potenciál stabilizovat a posílit srdeční sval.“.
Záplaty jsou vyrobeny z buněk odebraných dárci, které byly přeprogramovány tak, aby se chovaly jako kmenové buňky, jež se mohou vyvinout v jakýkoliv typ buňky v těle. V případě záplat se změnily v buňky srdečního svalu a pojivové tkáně.
Jsou uloženy v kolagenovém gelu, kde rostou do požadovaného tvaru v na míru vytvořené formě ve tvaru včelích pláství. Záplaty o velikosti 5 x 10 cm jsou následně našity na tkáň srdečního svalu.
Mladý srdeční sval na podporu poškozeného
Profesor Wolfram-Hubertus Zimmerman z University Medical Center Göttinger, který se vývoji záplaty rovněž podílel, k tomu říká: „Sval v záplatě má vlastnosti srdce, které je čtyři až osm let staré.“ A dodává:
„Pacientům se srdečním selháním tak implantujeme mladý sval.“ Přímé vstřikování buněk do srdečního svalu vedlo k růstu nádorů či rozvoji nepravidelného srdečního rytmu, což může být smrtelné. U záplat se tyto nežádoucí účinky neobjevily.
Autoři záplaty testovali u zdravých makaků rhesus (Macaca mulatta), po implantaci záplat se u nich neprojevily žádné známky nepravidelného srdečního tepu či tvorby nádorů, ani jiných komplikací souvisejících se záplatami, jež by mohly vést k úhynu těchto opic.
Šest měsíců po implantaci záplat došlo makaků naopak k zesílení srdeční stěny v rozsahu závislém na počtu implantovaných záplat. Vědecký tým záplaty rovněž testoval na opicích, které vykazovaly příznaky podobné chronickému srdečnímu selhání.
U těch došlo po aplikaci záplat ke zlepšení srdeční funkce, zejména se zlepšila schopnost srdeční stěny stahovat se.
U ženy s nemocným srdcem záplaty dobře fungovaly
Záplaty vyrobené z lidských dárcovských buněk poté lékaři voperovali i 46leté žene s pokročilým srdečním selháním po dobu, kdy čekala na transplantaci srdce. Po třech měsících, během kterých žila se záplatami na srdci, transplantaci úspěšně absolvovala.
Vědci tak mohli její vyoperované srdce zkoumat. Zjistili, že záplaty fungovaly dobře a na srdci se rozvinulo krevní zásobení. I když je voperování záplaty jednoduchou operací, použití dárcovských buněk vyžaduje potlačení imunity příjemce.
Využití vlastních buněk pacienta by však bylo příliš nákladné a vyžadovalo by mnoho času k vytvoření záplaty u člověka, který ji zpravidla již akutně potřebuje.
Dárcovské záplaty jsou ihned k dispozici a navíc je u nich lepší testování bezpečnosti. Podle týmu trvá 3 až 6 měsíců, než se terapeutické účinky záplaty projeví, nejsou tedy vhodné pro všechny pacienty.
Aktuálně je dostalo 15 pacientů. „Naše probíhající klinická studie snad prokáže, zda tyto upravené štěpy srdečního svalu zlepší srdeční funkci u našich pacientů,“ doufá Kutschka. Podle Zimmermanna není jejich cílem nahradit transplantace srdcí, ale „nabídnout novou léčbu pacientům, kteří jsou v současné době v paliativní péči a u kterých je úmrtnost 50 % během 12 měsíců.“.
Zdroj: The Guardian
