Domů     Medicína
Ryby jako spojenci v personalizované léčbě rakoviny
Jan Zelenka 27.1.2025
Budoucnost onkologie možná leží pod hladinou akvária – a malé zebřičky by se mohly stát velkým spojencem v boji proti této zákeřné nemoci.

Léčba rakoviny představuje pro pacienty dlouhou a často vyčerpávající cestu plnou nejistoty. Onkologové mají k dispozici několik typů léčebných postupů, které zahrnují chemoterapii, radioterapii nebo cílenou biologickou léčbu… s nečekanými pomocníky.

Každý organismus reaguje na léčbu jinak, a proto výběr správné terapie může být zdlouhavým procesem plným pokusů a omylů. Nový přístup, využívající ryby zvané dánio pruhované, by mohl tento proces významně urychlit a zpřesnit.

Výzkum na modelu rybky zebřičky pruhované (Danio rerio) probíhá i na půdě MUNI.

Malé ryby, velké možnosti

Dánio pruhované (Danio rerio), známé také jako zebřičky, se v posledních letech stalo populárním modelem ve vědeckém výzkumu, především díky své genetické podobnosti s lidmi. Přibližně 70 % lidských genů má totiž svůj ekvivalent v genomu této drobné tropické rybky.

Její rychlý vývoj, průhledné embryonální tělo a schopnost regenerace z ní dělají ideálního kandidáta pro testování léčiv i studium různých onemocnění, včetně rakoviny.

Ve světě personalizované medicíny nyní vědci využívají zebřičky k nalezení nejúčinnější terapie na míru pro jednotlivé pacienty. Tento průlomový postup umožňuje lékařům získat cenné informace o tom, jak konkrétní rakovinné buňky pacienta reagují na různé druhy léčby, aniž by pacient musel podstupovat dlouhé experimentování na vlastní kůži.

Vědecké pokroky, jako je využití dánia pruhovaného v léčbě rakoviny, přinášejí nový pohled na personalizovanou medicínu.

Jak to funguje?

Proces začíná odebráním vzorku rakovinných buněk od pacienta. Tyto buňky se poté v laboratoři implantují do embryí dánia pruhovaného, která slouží jako „živé inkubátory“ pro testování léčebných postupů.

Vzhledem k tomu, že embrya ryb jsou průhledná, mohou vědci sledovat reakce nádorových buněk v reálném čase, a to pomocí moderních zobrazovacích technologií.

Na embrya se následně aplikují různé druhy léčby – od běžně používaných chemoterapeutik až po experimentální biologické látky. Výzkumníci poté pozorují, která léčba nádorové buňky nejúčinněji potlačuje nebo ničí. Tuto terapii následně doporučují pro samotného pacienta.

Výhody personalizovaného přístupu

Hlavním přínosem metody je zvýšení přesnosti léčby. Zatímco tradiční přístupy spoléhají na obecné statistiky a zkušenosti lékařů, inovativní postup nabízí individuální přístup přizpůsobený konkrétnímu typu nádoru a jeho biologickým vlastnostem.

To může znamenat: Kratší dobu léčby, protože pacientovi je ihned nasazena nejúčinnější terapie. Méně vedlejších účinků, protože se minimalizuje vystavení neúčinným či zbytečně agresivním léčivům. A také vyšší šanci na úspěch, protože terapie je vybrána na základě reálné reakce rakovinných buněk…

Podle odborníků by tento přístup mohl znamenat zásadní zlom v boji proti rezistentním formám rakoviny, které nereagují na standardní léčebné postupy.

Místo tradiční metody „pokus-omyl“ přichází éra cílené léčby šité na míru, která by mohla zachránit tisíce životů a učinit léčbu rakoviny efektivnější, rychlejší a šetrnější.

Budoucnost personalizované onkologie

Pokud se výzkum osvědčí, mohl by tento přístup výrazně zlepšit kvalitu života pacientů s rakovinou po celém světě. Personalizovaná medicína na základě zebřiček by se mohla stát běžnou součástí onkologických klinik, kde by lékaři získávali rychlé a přesné informace o tom, jak efektivně bojovat s konkrétním typem nádoru.

Významné onkologické instituce po celém světě již testují tuto metodu a investují do vývoje technologií, které ji mohou zdokonalit. Pokud se podaří překonat výzvy spojené s aplikací tohoto přístupu, může se stát klíčovým nástrojem v boji proti rakovině ve 21. století.

V budoucnu se očekává, že podobné přístupy budou běžně dostupné a pomohou nejen při léčbě rakoviny, ale i dalších závažných onemocnění. Zebřičky tak mohou sehrát klíčovou roli nejen v lékařském výzkumu, ale i v každodenní klinické praxi, kde přispějí k přesnější diagnostice a efektivnější léčbě.

Foto: MUNI Pixabay
Zdroje informací: https://www.em.muni.cz/veda-a-vyzkum/16836-spickove-vyzkumne-centrum-dioscuri-vznika-i-na-muni
Související články
Medicína 18.4.2025
Vědcům z Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku se podařilo vytvořit nový test, který je schopen odhalit vzorky krve pacientů, kteří trpí rakovinou plic, a to s 81% přesností. Do budoucna by tento přístup pomohl pomoci významně posunout screening a diagnostiku rakoviny. Test je poháněn umělou inteligencí, která zkoumá rozdíly v molekulách, nacházejících se v […]
Medicína 17.4.2025
Akutní i chronické leukemie patří mezi nádorová onemocnění krve a krvetvorby, pro která v současnosti neexistuje screeningový program zachycující nemoc v široké populaci. Na leukemii však může poukázat běžné vyšetření krevního obrazu – ať již v rámci pravidelných preventivních kontrol u praktického lékaře, nebo v případě příznaků. Důležitým předpokladem je, aby pacient určité symptomy rozpoznal […]
Medicína 15.4.2025
Ročně zemře na vykrvácení až 1,5 milionu lidí po celém světě. Mnoho nemocnic se přitom potýká s nedostatkem krve pro transfuze, a to z důvodu neustálého poklesu dárcovství krve v kombinaci se zvýšenou poptávkou po krevních transfuzích z důvodu zvýšeného stárnutí populace, provádění rozsáhlých chirurgických zákroků či léčby chemoterapií, teroristických útoků i mezinárodních vojenských konfliktů. […]
Medicína 15.4.2025
Většina lidí si nevybaví nic, případně jen velmi málo z doby, kdy jim byly méně než tři roky. Už slavný rakouský psycholog a zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud nazval tento jev infantilní amnézií. Pokud jsou tyto vzpomínky klíčem k rozvoji naší identity v dospělosti, jak je možné, že si je nepamatujeme? Paměť je složitý a komplexní […]
Svět si nedávno prošel pandemií covidu, každoročně se objevují chřipkové epidemie a obavy vzbuzuje i ptačí chřipka. Kontrola šíření virů tak zůstává i nadále globální výzvou. Vědci z University of Pennsylvania se pokusili vyvinout antivirovou žvýkačku bránící přenosu viru chřipky či herpes simplex mezi lidmi. Vyrobená je z luštěniny! Předtím, než vypukla pandemie covidu, používal […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz