Domů     Vesmír
Spící obr i galaktický sněhulák: Záhady Mléčné dráhy
Veronika Tyrková 22.1.2025

Struktura rozprostírající se po nočním nebi, připomínající antickým Řekům vylité mléko, zaměstnává lidskou zvědavost po celá tisíciletí. Čím dokonalejší prostředky k jejímu zkoumání máme, tím pozoruhodnější se nám zdá.

Od jejich mlhavých hranic tvořených temnou hmotou po střed ukrývající nenasytnou černou díru – Mléčná dráha ukrývá řadu fenoménů, nad kterými si vědci nepřestávají lámat hlavu..

V září 2024 vědci z ESA představili mapu Mléčné dráhy vytvořenou dalekohledem VISTA, která obsahuje více než 1,5 miliardy objektů v infračervených vlnových délkách – nově zrozené hvězdy, kulové hvězdokupy, hnědé trpaslíky, nebo volně se pohybující planety.

Detailnější mapu naší galaxie jsme zatím neviděli. Přesto představuje pouhý zlomek z odhadovaného množství 100–400 miliard hvězd a dalších miliard planet, měsíců, asteroidů, komet a jiných kosmických objektů, kterým je domovem. O Mléčné dráze toho stále víme méně, než bychom chtěli.

Gigantické bubliny

Jen dva roky od svého vypuštění objevil Fermiho gama teleskop v roce 2010 dvě obrovské bubliny rozpínající se z centra galaxie směrem nad a pod galaktickým diskem. Tento pomyslný dvoupatrový „sněhulák“ měří od hlavy k patě asi 50 000 světelných let, což představuje dvojnásobek vzdálenosti mezi Sluncem a středem galaxie.

Ukázalo se, že Fermiho bubliny, jak byly pojmenovány, jsou tvořeny horkým řídkým plynem a emitují vysokoenergetické gama a rentgenové záření, což naznačuje, že v nich probíhá zvláštní druh subatomární interakce mezi částicemi.

Vědci se okamžitě začali zaobírat otázkou jejich původu, k nafouknutí bublin takových rozměrů je totiž třeba extrémní zdroj energie.

Černá díra coby hlavní podezřelý

 Víme, že v jiných galaxiích mohou supermasivní černé díry, které pohlcují velké množství hmoty, pohánět vysokoenergetické výtrysky. Je možné, že i Sagittarius A* prošla takovou fází v minulosti a vytvořila výtrysky zodpovědné za Fermiho bubliny, které vidíme dnes.

Jak přesně k tomu mohlo dojít vědci vysvětlovali hned několika hypotézami. V úvahu připadalo pohlcení jedné velké nebo několika menších hvězd, což mohlo generovat požadované množství energie. Nedávná japonská studie z roku 2023 pomocí počítačových simulací ale tuto možnost zavrhla.

Profesor Yutaka Fujita z Tokyo Metropolitan University místo toho odvodil jejich vznik od rychlých větrů neustále proudících z černé díry. Tyto proudy ultra rychlých vysoce nabitými částic se šíří se rychlostí 1 000 km za sekundu po dobu mnoha milionů let vesmírem a interagují s okolním plynem v halu, což způsobuje zpětnou rázovou vlnu.

Tak či onak poukazují na mnohem aktivnější minulost spícího obra v nitru naší galaxie. Co je pozoruhodné, nejde o nijak vzdálenou historii, alespoň z galaktického hlediska – stáří Fermiho bublin se odhaduje na „pouhých“ 2,6 milionu let.

Vice se dočtete v čísle 3/2025.

Foto: Unsplash.com
Zdroje informací: sciencealert.com, space.com, astronomy.com
Štítky:
Související články
Stavba rakety, která dopraví lidstvo zpět na Měsíc, je jedním z největších inženýrských výkonů moderní doby. Program Artemis, vedený NASA, připravuje start superrakety SLS (Space Launch System), která vynese kosmickou loď Orion na cestu kolem Měsíce. Podívejme se krok za krokem, jak se sestavuje tento obří nosič, který jednou dopraví astronauty nejen na Měsíc, ale […]
Vesmír 1.2.2025
Vzorky asteroidu Bennu, které na Zemi dopravila sonda OSIRIS-REx, obsahují základní stavební kameny života. Podle nejnovějšího oznámení NASA byl v materiálu nalezen kompletní soubor pěti nukleových bází tvořících DNA a RNA, stejně jako 14 z 20 aminokyselin běžně se vyskytujících v pozemských proteinech. Největším překvapením je však jejich struktura. Zatímco život na Zemi preferuje levotočivé […]
Vesmír 26.1.2025
Dosud nejvyšší naměřená rychlost větru na Zemi činí 416 km/h. Z pohledu člověka je to děsivá a devastující síla, planeta WASP-127b by však takový pohyb atmosféry snad ani nezaznamenala. Už od roku 2016, kdy byla planeta WASP-127b objevena, astronomové na ní zkoumají povětrnostní podmínky. Planeta, vzdálená asi 500 světelných let, je o něco větší než […]
Vesmír 25.1.2025
Má sotva deset metrů v průměru, přesto koncem loňského léta přitáhl pozornost. Objekt s označením 2024 PT5. se přiblížil k Zemi a získal přezdívku „miniměsíc“. Nyní se ukazuje, že toto těleso kdysi v dávných dobách bylo součástí našeho skutečného Měsíce. Podle studie publikované tento měsíc v časopise The Astrophysical Journal Letters byl tento kus kamene […]
Vesmír Zajímavosti 18.1.2025
Saturnin není jen jméno poněkud extravagantního sluhy ze stejnojmenné knihy Zděňka Jirotky. Stejné jméno, konkrétně SATurnin-1, nese i dosud největší česká družice, která se kdy dostala na zemskou orbitu. Vojenský satelit byl do kosmu vynesen 14. ledna a od té doby bez problémů komunikuje. Je určen ke snímkování Země, na palubě má kameru s vysokým […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz