Stále roste počet lidí, kteří trpí demencí či jinými neurodegenerativními onemocněními. Podle odhadů se do roku 2050 počet takto postižených lidí ztrojnásobí na 153 milionů, což již představuje velkou zátěž pro systém zdravotní a sociální péče.

Nový lék je stále v nedohlednu, a tak se vědci rozhodli po účinné léčbě pátrat mezi těmi, které se již využívají k léčbě jiných obtíží..

Doktor Ben Underwood z University of Cambridge říká: „Naléhavě potřebujeme nové způsoby léčby, abychom zpomalili postup demence, případně úplně zabránili jejímu rozvoji. Pokud najdeme léky, které jsou již licencovány pro léčbu jiných obtíží, můžeme je dostat do zkoušek a – což je zásadní –zpřístupnit je pacientům mnohem, mnohem rychleji, než by to bylo možné u zcela nového léku.“ I když se nové nadějné léky čas od času objeví, podle odborníků je jejich zavádění do praxe příliš pomalé.

Rychlejší cesta k prevenci demence

V novém výzkumu se odborníci z Cambridge a University of Exeter zaměřili na analýzu studií, které spojovaly běžně užívané léky se snížením rizika demence. Celkem zanalyzovali data ze 14 studií, jež sledovaly zdraví více než 130 milionů lidí a zahrnovaly 1 milion případů demence.

Zaměřili se na údaje o předepsaných lécích, aby byli schopni určit, které konkrétně by mohly riziko demence snižovat. Ačkoliv data nebyla příliš konzistentní, podařilo se jim objevit několik slibných kandidátů.

Neočekávaným zjištěním bylo, že některá antibiotika, antivirotika a dokonce i vakcíny mohou snižovat riziko demence. To podporuje hypotézu, že některé případy neurodegenerativních chorob mohou být spouštěny virovými či bakteriálními infekcemi, čemuž tyto léky brání.

Výzkum rovněž prokázal, že protizánětlivé léky, jako je například ibuprofen, mohou rovněž snižovat riziko demence. Souvisí to s tím, že je zánět stále častěji brán jako významný přispěvatel k rozvoji celé řady nemocí.

Přednost v dalších výzkumech

U některých léků je jejich přínos sporný. Zatímco některé léky na krevní tlak, diabetes či antidepresiva mohou snižovat riziko demence, jiné jej naopak zvyšují. „Spojení mezi antibiotiky, antivirotiky a vakcínami a sníženým rizikem demence je zajímavé,“ napsali vědci.

A dodali: „Naše zjištění podporují hypotézy o přínosech těchto léků, což z nich činí nadějné preparáty pro léčbu či prevenci demence.“ Podle doktorky Julie Dudleyové z Alzheimer’s Research UK je však předčasné dělat závěry, protože léky musí projít řadou klinických zkoušek, než se jejich přínos potvrdí.

Doktor Richard Oakley z Alzheimer’s Society se zase domnívá: „Pokud dokážeme znovu použít léky, u kterých se již prokázalo, že jsou bezpečné a schválené k použití pro jiné stavy, mohlo by to ušetřit miliony liber a mnoho let výzkumu nutných k vyvinutí nových léků na demenci od nuly, a tudíž dostat nás blíže k poražení demence.“ I podle jiných odborníků by léky, které mají potenciál snižovat riziko demence, měly být v dalším výzkumu upřednostněny.

Zdroj: The Guardian